Inflace v eurozóně stále blízká nule. Co to znamená pro trhy, píše hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Inflace v eurozóně zůstala v listopadu znovu na 0,2%. Jedná se o druhé zklamání v řadě. Trhy i my jsme na začátku podzimu očekávali, že inflace ke konci roku 2015 začne postupně růst s tím, jak bude vyprchávat efekt prudkého propadu cen ropy z konce roku 2014.
Nic takového se ale zatím neděje. Jednak proto, že ropa i benzín začaly ke konci roku 2015 opět padat (i když ne takovým tempem). Současně trochu zvolnila i dynamika jádrové inflace. Celková inflace tak ke konci roku narostla jen nepatrně. Co čekat dál?
Nárůst inflace na začátku roku bude o poznání menší než jsme si mysleli – inflace by měla dosáhnout krátkodobého vrcholu v lednu v okolí 0,5% a pak pravděpodobně zamíří na jaře znovu lehce dolů. S výraznějším nárůstem k 1% počítáme až na konci roku.
Co to znamená pro trhy? Krátkodobě je to další důvod, proč vsadit na pokračující měnovou expanzi v eurozóně a politiku slabého eura. Nečekáme ale, že ECB bude reagovat na nízkou inflaci urychlením tisku peněz. Také věříme, že bezpečné dluhopisy v eurozóně jsou již příliš drahé a nízká inflace jim nepomůže k výraznějším ziskům. Ze střednědobého pohledu jsou německé krátké i dlouhé výnosy příliš nízko. Dluhopisům by k dalším ziskům dokázala pomoci pouze výrazněší nárůst geopolitických rizik nebo ještě lépe horší čísla z reálné ekonomiky.Poslední série slušných podnikatelských nálad ale zatím na nic takového neukazuje.
Nižší inflace sama o sobě dluhopisům k dalším ziskům asi nestačí, zvlášť když jdou dolů ceny automatických nákladových položek (benzín energie). Ty ve finále mohou naopak urychlit reálnou spotřebu řady evropských domácností a hrát ekonomice do karet.
Jan Bureš, hlavní ekonom Poštovní spořitelny
