Evropa nutně potřebuje volný kapitál. V rámci reformy evropského bankovnictví se tak vede debata o tom, zda mohou banky snáze přenášet úvěrové riziko na investory. Cílem je uvolnění kapitálu a podpora nejen velkých společností, ale i snazší přístup k úvěrům pro malé a střední firmy.
„Vzhledem k tomu, že 80 % úvěrů v Evropě poskytují banky podnikatelskému sektoru, zatímco v USA je to pouze 20 %, je potřeba bankám umožnit zvýšit jejich úvěrovou kapacitu,“ argumentoval generální ředitel společnosti True Sale International Jan-Peter Hülbert tento týden před europoslanci z Hospodářského a měnového výboru Evropského parlamentu (ECON).
Ti se sešli, aby probrali, proč je nutná reforma současného finančního a bankovního systému na kontinentu. Cílem je uvolnění tolik potřebného volného kapitálu na podporu evropských firem a podnikání.
Hlavním tématem debaty bylo uvolnění pravidel pro takzvanou sekuritizaci – přeměnu úvěrů na prodejné cenné papíry. Její zastánci to označují za nejrychlejší způsob, jak napumpovat peníze do ekonomiky a podpořit byznys, který trpí omezeným přístupem k úvěrům.
Právě sekuritizaci označil Jan-Peter Hülbert za most mezi bankovním financováním a kapitálovými trhy. Klíčová je možnost sdílení rizika s dalšími investory.
Mohlo by vás zajímat
Jednodušší pravidla a méně byrokracie
Evropská komise letos v červnu oznámila, že přezkoumá legislativní rámec pro sekuritizaci, kterým se mění nařízení o sekuritizaci (SECR) a nařízení o kapitálových požadavcích (CRR). Cílem reformy je stanovení podmínek pro bezpečnou sekuritizaci a současné omezení byrokracie. Slyšení výboru ukázalo, že zákonodárci jednoduší pravidla pro přeměnu úvěrů na cenné papíry podporují.
Ne všichni ale sdílí nadšení. Vedoucí výzkumu v neziskové společnosti Finance Watch Julia Symonová se ale obává, že evropské finanční domy budou i po změně pravidel držet sekuritizovaná aktiva a nebudou financovat nové projekty.
„Sekuritizace velmi málo přispívá k podpoře financování reálné ekonomiky. Návrh Komise nezavádí žádné mechanismy, které by stávající pobídky změnily,“ řekla Symonová. Nesouhlasí s rozvolněním současných pravidel pro banky, které chrání hlavně domácnosti a malé firmy.
Druhá šance pro rizikový nástroj
Shaun Baddeley z Asociace pro finanční trhy v Evropě (AFME) trval na tom, že se sekuritizace zbavila svých předkrizových hříchů. „Nařízení EU zavedené v roce 2019 není těmito reformami nijak výrazně ovlivněno,“ uvedl. Reforma finančního sektoru podle něj může do roku 2030 uvolnit až 300 miliard eur (7,3 bilionu korun) ročně na úvěry pro širokou škálu bank. Největší přínos má mít pro menší banky.
Francesco Mazzaferro z Evropské rady pro systémová rizika (ESRB), která dohlíží na stabilitu finančního systému Unie, zaujal opatrnější pozici. Připomenul zneužívání sekuritizace pro krytí takzvaných toxických úvěrů. Připustil ale, že může zvýšit dostupnost úvěrů a posílí odolnost finančního systému přenosem rizika z bank na rozmanitější skupinu investorů. Sekuritizace by ale neměla primárně vést k nasměrování kapitálu do inovativních startupů a k mobilizaci úspor domácností.
Reforma musí zůstat jednoduchá
Mazzaferro zdůraznil, že reforma musí zůstat jednoduchá. Měla by se zaměřit na usnadnění transakcí s významným přenosem rizika (SRT), při kterých banka přenáší většinu úvěrového rizika na investory, aniž by samotné úvěry prodala. Jde o specifický typ sekuritizace, jejímž hlavním cílem není získat hotovost, ale snížit regulatorní kapitálové požadavky.
Baddeley připomenul, že malé a střední podniky zaujímají v portfoliích SRT druhé místo hned za velkými firmami. „Proporcionální pravidla by umožnila standardizovaným bankám převést do roku 2030 úvěrové riziko ve výši přibližně 50 miliard eur ročně,“ řekl poslancům Evropského parlamentu.
Zástupci výboru ocenili návrh Komise jako „dobrý začátek“. Vyzvali ale k odvážnějšímu omezení nákladů při sekuritizaci. O návrzích změn mají poslanci Evropského parlamentu jednat v lednu.
Návrh reformy spočívá především ve zjednodušení a zpřehlednění pravidel pro banky, aby mohly snadněji a levněji přenášet úvěrové riziko na investory. Cílem je rozhýbání trhu se sekuritizací, uvolnění bankovního kapitálu a podpora úvěrování reálné ekonomiky.
Reforma je klíčovou součástí širšího projektu Unie kapitálových trhů (CMU).
