Hybridní válka, kybernetická kriminalita, útoky na kritickou infrastrukturu, vnější vměšování a manipulace. To jsou hrozby, které musí řešit jak Unie, tak Spojené státy. A proto musí obě země spolupracovat, říká v rozhovoru pro EU Perspectives uznávaný expert na kybernetickou bezpečnost a exporadce bývalého prezidenta Baracka Obamy Ari Schwartz. A vysvětluje, kde má Evropa slabiny.
„Neřekl bych, že jedna strana má problém vyřešen a druhá se s ním potýká. Myslím, že je to velký problém jak pro EU, tak pro USA. V některých ohledech se na sebe navzájem spoléháme, pokud jde o kybernetickou bezpečnost,“ uvedl pro EU Perspectives Ari Schwartz, výkonný ředitel Centra pro politiku a právo kybernetické bezpečnosti a bývalý člen Národní bezpečnostní rady Bílého domu, který rovněž působil jako zvláštní asistent prezidenta Baracka Obamy v oblasti kybernetické bezpečnost.
Se zástupci Kongresu a FBI jednali Zdechovský i Bžoch
Ten je jedním z expertů, se kterým se tento týden setkala zvláštní delegace sedmi poslanců Evropského parlamentu během své návštěvy Washingtonu. Europoslanci, včetně českých zákonodárců Tomáše Zdechovského zvoleného za KDU-ČSL (EPP) a Jaroslava Bžocha zvoleného za ANO (PfE), se setkali se zástupci ministerstva spravedlnosti, amerického Kongresu a FBI, aby diskutovali současné kybernetické a hybridní hrozby.
Podobné problémy na obou stranách Atlantiku
Ale také s experty. Včetně Schwartze. Ten ve své nedávné zprávě uvádí konkrétní kroky, které mohou vlády podniknout k posouzení kybernetických rizik a zapojení soukromého sektoru v této oblasti. A vysvětluje, že problémy, kterým čelí obě strany Atlantiku, jsou stále velmi podobné.
Podle Schwartze je tak klíčové spolupracovat. „A to platí to i v případě, že v jiných oblastech má americká strana obecně tendenci být více odvětvově specifická. Americký přístup se opírá buď o nová pravidla kybernetické bezpečnosti pro konkrétní odvětví, nebo o stávající bezpečnostní pravidla, která se pak uplatňují na kybernetickou bezpečnost,“ vysvětluje.
V Evropě to je naopak. „Vy máte novou regulační strukturu, která to všechno jaksi překrývá. Akt o kybernetické odolnosti (CRA) je nejnovější, ale také máte směrnice NIS I a NIS II. Nařízení o digitální operační odolnosti (DORA) je pravděpodobně blíže něčeho, co měly Spojené státy v minulosti,“ dodává.
Zaměřte se na bezpečnost, ne na předpisy
A práve z toho vychází jedno z hlavních Schwartzových doporučení — zjednodušovat. „Nechcete mít strukturu, kde by se veškerá bezpečnostní práce vynakládala na dodržování předpisů a nikoliv na skutečnou bezpečnost,“ říká.
Pro Evropu má varování: příliš rychle a zbytečně vám narůstá regulace.
„Nechcete situaci, kdy máte tři lidi, kteří se zaměřují na konkrétní typ kybernetické bezpečnosti v konkrétním sektoru. Ale oni jen provádějí audity a nezjišťují, jaké technologie potřebují. Musíte vytvořit předpisy tak, aby fungovaly jak pro malé, tak pro velké země,“ vysvětlil Schwartz.
Mohlo by vás zajímat
Ve své zprávě uvedl, že národní bezpečnost zůstává pro většinu lidí, s nimiž hovořil v Evropě i po celém světě, nejvyšší prioritou.
Celý článek v angličtině, který vyšel na EU Perspectives, si přečtěte ZDE.
