Emise skleníkových plynů klesly o 36 procent od roku 1990, tempo jejich snižování se ale zpomaluje. Současné projekce ukazují, že pokles o 55 procent do konce dekády je nereálný. Z celkových 28 ukazatelů hrozí u 19 nesplnění cílů pro rok 2030, konstatovala Evropská agentura pro životní prostředí (EEA).
Agentura ve svém hodnocení programu ochrany životního prostředí zkoumala pokroky u 28 hlavních ukazatelů, které zahrnují ochranu klimatu, cirkulární ekonomiku, podporu biologické rozmanitosti nebo úroveň znečištění vzduchu. Většina z nich se výrazně nezlepšuje.
Bude to dlouhá cesta
Program zahájený v roce 2021 usiluje o to, aby Evropa do roku 2050 nepřispívala k produkci skleníkových plynů a celkově nezatěžovala planetu dalším znečištěním. Ze zprávy EEA vyplývá, že Unii čeká ještě dlouhá cesta, kterou musí ujít, aby splnila své vlastní cíle.
V 19 ukazatelích Evropská unie pravděpodobně nesplní své vlastní cíle pro rok 2030. Tři z nich se dokonce meziročně zhoršily. Jedná se například o ekologické daně nebo objem výdajů na ochranu životního prostředí.
Varovné signály
Jak zaznělo, do roku 2023 klesly emise skleníkových plynů o 36 procent ve srovnání s úrovní z roku 1990. Cíl pro rok 2030 ale počítá s poklesem o 55 procent. Varovným signálem je, že v posledních letech se emise skleníkových plynů snižují jen pomalu. Odhad pro období mezi roky 2023 až 2024 činí jen 2,5 procentního bodu. Projekce založené na současných podmínkách počítají s tím, že se emise sníží do konce dekády pouze o 47 procent.
Situace v oblasti ochrany půdy je ještě horší. Lesy a půda by měly pohlcovat velké objemy oxidů uhlíku. Poslední trendy jsou ale negativní. Situaci zhoršují stále častější povodně, sucha a požáry lesů. Evropská agentura EEA uvedla, že Unie nedokáže omezovat ekonomické ztráty, které souvisejí s výskytem extrémního počasí. Také podíl ekologicky obhospodařované půdy se neblíží cíli 25 procent z její celkové rozlohy.
Rizika jsou vyšší
„Klimatická rizika se v Evropě zvyšují,“ napsala EEA v zatím poslední zprávě. Nedaří se ani dostatečně rychle zlepšovat adaptaci na změny klimatu. Finanční prostředky na tato opatření zůstávají omezené. Praxe je navíc v zemích evropského bloku nerovnoměrně rozložená.
Také cíle v oblasti recyklace materiálů a surovin se nedaří naplňovat. Spotřeba surovin stále roste, zejména ve stavebnictví. Rovněž investice do sektoru cirkulární ekonomiky zaostávají oproti předchozím plánům.
Mohlo by vás zajímat
V oblasti osobní dopravy se nedaří navyšovat podíl využívání vlaků a autobusů. Používání automobilů stále tvoří drtivou většinu osobní mobility. Také přechod na elektromobilitu je pomalejší, než se původně předpokládalo.
Rozmanitost přírody se nezlepšuje
Největší rány utrpěla biologická rozmanitost. Všechny čtyři cíle v oblasti ochrany ekosystémů se nacházejí v červených číslech. Unie nechrání 30 procent pevniny a moří, jak si stanovila. Neobnovuje původní stanoviště ohrožených živočišných druhů. Populace evropského ptactva klesá, což naznačuje hlubší problémy v ochraně přírody. Růst měst celou situaci dále zhoršuje.
Další negativní zprávou je to, že se nezvyšuje objem peněz, které mají financovat opatření na ochranu životního prostředí.
Členské země musí zabrat
Hodnocení EEA ale konstatuje i několik zlepšení. Zvyšuje se podíl „zelených“ pracovních míst i váha zelené ekonomiky na celkové hospodářské produkci. Zlepšují se také inovace na poli udržitelnosti. Jejich rozsah ale není tak vysoký, aby pomohly splnit původně navržené záměry. Většinu nesplněných cílů způsobují nedostatky v realizaci, nikoliv absence potřebných zákonů.
Poselství agentury je jasné. Evropa musí urychlit plnění cílů, důsledněji prosazovat zelená pravidla a odstranit nedostatky v právních předpisech. Také firemní sektor potřebuje jasná a stabilní pravidla, aby mohl investovat do čistších technologií. Pokud se ale nezmění dosavadní přístup vlád členských zemí evropského bloku, emisí cíle pro rok 2030 jsou silně ohroženy.
