Pouze o 0,8 procenta loni meziročně klesly emise oxidu uhličitého v zemích Evropské unie. Tak zní odhad finského Centra pro výzkum energetiky a ovzduší (CREA). Za „normálních“ podmínek by byl pokles vyšší. Jenže statistiku pokazila chladnější zima a také nepříznivé podmínky pro výrobu ve větrných a vodních elektrárnách.
Výraznější pokles emisí se loni oproti roku 2024 odehrál pouze v Litvě (o 8,4 procenta) a Finsku (o 6,2 procenta). Následují Maďarsko a Nizozemsko s poklesem o 2,4 procenta. Naopak Bulharsko podle CREA navýšilo emise o 5 procent a Španělsko o 2,5 procenta. Mírnější nárůst se odehrál také v Portugalsku, Česku, Belgii a dalších zemích.
Málo větrníků i tepelných čerpadel
Tempo poklesu emisí tak podle studie CREA zaostává za plány Evropské unie na svižný odklon od fosilních paliv. Současně platí, že přírůstek výkonu nových větrných elektráren, prodeje elektromobilů a instalace tepelných čerpadel nedosahují očekávaných hodnot. Rychlejší proti předpokladu je pouze tempo výstavby solárních elektráren, to však samo naplnění klimatických cílů EU nezajistí.
Evropská komise ve svých modelech počítá s instalací 25 gigawattů nového výkonu větrných elektráren za rok. Tedy pokud má být naplněno očekávané snížení emisí skleníkových plynů o 42,5 procenta mezi lety 1990 a 2030. Jenže loňský přírůstek byl podle odhadu CREA jen 16,5 gigawattu. Také vytoužených 7 milionů nových tepelných čerpadel za rok zůstává nedosažitelných; reálný výsledek roku 2024 je plus 2,3 milionu kusů. Loňská čísla zde zatím nejsou k dispozici.
Důvodem k radosti není ani fakt, že největší pokles emisí se odehrál v průmyslu (o 3 procenta). Souvisí to s klesající konkurenceschopností evropských hutí, chemických závodů a dalších energeticky náročných odvětví. Emise z elektráren klesly o dvě procenta, v sektoru dopravy stagnovaly. Výsledky ovšem „zkazil“ nárůst spotřeby zemního plynu při vytápění budov o 5,5 procenta – kvůli chladnější zimě.
Chladné počasí brzdí dekarbonizaci
Celkové emise oxidu uhličitého v zemích Evropské unie tak meziročně klesly o pouhých 17,8 milionu tun (tedy o 0,8 procenta). Když autoři týmu CREA očistili výsledek o vliv počasí, vyšel jim hypotetický pokles emisí o 81,5 milionu tun. Tedy o 3,8 procenta oproti roku 2024. Stejně tak si lze už teď vsadit na to, že chladné počasí navýší také statistiky emisí skleníkových plynů za letošní rok.
CREA také ve své studii srovnává očekávané tempo rozvoje obnovitelných zdrojů s dosaženou realitou. Česko spolu s Rumunskem a Lucemburskem z něj vycházejí jako tři země, které nejvíce zaostávají za vlastním energeticko-klimatickým plánem. Více o pomalém nástupu zelené energetiky v Česku se dočtete například zde: Češi a zelená energie: Hitem fotovoltaika a tepelná čerpadla, kde naopak zaostáváme? Text vydal Ekonomický deník před týdnem.
