Zatím ne zcela úspěšná snaha Evropy o vývoj a produkci nejmodernějších technologií je jednou z nejdůležitějších dlouhodobých výzev starého kontinentu, a to i z pohledu jeho vlastní bezpečnosti. V rozhovoru pro server Politico na to upozornil dlouholetý německý diplomat Wolfgang Ischinger.

Tento bývalý velvyslanec SRN ve Spojených státech je zároveň kmotrem tradiční mnichovské bezpečnostní konference, která je známá jako „Davos se zbraněmi“. Pravidelně na ní vystupují hlavy států, ale vojenské a diplomatické špičky, stejně jako zástupci obranného průmyslu. 

Aktuální „technologická propast” přitom podle Ischingera musí být naprostou prioritou hned vedle současných konfliktů na Ukrajině a také na Blízkém východě. „Musíme toto téma zařadit na absolutní vrchol agendy,” burcuje uznávaný bezpečnostní expert. A to s tím, že Evropa v tomto směru „rozhodně není v dobré kondici”.

Na rizika budoucího hospodářského vývoje států Evropské unie upozornil v září ve své obsáhlé analýze bývalý italský premiér a také někdejší prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. Ten představil zhruba 170 návrhů, jak EU učinit konkurenceschopnější zejména vůči Spojeným státům a Číně. 

Mohlo by vás zajímat

Problém v roztříštěnosti kapitálových trhů

Podle Draghiho potřebuje Evropa mnohem koordinovanější průmyslovou politiku, rychlejší rozhodování a masivní investice, pokud chce s Čínou a USA držet ekonomicky krok. Rozsáhlá zpráva pak uvádí, že k tomu jsou zapotřebí investice až 800 miliard eur ročně, tedy až pět procent evropského hrubého domácího produktu (HDP).

Politico v této souvislosti připomíná, že staronová předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová už skutečně téma konkurenceschopnosti zařadila mezi hlavní priority svého příštího mandátu. 

Při sestavování nové komise přitom spojila dosavadní portfolia technické suverenity a bezpečnosti a obrany do jednoho. To pak svěřila do rukou jedné ze svých nejbližších spolupracovnic –  Henně Virkkunenové z Finska. Právě ta by se měla v případě úspěšného absolvování takzvaného grilování v europarlamentu zhruba v polovině listopadu stát výkonnou viceprezidentku komise.

Volba Von der Leyenové spojit technologie a bezpečnost je zejména uprostřed války na Ukrajině a za aktuálních hybridních a kybernetických hrozeb pro digitální infrastrukturu a globální technologické dodavatelské řetězce dostatečně výmluvná. Chce totiž vyslat jasný vzkaz: právě moderní technologie mohou pomoci sloužit bezpečnostním a obranným cílům celého bloku.

Jenže Ischinger je v tomto směru spíše skeptický. Obává se totiž, že ambiciózní plány EU nakonec selžou. „Můj optimismus je poněkud omezený, protože si nemyslím, že vládní instituce, ať už jsou na národní úrovni nebo na úrovni EU, to skutečně dokážou,” řekl diplomat serveru Politico. 

Odkázal přitom právě na nedávnou přelomovou Draghiho zprávu, podle které Evropu brzdí zejména roztříštěnost kapitálového trhu. „Dokončení unie kapitálových trhů je pravděpodobně jediným a nejzásadnějším předpokladem pro dosažení tohoto cíle,“ poznamenal v této souvislosti Ischinger.

Spojení s investory

Agentura Reuters v souvislosti s Draghiho doporučeními tento týden informovala, že Evropská unie čerstvě spojila síly s předními kapitálovými firmami z regionu, aby podpořila investice do technologických inovací v Evropě. A to právě kvůli obavám ze zaostávání technologického sektoru za Spojenými státy a Čínou.

Do iniciativy nazvané Síť důvěryhodných investorů se podle vyjádření zástupců EU zapojilo 71 společností z celé Evropy, které spravují aktiva v celkové hodnotě více než 90 miliard eur. Tito investoři se přitom zavázali „pumpovat” peníze do evropských technologických společností.   

„Spojením sil s venture kapitálem reagujeme na naléhavé výzvy nastíněné ve zprávě Draghiho, která vyzývá k odvážným krokům k zajištění konkurenceschopnosti Evropy v klíčových technologiích,“ cituje Reuters eurokomisařku Iliana Ivanovovou.

Uvěznění v pasti středních technologií

V souvislosti s investicemi do technologií upozorňují například Financial Times na nedávnou analýzu Centra pro analýzu evropské politiky (CEPA), která srovnává financování vývoje v USA a v Evropě. 

Zpráva upozorňuje, že EU subvencuje inovace zhruba stejně jako USA. V obou případech představují veřejné výdaje na výzkum a vývoj přibližně 0,7 procenta HDP. Výrazný rozdíl je ale právě ve výdajích soukromých firem na výzkum a vývoj  – ty jsou totiž v USA téměř dvakrát vyšší než v EU (2,3 procenta oproti 1,2 procenta HDP).

Financial Times v této souvislosti upozorňují, že poměry výdajů na výzkum v jednotlivých sektorech ve vztahu k příjmům až donedávna na obou stranách Atlantiku stejné. Mnohem větší podíl americké ekonomiky ale zabírají špičkové technologie, zejména farmaceutika a biotechnologie, software a letecký a obranný průmysl. Navíc míra intenzity výzkumu a vývoje v amerických high-tech sektorech v posledním desetiletí předstihla tu evropskou. 

Pozoruhodné jsou přitom změny na vrcholu žebříčků největších soukromých investorů do vývoje. V USA to ještě na přelomu tisíciletí byly společnosti Ford, Pfizer a GM, zatímco dnes jsou to Alphabet, Meta a Microsoft. V EU to byly dříve průmyslové podniky Mercedes-Benz, VW a Siemens a dnes je první trojka na starém kontinentě velmi podobná: VW, Mercedes-Benz a Bosch. „Toto ukazuje dvě věci: v USA nové společnosti rychleji nahrazují staré giganty než v EU a Evropa má zvláštní vazbu na automobilový průmysl,” konstatují s odkazem na zmíněnou studii Financial Times. 

Spojené státy tak investují více do výzkumu a vývoje než země EU, protože provádějí více soukromého výzkumu a vývoje v špičkových sektorech. Ty přitom tvoří větší podíl ekonomiky — a bezpochyby se zvětšují právě proto, že se do nich více investuje do výzkumu a vývoje. USA tak z tohoto pozitivního cyklu profitují, zatímco Evropská unie je doslova „uvězněna v pasti středních technologií”. Právě to je potřeba napravit, shrnují Financial Times.

Civilní sektor pomáhá tomu vojenskému

O potřebě masivních privátních investic do vývoje a výzkumu se v EU ostatně podle serveru Politico mluví i sami zástupci obranného a technologického průmyslového sektoru. 

Například spoluzakladatel velmi úspěšného německého start-upu Helsing Gundbert Scherf už začátkem října pro Politico prohlásil, že evropské země musí revidovat a navýšit své investice do vojenských technologií. Jeho společnosti vyvíjí systémy, které mohou modernizovat i starší zbraně a pomocí umělé inteligence například dramaticky zlepšit přesnost střelby. 

Právě vojenští výzkumníci byli v minulosti průkopníky technologií, které později našly i civilní využití – ať už šlo o proudové motory nebo třeba internet. Jenže v poslední době se tento trend otočil – generálové nakupují civilně vyvinuté technologie.

Tento posun byl ostatně v posledních letech jedním z klíčových témat zmíněné Mnichovské bezpečnostní konference. Ta se stále více zaměřovala na technologický sektor, aby tímto způsobem přispívala prostřednictvím inovací jako například AI k řešení bezpečnostních problémů, ať už přímo na bojišti, nebo třeba v kyberprostoru, připomíná Politico.

Konference, na které vystoupil například i český prezident a někdejší šéf vojenského výboru NATO Petr Pavel, tak začala fungovat i jako platforma pro technologické giganty jako Google, Microsoft nebo Meta pro pomoc se zajišťováním bezpečnosti a posilování armádních struktur. 

Tomuto směru je podle Ischingera nakloněn i dnes už bývalý šéf NATO Jens Stoltenberg, který příští rok převezme roli předsedy Mnichovské bezpečnostní konference. „Během 10 minut od úvodní diskuse jsem zjistil, že je z toho nadšený,” poznamenal v této souvislosti dlouholetý německý diplomat. Ten předsednictví předal už v roce 2021 Christophu Heusgenovi, zůstal ale hnací silou jako prezident nadační rady Nadace Mnichovské bezpečnostní konference.

Tomáš Svoboda