Evropská unie počítá s tím, že elektromotory plně nahradí benzinové motory. Evropské automobilky se ale potýkají s problémy – vyrábějí příliš drahá vozidla a nemají dostatek baterií. S rozšířením elektrických aut mohou pomoci čínští výrobci. Zvýší se ale tím závislost starého kontinentu na asijské velmoci, varuje zpráva think-tanku Bruegel.
Role čínských výrobců elektromobilů je klíčová pro rozšíření používání elektrických vozidel v rámci EU. Jejich levnější modely už nyní tvoří 25 % prodejů dobíjecích aut v Unii. Firmy z říše středu také investují značné prostředky do evropských továren na baterie a do dodavatelských řetězců.
Narušení trhů?
Čínské investice vytvářejí dilema v rámci Unie. Sice podporují zaměstnanost a urychlují plnění ekologických cílů, zároveň s sebou přinášejí rizika. Zaprvé, dotovaní čínští konkurenti by mohli narušit trhy. Zadruhé, kontrola nad daty a digitálními systémy by mohla ohrozit bezpečnost Evropy. I Když v tom není přímo žádná zlovolnost, závislost na čínských surovinách nebo technologiích by se v době krize mohla obrátit proti nám. Co dělat?
Bruselský think-tank Bruegel přišel s nápady, které mají evropským politikům ukázat cestu ven z této situace. Analytici Simone Tagliapietra a Cecilia Trasiová z Bruegelu společně s Gregorem Sebastianem z poradenské společnosti Rhodium Group’s China Corporate Advisory se spojili, aby se vypořádali s problémy na pozadí regulační džungle Evropské unie a vydali politický dokument.
Vyšel na začátku července pod názvem „Chytrá evropská strategie pro investice do elektromobilů z Číny“. V době, která se zdá být nakloněna reflexivním reakcím na stejně impulzivní politická rozhodnutí, se dokument zasazuje o pečlivě promyšlené kroky.
Mohlo by vás zajímat
Oslabená vyjednávací síla
Evropská komise uvalila cla na čínské elektromobily a posílila obchodní ochranná opatření. Členské státy EU se ale stále neshodují na tom, jak zacházet s čínskými investory. Někteří vítají peníze, jiní se obávají závislosti. Nejednotnost nicméně oslabuje vyjednávací sílu Evropy, píší autoři.
Evropští výrobci automobilů obecně považují elektromobily za nutnost. Bývalý generální ředitel společnosti Stellantis Carlos Tavares řekl: „Ať se mi to líbí nebo ne, se mnou nebo beze mě, Leapmotor by v Evropě byl tak jako tak.“ Odkazoval tím na jednu z čínských značek elektromobilů.
Čínské peníze nejsou samy o sobě ani dobré, ani špatné; výsledky závisí na pravidlech Evropy.
Evropa musí najít vyvážený přístup. Neměla by se vyhýbat čínskému kapitálu, ani ho nechat volně proudit. Měla by jej využít jako finanční páku na společném trhu. Cíl? Sladit čínské investice s klimatickými cíli, průmyslovými plány a bezpečnostními potřebami EU.
Strategická závislost Evropy
Evropský blok čelí v současnosti paradoxu. Potřebuje zahraniční technologie, aby se stal ekologickým, ale nemůže dovolit, aby se tím prohloubila strategická závislost. Čínské peníze nejsou samy o sobě ani dobré, ani špatné; výsledky závisí na pravidlech Evropy.
Silniční doprava produkuje více než polovinu emisí z dopravy v rámci Unie. Sektor se podílí 29 % na emisích skleníkových plynů v EU. Na rozdíl od energetiky nebo těžkého průmyslu se jeho emise nesnižují.
Elektromobily jsou nezbytné. Evropští výrobci automobilů však zaostávají. Jejich elektromobily stojí v průměru přes 50 000 eur (1,2 milionu korun). Jen málo z nich se prodává pod 30 000 eur (738 tisíc korun). Vysoké ceny a neúplné sítě dobíjecích stanic zpomalují jejich přijetí, zejména u kupujících se středními příjmy.
Tuto mezeru vyplňují čínské firmy. Díky státní podpoře Pekingu a integrovaným dodavatelským řetězcům prodávají značky jako BYD levnější automobily. Do roku 2024 byl každý čtvrtý elektromobil prodaný v EU čínský. Jejich průměrná cena je 32 000 eur (787 tisíc korun), což je pro evropské firmy výzva.
Cla a investice
Tlak na evropský automobilový sektor roste i kvůli tomu, že evropský vývoz do Číny klesá. Navíc americká cla pod prezidentem Trumpem narušují vývoz automobilů z EU. Naopak čínské investice do evropského sektoru elektrických vozidel prudce rostou. Přinášejí pracovní místa a zvyšují výrobu. Mezi rizika ale patří dotovaná konkurence, zranitelnost dat a dlouhodobá závislost na asijské ekonomice.
EU reagovala cly na čínská auta plánem v rámci iniciativy Clean Industrial Deal. Členské státy se neshodují na čínských investicích. Některé je vítají, jiné se obávají strategické újmy.
Čínské investice do evropského sektoru elektromobilů dosáhly v roce 2024 hodnoty 5 miliard eur (123 miliard korun), což je o 50 % více než v roce 2022. Nyní pokrývají celý dodavatelský řetězec, od materiálů pro baterie až po montáž. Klíčovými projekty jsou závod CATL v Maďarsku v hodnotě 7,3 miliardy eur (180 miliard korun) a závod Envision ve Francii v hodnotě 2 miliardy eur (49 miliard korun). Většina objemu investic tvoří začátek dodavatelského řetězce.
Cesta domů
Evropa si klade za cíl vyrábět do roku 2030 90 % baterií na domácím trhu. Současná kapacita však nestačí. Čínské firmy staví rychleji než projekty podporované EU, jako je Verkor, které čelí zpožděním. Northvolt, kdysi evropský šampion v oblasti baterií, zkrachoval v roce 2024.
Čínské investice by navíc mohly oživit regiony závislé na produkci dílů pro spalovací motory. Závod CATL v Maďarsku může vytvořit 9 000 pracovních míst. Nečinná továrna Nissan ve Španělsku by se mohla znovu otevřít pod vedením společnosti Chery. Výhody nicméně závisí na místním najímání zaměstnanců a vazbách na dodavatele. Bez nich investice nemusí posílit ekonomickou odolnost regionů.
Čínské firmy dominují v oblasti snižování nákladů. Jejich přítomnost může podpořit evropské inovace. Konkurence musí být ale vyvážená. Úspěch společnosti Tesla ukazuje, že noví hráči na trhu mohou urychlit změnu. Pozitivní dopady mohou mít společné podniky a partnerství v oblasti výzkumu a vývoje. Projekty zaměřené pouze na montáž přinášejí jen málo vedlejších ekonomických efektů.
Výzva v oblasti dat
S nárůstem čínských investic v EU se pojí řada rizik. Čína kontroluje těžbu a produkci klíčových surovin. Omezení jejich vývozu by mohlo narušit dodávky pro evropský průmysl. Hlubší vazby s čínskými firmami mohou také komplikovat přístup EU na trhy USA. Dotace dávají čínským firmám konkurenční výhodu. Státní podpora činí v průměru 4,5 % tržeb, což je šestkrát více, než je norma OECD.
Elektromobily rovněž shromažďují citlivá data. Čínské zákony umožňují orgánům přístup k datům od firem, a to i v zahraničí. Nabíjecí systémy s čínskou technologií by se mohly stát terčem kybernetických útoků. Litva už zakazuje vzdálený přístup k čínským energetickým systémům. Podobné obavy se týkají i elektromobilů.
Rizika jsou spojena také s montováním aut s nízkou přidanou hodnotou. Zahraniční automobilky často fungují jako enklávy. Česká republika a Maďarsko se i přes zahraniční investice spoléhají na nízkokvalifikované pracovníky. Výzkumným a vývojovým centrům může chybět skutečná inovace.
Členské státy EU se v otázce k přístupu k čínským investicím rozcházejí. Maďarsko láká investory daňovými úlevami. Španělsko a Francie nabízejí dotace. Švédsko zavádí přísnější pravidla. Po zavedení cel EU Čína pozastavila investice v některých státech. Společnost Leapmotor přesunula výrobu do Španělska, které se při hlasování o clech zdrželo.
Nespravedlivá státní podpora
Unii chybí centralizované prověřování investic. Většina států se zaměřuje na národní bezpečnost, nikoli na ekonomický dopad. Navrhovaný rámec EU naráží na odpor, protože členské státy mají tendenci žárlivě střežit svou suverenitu.
Existují však nástroje. Nařízení o zahraničních dotacích řeší nespravedlivou státní podporu. EU může rozšířit cla na díly, pokud čínský obsah přesáhne 60 %. Pravidla pro vozové parky mohou spojit subvence s udržitelností. Na druhou stranu jakákoli opatření typu „kupujte evropské“ riskují spory v rámci WTO.
Firemní vozové parky tvoří 60 % prodejů automobilů v EU. Nová pravidla by mohla spojit nákup s odolností dodavatelského řetězce. To by mohlo diverzifikovat zdroje a snížit emise. Firmy však potřebují jasnější standardy týkající se vlastnictví.
Otevřenost a kontrola
Evropa musí najít rovnováhu mezi otevřeností a kontrolou. Čínské investice nabízejí krátkodobé zisky, ale dlouhodobá rizika. Unie potřebuje jednotu, aby nasměrovala kapitál k dosažení svých cílů v oblasti klimatu a bezpečnosti. Bez ní bude roztříštěnost přetrvávat – a s ní i hrozby.
Brusel musí prosazovat stávající zákony o ukládání dat, kybernetické bezpečnosti a antidumpingu. Měl by také zabránit členským státům, aby se navzájem oslabovaly konkurenčními dotacemi. Harmonizované pobídky – od dotací pro kupující automobilů po firemní vozové parky – by mohly nasměrovat investice k udržitelnosti a ke spravedlivým pracovním praktikám.
Čas hraje proti EU. Evropští automobiloví giganti riskují ztrátu podílu na trhu spojenou s expanzí čínských značek. Úplné blokování Číny by však zpomalilo zelenou transformaci. Řešení spočívá ve využití síly jednotného trhu k nastavení podmínek, nikoli k budování ekonomických zdí.
Jaké doporučení obsahuje zpráva organizace Bruegel pro evropské rozhodovací orgány:
Doporučení pro politiku
EU by měla využít přístup na jednotný trh k vyvážení otevřenosti, konkurenceschopnosti a bezpečnosti. Využít stávající nástroje k integraci čínských firem za spravedlivých podmínek.
Opatření na straně poptávky
– začlenit kritéria udržitelnosti/odolnosti do zákonů o firemních vozových parcích (2025–2026)
– propojit dotace na elektromobily s necenovými faktory. Usměrňovat státy prostřednictvím podmínek financování
– sledovat čínské dovozy (včetně dovozů přes třetí země) z hlediska dotací; v případě potřeby uvalit cla
Podmínit financování EU
– diverzifikací vstupů (například 25% limit pro Čínu v aukcích vodíku)
– školením místních pracovníků a závazky v oblasti výzkumu a vývoje
– účastí v inovačních partnerstvích EU
Kybernetická bezpečnost/data
– přísně prosazovat GDPR s vysokými pokutami
– využívat směrnici NIS2 pro dynamické posuzování rizik
– chránit systémy nabíjení/dat elektromobilů. Zajistit operační kontrolu EU
Řešení narušení trhu
– vyjasnit pravidla stanovená nařízením o zahraničních subvencích (FSR, nařízení (EU) 2022/2560) pro projekty elektromobilů na zelené louce do roku 2026. Stanovit prahové hodnoty pro zásahy
– vyhnout se neúměrným sankcím podle FSR. Přesměrovat subvence do výzkumu a vývoje v EU. Podporovat místní výrobce
Koordinace
– sjednotit přístup členských států v otázce cen dovozu elektromobilů z Číny. Zajistit, aby dohody doplňovaly ochranná opatření
