Klimatické cíle pro roky 2030 a 2050 již v Evropě existují. Příští týden chce Evropská komise vydat prozatímní cíl do roku 2040. Z návrhu vyplývá, že emise musí být výrazně sníženy, a to o 90 procent oproti roku 1990. Vyplývá to z návrhu klimatického cíle bruselského úřadu do roku 2040. Europoslanci hnutí ANO Ondřej Knotek, Martin Hlaváček a Ondřej Kovařík v této souvislosti vyzvali předsedkyni Evropské komise Ursulu Von der Leyen k odložení navrhovaných klimatických cílů. Nelíbí se jim, že předešlé legislativní kroky nejsou v souladu s realitou a mohou tak výrazně ohrozit konkurenceschopnost a sociální soudržnost Evropské unie.
V rámci boje proti klimatické krizi by se podle Evropské komise měly do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů v EU o 90 procent ve srovnání s rokem 1990. Vyplývá to z návrhu klimatického cíle bruselského úřadu do roku 2040, který získala německá tisková agentura dpa.
Komise plánuje nový cíl v oblasti klimatu oficiálně představit příští týden.
Cílem Evropské unie je do roku 2030 snížit emise CO2 o 55 procent ve srovnání s úrovněmi z roku 1990 a do roku 2050 se stát klimaticky neutrální. To má zajistit především legislativní balíček Fit for 55 pod záštitou takzvaného Green Dealu.
Strategie zahrnuje opatření v různých oblastech, jako je energetika, doprava, průmysl a zemědělství. Prozatímní cíl pro rok 2040 dosud nebyl stanoven.
Jak je patrné z návrhu, zkoumány byly tři cílové varianty pro rok 2040. Analyzovány byly také důsledky snížení emisí až o 80 procent ve srovnání s rokem 1990 a o 85 až 90 procent.
Snížení o 90 až 95 procent je však jedinou možností, která splňuje doporučení Evropského vědeckého poradního sboru pro změnu klimatu a neohrožuje závazky EU vyplývající z Pařížské dohody.
„Možnost č. 3 poskytuje EU nejsilnější opatření v oblasti klimatu, která jsou zapotřebí více než kdy jindy, aby se zabránilo nezvratným bodům zvratu s neznámými a potenciálně katastrofickými dopady na lidskou společnost a ekosystémy,“ napsali autoři.
Čím déle se opatření v oblasti klimatu odkládají, tím vyšší jsou podle nich lidské a ekonomické náklady změny klimatu.
Německo a dalších deset zemí minulý týden vyzvaly Evropskou komisi, aby stanovila ambiciózní klimatický cíl pro rok 2040.
„Ostatní můžeme přesvědčit pouze tehdy, když budeme pracovat doma,“ uvedli ve společném dopise.
V červnu vědecká poradní rada odhlasovala snížení emisí Evropské unie o 90 až 95 procent do roku 2040 ve srovnání s úrovněmi z roku 1990.
Toto snížení má zásadní význam pro zmírnění klimatických rizik. Ve své poslední zprávě z poloviny měsíce vědci napsali, že „k dosažení klimatických cílů EU je třeba udělat více“.
„I když uznáváme potenciál balíčku Fit for 55, jsou nezbytná další opatření,“ doplnili.
Poslanec Evropského parlamentu za Zelené Michael Bloss k tomu dpa řekl, že „návrh je na spodní hranici toho, co je vědecky nezbytné“.
„Má-li být Evropská unie v oblasti ochrany klimatu skutečně průkopnická, musí se zaměřit na horní hranici,“ doplnil Bloss.
To by znamenalo snížení emisí CO2 do roku 2040 nejméně o 95 procent.
Eurposlanci: ohrozí to konkurenceschopnost a sociální soudržnost EU
Europoslanci hnutí ANO Ondřej Knotek, Martin Hlaváček a Ondřej Kovařík v této souvislosti vyzvali předsedkyni Evropské komise Ursulu Von der Leyen k odložení navrhovaných klimatických cílů na rok 2040. Nelíbí se jim, že předešlé legislativní kroky nejsou v souladu s realitou a mohou tak výrazně ohrozit konkurenceschopnost a sociální soudržnost EU.
„Původní podmínky pro stanovení dalšího klimatického cíle do roku 2040 se zásadně změnily, a to v důsledku nedávných globálních událostí. Vznik dalších klimatických cílů proto není v zájmu EU, členských států a už vůbec ne evropských občanů,“ komentoval důvody odeslání dopisu europoslanec Ondřej Knotek.
Během posledních tří let Evropská komise představila ambiciózní balíček klimatické legislativy, včetně obecného rámce pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Součástí této legislativy je i tzv. balíček Fit for 55, zaměřený na konkrétní klimatické cíle, kterých by mělo být dosaženo do roku 2030.
„Plnění takto ambiciózních cílů by bylo jednoznačně na úkor sociálních a ekonomických aspektů, které mohou ohrozit samotnou konkurenceschopnost EU,“ upřesňuje europoslanec Martin Hlaváček.
V této situaci tak europoslanci zdůrazňují potřebu posílení strategické autonomie EU a varují, že slabá Evropa nebude schopna dosáhnout jakýchkoli klimatických cílů, natož zůstat relevantním globálním hráčem.
Europoslanci v dopise naléhavě vyzývají Evropskou komisi, aby již nepředkládala žádné nové klimatické cíle a legislativu. Místo toho by mělo dojít ke zhodnocení stávající legislativy s cílem pochopit její skutečný dopad na členské státy, odvětví a udržitelný rozvoj EU.
„Na základě toho by pak mělo dojít k nezbytné úpravě současných klimatických cílů tak, aby odpovídaly zájmům všech občanů Evropské unie,“ dodává europoslanec Ondřej Kovařík.
Europoslanci také zcela odmítají, aby Brusel určoval minimální část HDP, která má být využita z národních rozpočtů na klimatická opatření.
(nik)
