Spor evropských zemí s Ruskem o platby za dodávky plynu nabírá na intenzitě. Německý vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck dnes ráno ohlásil první stupeň včasného varování plynového nouzového plánu. Zatím se jedná jen o preventivní opatření, dodávky ruského plynu do Německa zatím pokračují.
Konflikt vyvolala režim Vladimira Putina, který plynárenskému koncernu Gazprom přikázal, ať plyn prodává „nepřátelským“ zemím výhradně za rubly. Na tento požadavek, který má být účinný od zítřka, nechtějí evropské země včetně Německa přistoupit. Ruský požadavek považují za porušení platných smluv, ve kterých je jasně definováno, že platby probíhají v eurech či dolarech.
Německý ministr dodal, že zatím není důvod k panice. „V současné době nejsou žádné překážky v zásobování,“ řekl Robert Habeck ráno v Berlíně. „Nicméně musíme zvýšit preventivní opatření, abychom byli připraveni v případě eskalace z Ruska,“ dodal pro vysvětlení. Habeck svá prohlášení spojil s výzvou firmám a domácnostem, ať s energiemi co nejvíc šetří.
Některé aktuální zprávy naznačují, že problém je už na cestě. Plynovodem Jamal (též známý jako EuRoPol), který vede z Ruska přes Bělorusko a Polsko do východní části Německa, od úterý neproudí žádné nové dodávky. Tok plynu v plynovodu Nord Stream 1, který je z německého pohledu důležitější z hlediska objemu dodávek, zatím pokračuje.
Podle německého nouzového plánu existují tři krizové stupně, jak zmínil na svém webu Frankfurter Allgemeine Zeitung. Stupeň včasného varování znamená, že existují „konkrétní, závažné a spolehlivé náznaky“, že může nastat událost, která pravděpodobně povede k výraznému zhoršení situace v zásobování plynem – a pravděpodobně povede ke spuštění poplachového nebo nouzového stupně.
Na úrovni nouze by došlo k přerušení dodávek plynu do plynových elektráren a průmyslových podniků. Stát by musel vyhlásit regulaci, zajistil dodávky chráněným zákazníkům, mezi které patří domácnosti, nemocnice, hasiči nebo policie.
Jak připomněla agentura ČTK, německý Spolkový sněm v minulém týdnu schválil zákon, který vyžaduje, aby provozovatelé zásobníků plynu vždy k 1. srpnu naplnili kapacitu z 65 procent, do 1. října z 80 procent a k 1. prosinci z 90 procent. Cílem opatření je předejít problémům v zimní topné sezoně v případě přerušení dodávek a také zajištění cenové stability. Stav německých zásobníků je teď na 25 procentech.
Již dříve Robert Habeck představil plán, podle kterého se Německo do podzimu má zbavit závislosti na ruském uhlí a do konce roku i na ruské ropě. Až po zajištění alternativních dodávek včetně zkapalněného plynu (LNG) může Německo skoncovat se závislostí na ruském plynu, což je reálné do poloviny roku 2024. V posledních týdnech Německo snížilo podíl dovozu plynu z Ruska z 55 na 40 procent.
(red)
