Spojené státy začátkem minulého týdne oznámily navýšení cla na dovoz elektromobilů z Číny z 25 procent na rovných sto. Americký prezident Joe Biden uvedl, že Čína zaplavuje globální trh levným zbožím a drží ceny uměle nízko. Rozhodovat o tom, jak se k importu čínských elektromobilů postaví, bude brzy i Evropská unie. Inspiruje se v USA? A jaká bude odpověď Číny? Ekonomický deník s těmito dotazy oslovil několik odborníků na automobilový průmysl.
Americké zvýšení cla na čínské elektromobily a ztrojnásobení cla na baterie a komponenty do baterií svojí razancí souvisejí podle předsedy dopravní sekce Hospodářské komory Jana Sechtera s nadcházejícími prezidentskými volbami. „Joe Biden i Donald Trump spoléhají na to, že protičínská obchodní politika osloví zejména voliče ve státech s významným automobilovým průmyslem. Michigan, Wisconsin a Pensylvánie mají zároveň historicky kolísavou většinu v prezidentských volbách,“ uvedl Sechter.
USA podle něj navíc také omezily odečitatelnou daňovou položku ve výši 7500 USD, zákon čínské automobilky označil za „zahraniční subjekt vzbuzující obavy“ (Foreign Entity of Concern Requirements).
Čínští výrobci podle předsedy dopravní sekce Hospodářské komory na postupné americké utahování šroubů reagují tak, že vozidla exportují nejprve do Brazílie nebo Mexika, aby se dostala do Americké zóny volného obchodu (FTAA). Americká administrativa už proto ohlásila další sankce, pokud se čínští výrobci elektromobilů pokusí do jiných států FTAA přesunout i výrobu. Mexická vláda zatím podle Sechtera cla na čínská auta nezvýšila, ale přestala čínským firmám poskytovat investiční pobídky.
„Zaznamenal jsem, že čínské ministerstvo zahraničí uvedlo, že Čína přijme všechna nezbytná opatření k ochraně legitimních práv a zájmů země. Případná reciproční čínská odvetná cla by mohla poškodit nejen americké vývozce jako je Tesla, ale i evropské firmy, které z USA exportují elektrická vozidla do Číny, jako je například BMW v Jižní Karolíně a Mercedes-Benz v Alabamě,“ konstatoval Sechter.
V loňském roce čínské firmy dodaly do USA podle Sechtera přibližně 75 tisíc vozidel, to představuje méně než dvě procenta celkového vývozu země, čínská reakce se ale může týkat úplně jiného amerického zboží. Podle provozního ředitele JTEKT střední Evropa Petra Nováka nebude případná reakce Číny jednoduchý krok ani pro ni samotnou, USA představují její největší exportní trh. „Na druhou stranu import elektromobilů a baterií z Číny do USA nezaujímá tak vysoký podíl jako v Evropě a proto beru navýšení cel v USA spíš jako budoucí preventivní opatření k zabránění velkého nárůstu importu elektromobilů z Číny,“ zmínil Novák.
Podobně protekcionisticky jako USA bude podle předsedy dopravní sekce Hospodářské komory Jana Sechtera zřejmě reagovat i Evropská unie. „V posledních letech většina unijních rozhodnutí autoprůmyslu a zákazníkům přinesla spíše sebepoškozování než rozvoj. Zavést cla znamená dále prodražovat Green Deal a nechat jej zaplatit spotřebitele,“ upozornil Sechter. Dodal, že další možností je označit čínská auta za mobilní špionážní prostředky, proti kterým se musí EU bránit. Podobná opatření mohou podle něj automobilovému průmyslu pomoci získat čas adaptovat se na čínskou konkurenci. „Historicky byly ovšem vždy svobodný trh a konkurence přínosem pro všechny,“ podotkl.
Špatná zpráva pro automobilový průmysl
Podle odborníka mezinárodní poradenské společnosti EY pro automobilový sektor Petra Knapa není potenciálně eskalující protekcionistický přístup pro automobilový průmysl, který je tradičně nastaven jako globálně propojený, vůbec dobrá zpráva.
Taková situace bude podle něj zvládnutelnější pro výrobce, kteří mají dobře vyladěnou produkci z pohledu regionálně zaměřené výroby a také pro firmy, které mají pod kontrolou velkou část svých dodavatelů. „Třeba Tesla a Toyota by myslím mohly v ‚protekcionistickém‘ světě strádat trochu méně,“ uvedl. Naopak němečtí výrobci aut jsou podle Knapa výrazně orientovaní na čínský trh a také řada německých dodavatelů se může dostat do velmi komplikované situace s výrazným propadem odbytu a ztrátou tamního trhu. „To má v konečném důsledku pak potenciálně silně negativní vliv i na dodavatele působící v Česku,“ upozornil Knap.
Zásadní rozhodování čeká v následujících měsících i Evropskou unii. Vyšetřování Evropské komise ohledně podpory čínských elektromobilů, které začalo v loňském roce, se chýlí ke svému závěru. Podle Petra Knapa se ale EU k podobně razantnímu kroku jako USA odhodlá jen stěží. „Je vůči Číně v zásadně slabší pozici než USA a také se mezi EU zeměmi bude obtížně hledat kompromis,“ upozornil Knap.
Například Francie se podle něj přikloní spíše k ostřejšímu přístupu, Německo už podle Knapa avizovalo, třeba ústy kancléře Olafa Scholze při návštěvě Číny, že přísný přístup nepodpoří. „Podle Německa by mohl vést po předpokládané odpovědi Číny v podobném duchu zřejmě k obchodní válce,“ sdělil Knap s tím, že podoba kompromisu bude spíše v nižším pásmu odhadů, tedy navýšení cel maximálně o 10 až 25 procent.
Podle provozního ředitele JTEKT střední Evropa Petra Nováka je škoda, že v Evropě nejsme schopni udělat podobná a rychlá rozhodnutí jako USA. „V Evropě je čínský automobilový průmysl více etablován než v USA, má větší tržní podíl a bohužel případné cla měla již dávno přijít,“ myslí si. Je zde podle něj sice hrozba případných odvetných celních opatření, ale pokud Čína dotuje výrobu a prodej elektromobilů v Evropě, tak není jiná cesta, zmiňuje Novák.
„Případné nastavení cel v Evropě uvítám a věřím, že rozhodnutí v USA také pomůže udělat dlouho očekávané rozhodnutí také u nás. Jejich výše je těžké předjímat, ale nemyslím si, že v Evropě půjdeme tak razantním navýšením jako v USA,“ dodal. Čínský automobilový průmysl je podle něj pro evropskou ekonomiku, zaměstnanost, výběr daní a standard života velká hrozba.
Tereza Čapková
