Evropské státy mají zásadně zvýšit množství společně zadaných veřejných zakázek na zbrojení. Evropská komise hovoří o obrovských výdajích v celkovém objemu 6,8 bilionu eur do roku 2035. V přepočtu tedy zhruba 165 bilionů korun. Většina peněz má ale pocházet z národních zdrojů členských zemí.
Klíčovým pro evropskou obranu se stane rok 2027. Do té doby mají stoupnout společné obranné veřejné zakázky o 40 procent. V témže roce bude spuštěn systém chránící kontinent před drony a také výrazně posílí vojenská mobilita.
Evropa v ohrožení
Konkrétní termíny obsahuje nově zveřejněná obranná strategie Komise s názvem Plán na zachování míru a obranyschopnosti do roku 2030. Nabízí recept, jak propojit financování, veřejné zakázky a obranný průmysl.
„Nedávné hrozby ukázaly, že Evropa je v ohrožení. Musíme chránit každého občana a každý centimetr čtvereční našeho území,“ oznámila předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová.
Takzvaná „cestovní mapa posilování obrany“ obsahuje devět oblastí, ve kterých mají začít členské státy spolupracovat. Komise bude každoročně vyhodnocovat pokroky.
Mezi priority patří: protivzdušná a protiraketová obrana, vojenská mobilita, dělostřelecké systémy, umělá inteligence a elektronický boj, rakety a munice, drony, pozemní a námořní boj, strategické podpůrné prostředky.
Mohlo by vás zajímat
Musíme jednat hned
„Abychom byli do roku 2030 připraveni, musíme jednat hned, rychle a společně,“ uvedla evropská komisařka pro technologickou suverenitu a bezpečnost Henna Virkkunenová.
Zásadní mají být projekty Protidronová obrana (European Drone Wall), Ochrana východního křídla EU (Eastern Flank Watch), Štít protivzdušné obrany (Air Defence Shield) a Vesmírný obranný štít (Defence Space Shield). Ty mají zároveň sloužit pro splnění cílů Severoatlantické aliance.
Zásadně se mají zvýšit celkové obranné výdeje. „Navrhujeme pětinásobné navýšení finančních prostředků oproti současnému stavu,“ oznámila Virkkunenová.
Zbrojní „megaplán“
Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius hovoří o „megaplánu“. „Evropané do roku 2035 investují 6,8 bilionu eur (165,2 bilionu korun) na posilování bezpečnosti. Přímo do obrany to bude okolo 50 procent, což znamená 3,4 bilionu eur (82,6 bilionu korun),“ prohlásil.
Velká část těchto prostředků bude pocházet z národních zdrojů členských zemí. Prostředky z unijního rozpočtu mají hlavně podpořit a motivovat spolupráci na obranných projektech. Varoval, že Evropa v současné době dosahuje asi poloviny cílů Aliance v oblasti zbrojních kapacit a musí přejít k realizaci. To znamená k uzavírání smluv, zadávání veřejných zakázek a k samotné výrobě.
„Společné zadávání veřejných zakázek může snížit ceny ve zbrojní výrobě o 30 procent,“ uvedl Kubilius.
Riziko neskončí s válkou na Ukrajině
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová označila plán za „prevenci před Ruskem“. Riziko totiž podle ní nezmizí ani s ukončením války na Ukrajině. Navrhla tak vytvoření aliance s Ukrajinou v oblasti produkce bezpilotních letounů. Ocenila ukrajinské inovace, které viděla během nedávných návštěv napadené země. „Musíme využít jejich zkušenosti z bojiště, ale také jejich inovace, abychom na nich mohli společně stavět,“ prohlásila.
O konečném úspěchu obranné strategie rozhodnou nakonec jednotlivé unijní státy. „Členské státy jsou v pozici řidiče. Jsou to ony, kdo rozhodují o tom, co budou nakupovat nebo vyvíjet, kdy a od koho budou nakupovat,“ připustil Kubilius. V oblasti obrany má totiž Evropská unie jen omezené pravomoce.
