Evropská unie čelí dilematu, jak reagovat na agresivní hospodářskou politiku Číny. Asijská velmoc podle bezpečnostních analytiků zneužívá obchod jako zbraň, což může vést k rychlé deindustrializaci Evropy. Unie by měla co nejrychleji usilovat o autonomii ve výrobě polovodičů a permanentních magnetů, které jsou klíčové nejen pro civilní sektor, ale také pro výrobu vojenských technologií.
Předseda výboru Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod Bernd Lange (S&D/Německo) pozval uznávané odborníky, aby posoudili možnosti, jak se má evropská ekonomika bránit agresivní hospodářské politice Číny, případně Spojeným státům.
Spolupráce na prvním místě
Debatu zahájila kanadská právnička Mona Paulsenová, jež se zaměřuje na obchodní právo. Zdůraznila, že pro rozvoj mezinárodního obchodu je nejdůležitější spolupráce, nikoliv posedlost sankcemi a vytvářením zásob.
Současnou globální ekonomiku oslabuje vzájemná nedůvěra největších ekonomických hráčů. Státy mají naopak rizikům v obchodě předcházet. Vyzvala Unii, aby přemýšlela nad rámec zavádění odvetných cel. Evropa by měla i v rámci zajištění své surovinové bezpečnosti spolupracovat hlavně s přirozenými spojenci.
Čínská ekonomická pevnost
Bezpečnostní analytik Joris Teer z evropského think-tanku EU Institute for Security Studies (EUISS) naopak hovořil o nebezpečí ze strany Pekingu, který svou obchodní politiku zneužívá jako zbraň proti ostatním.
Čína se snaží ze své ekonomiky udělat samostatnou pevnost. Při zadávání veřejných zakázek vylučuje zahraniční firmy. „Čína neobchoduje svobodně. Pokud na to nezareagujete, dojde k velmi rychlé deindustrializaci Evropy, jak už nyní pozorujeme,“ řekl Teer poslancům.
Mohlo by vás zajímat
EU je závislá v případě kritických surovin právě na Číně, která už omezuje vývoz galia a germania. Prvně jmenovaný prvek se používá při výrobě moderní elektroniky jako jsou mobilní telefony, satelity, radary nebo LED diody. Bez germania se zase neobejde výroba termokamer a nočního vidění, solárních panelů a vesmírné technologie.
Závislost a odstrašování
Čína nyní vyrábí více než 30 procent celosvětové produkce průmyslových výrobků a mohla by získat podíl až 45 procent. Rizikem je využívání čínských technologií, jako jsou transformátory, větrné turbíny nebo solární panely, pokud je Peking dokáže na dálku ovládat, varoval bezpečnostní analytik.
Evropa by podle Teera měla obnovit svou autonomii ve výrobě polovodičů a permanentních magnetů, které se používají v elektromotorech. Další cestou pro Unii je posilování vztahů například s Jižní Koreou, Kanadou nebo Japonskem.
Technologie dvojího užití
Europoslankyně Kathleen van Bremptvá (S&D/Belgie) chtěla slyšet, jaké technologie by měla Unie podporovat. Teer odpověděl, že se evropský průmysl má zaměřit na technologie dvojího užití jako například permanentní magnety. Jsou nutné pro výrobu elektromotorů, ale také pro produkci stíhaček. V rámci zadávání veřejných zakázek doporučil orientaci nejen na cenu, ale také na jiná kritéria, aby nevyhrávali čínští dodavatelé. „Musí se brát v úvahu také bezpečnost dodávek,“ vysvětlil.
Na výboru vystoupil také hlavní úředník Komise pro prosazování obchodních pravidel Denis Redonnet. Bruselská exekutiva má totiž odhalit balíček pro ekonomickou bezpečnost a také plán ReSourceEU, jež má kontinentu zajistit bezpečné dodávky prvků vzácných zemin.
Slíbil, že se Unie v tomto ohledu zaměří na důvěryhodné partnery ve světě, ale také na skupinu nejvyspělejších ekonomik světa G7. Právě Kanada nebo Japonsko patří do tohoto prestižního klubu. Platforma G7 by měla také sloužit jako nátlaková skupina na státy, které nedodržují pravidla v mezinárodním obchodu, jako je Čína nebo Rusko. Redonnet připustil, že si evropská odolnost vyžádá vyšší náklady.
