Evropští farmáři si dopady klimatické změny plně uvědomují. Ale protože jim chybí peníze, nemohou na změny adekvátně reagovat. Nic na tom nemění ani komplikovaný a často neefektivní systém dotací. V podcastu EU Perspectives situaci popsal rakouský europoslanec Thomas Waitz (Greens/EFA). Debaty se zúčastnil spolu s českou europoslankyní Veronikou Vrecionovou (ODS/ECR) a německým kolegou Norbertem Linsem (EPP).
Thomas Waitz se jako europoslanec za frakci Greens/EFA podílí v Bruselu a Štrasburku na tvorbě zákonů, jako farmář ve svém rodném Rakousku pociťuje jejich dopady. A to, co říká, nevyznívá pro politiky dobře: jako společnost nedostatečně podporujeme ty, kteří nás krmí.
„Klimatická změna? Farmáři jsou ti, kdo tráví každý den v terénu. My farmáři pracujeme s klimatem, pracujeme s počasím, potřebujeme déšť, slunce. Ovlivňují nás například pozdní mrazíky. Chovám včely, které okamžitě reagují na počasí. To určuje, zda budu mít úrodu,“ říká k problému klimatické změny.
„Pro farmáře je hlavní problém to, že nedokáží vyžít z cen, které dostávají za své zboží. Evropské farmáře jsme dostali do situace, kdy jsou silně závislí na veřejných dotacích,“ upozorňuje.
Mohlo by vás zajímat
Téměř neřešitelná situace
„Slíbili jsme farmářům, že jim budeme kompenzovat tržní ztráty, ale tyto dotace se snižují a snižují,“ říká Waitz. „K tomu přidejte velký tlak ze strany společnosti, aby farmáři chránili klima a biodiverzitu. Ale pokud jste už tak ekonomicky na hraně a jste na pokraji bankrotu, je velmi náročné dělat něco navíc nebo investovat další peníze do ochrany životního prostředí a klimatu. Takže jsme spoustu farmářů dovedli do takřka neřešitelné situace,“ popisuje Waitz coby europoslanec.
„Farmáři rozumí rizikům klimatické krize, ale nemají dostatečnou podporu od společnosti k tomu, aby mohli změnit produkční metody k většímu důrazu na ekologii nebo biozemědělství,“ shrnul rakouský politik a farmář. Právě jeho národnost dodává tvrzení větší váhu. Rakousko si totiž v oblasti udržitelného zemědělství vede, aspoň ve srovnání se zbytkem Evropské unie, dobře.
Mladí mají zájem o biofarmy
„Rakousku je v čele žebříčku, pokud jde o generační výměnu,“ řekl. „Je také premiantem v biozemědělství. Máme 25 procent bio a z různých výzkumů víme, že mladí lidé mají tendenci více přebírat právě biofarmy než ty běžné. Nechci říkat, že jedno je dobře, druhé je špatně. Tak to v zemědělství neplatí. Je to velmi rozmanitý sektor a mnoho konvenčních zemědělců je velmi opatrných, pokud jde o klima a životní prostředí. Nejen ekologičtí zemědělci dbají na životní prostředí,“ vymezil se Waitz proti některým stereotypním představám.
Europoslanec pak nastínil možný vztah mezi zemědělskými politikami členských států a jejich lišícím se úspěchem, pokud jde o generační výměnu. „Možná bychom se měli víc zaměřit na rozdíly v zemědělském sektoru v různých zemích. Vidíme, že mladí lidé spíš převezmou farmy, které se nevěnují masovému chovu, které používají méně toxických látek, snaží se pracovat v souladu s přírodou a klimatem. To bychom si měli uvědomit, až budeme tvořit budoucí zemědělské politiky,“ navrhnul.
Jasný názor má Waitz, i když jde o takzvanou renacionalizaci pravidel pro farmáře — trend, který v posledních letech silně ovlivnil Společnou zemědělskou politiku. Stručně řečeno, není jejím fanouškem. „Původně jsme měli velmi evropská pravidla. Pak se objevilo mnoho stížností, že ‚jedna velikost nesedí všem‘, i když jsme vždy měli trochu jiná nastavení pro různá odvětví. A v poslední podobě jsme zvolili přístup renacionalizace pravidel, který vedl k tomu, že 27 členských států mělo 27 různých dotačních programů,“ řekl a přidal příklad z praxe.
Špatný nápad
„Žiji v oblasti, kde máme za rohem Slovinsko a za druhým rohem Maďarsko. Všichni dodáváme na stejná jatka. Ale nemáme stejné podmínky, protože každý dostává jiné dotace za práci, při které musí dodržovat stejné standardy. Takže jsem skeptický k tomu, že renacionalizace je dobrý nápad,“ míní Waitz.
„Ještě více jsem nyní skeptický k nápadu Komise dát zemím obálku s penězi na zemědělství, na kohezi a na regionální fondy a nechat je se rozhodnout, jak s nimi naloží. Myslím, že to je velmi špatná zpráva pro zemědělství,“ řekl a pokračoval s vysvětlením: „Vlády mají tendenci podporovat méně větších projektů. Spustit pět velkých projektů je jednodušší než 500 malých. Avšak k podpoře lokálních hodnotových řetězců potřebujete právě hodně malých zemědělských projektů.“
Potravinová bezpečnost je nezbytná
Navzdory rozdílným národním prioritám a politickým směrům našli účastníci podcastu shodu. Aspoň v obecné rovině. Europoslanci Veronika Vrecionová (ODS/ECR) a Norbert Lins (EPP), oba významní členové parlamentního Výboru pro zemědělství a potraviny, zdůraznili význam potravinové bezpečnosti a výzkumu.
„Potravinová bezpečnost, pěstování potravin pro evropské občany, je součástí naší bezpečnosti. Na to bychom neměli zapomínat, když rozumíme tomu, že se potřebujeme zabývat obranou, více spolupracovat, společně nakupovat (zbraně, pozn. red.), spojit síly,“ připodobnil Waitz zajištění potravinové bezpečnosti ke žhavému tématu dneška, tedy potřebě koordinované obrany. Přimluvil se i za větší investice do výzkumu s tím, že „to je to, v čem jsme v Evropské unii dobří“.
Kontroverzní inovace
Rozdíly v názorech debatujících se přesto projevovaly. Třeba v oblasti genetických modifikací. „Po dlouhou dobu jsem pracovala na nové legislativě týkající se nových genomických technik, které podle mého názoru mohou skutečně pomoct. Farmáři po celém světě je používají a ti evropští stále nemohou. Jsem v kontaktu s mnoha farmáři a vědci po celé Evropě. Skutečně očekávají, že by jim nové genomické techniky mohly pomoct,“ řekla Vrecionová.
Ale s tím Waitz nesouhlasil. „Silně nesouhlasím s novými genomickými technikami. Myslím, že poslouží pouze chemickým společnostem a čtyřem nebo pěti velkým světovým dodavatelům osiv, kteří už ovládají 50 procent trhů. Pokud nedokážeme zabránit těmto společnostem, aby si patentovaly genomické dispozice, které se mohou objevit i přirozeně, pak jsme odsouzeni k zániku,“ řekl.
Konec nezávislé produkce osiv
Podle Waitze jsou nové genomické techniky problém. „Zahrnuje to patenty na asi všechny typy osiv, a to znamená konec jejich nezávislé produkce. Na nových genomických technikách pracuji už 30 let a je tady hodně slibů, co všechno je teoreticky možné. Ale v praxi je 95 procent všech genomicky modifikovaných organismů, které kdy přišly na trh, buď odolných vůči glyfosátu, anebo jsou nějak spojeny s určitými pesticidy, které je třeba používat. Takže jsem velmi skeptický k tomu, že by z toho zemědělci profitovali,“ argumentoval Waitz.
Vrecionová připustila, že patenty mohou představovat problém. „Řešit otázku patentů je na místě. Teď jsme ve fázi trialogů a snažíme se to udržet bez patentů, protože pak to může skutečně pomoct,“ dodala.
Lins debatu končil s opatrným optimismem, pokud jde o výhled do budoucna. „Jsem rád, že máme v čele silného eurokomisaře. V minulém volebním období tomu tak nebylo. Má v zásadě podporu předsedkyně Komise. To také dříve neplatilo,“ prohlásil o lucemburském zástupci v Evropské komisi Christophu Hansenovi. Pokud jde o to, na kolik peněz si zemědělství přijde v příští „bitvě“ o dlouhodobý rozpočet EU, je Lins pragmatický: „Byl to vždy boj. Ale jsem rád, že jasná většina parlamentu minulý týden hlasovala pro navýšení rozpočtu na zemědělství.“
Nelehký úkol
Waitz ale kolegův optimismus nesdílí: „Mám velké obavy.“ Poukázal přitom na nekonzistenci ve Vizi pro zemědělství a potravinářství, kterou Komise představila na jaře. „Vidíme tam volání po větší podpoře biodiverzity a ochraně klimatu, ale také volání po větší konkurenceschopnosti,“ řekl. Co je prioritou?
„Jsem horský farmář, včelař, lesník, ale mám rád i další oblasti zemědělství. Prioritou by pro mě měla být podpora evropských zemědělců, aby produkovali zdravé potraviny s ohledem na životní prostředí a dobré životní podmínky zvířat a sociální standardy. Myslím, že na to máme know-how. Naším úkolem je nyní vytvořit společnou zemědělskou politiku, která je skutečně podpoří a bude zemědělce k této cestě vybízet,“ řekl Waitz. „A v tom nás čeká ještě hodně práce,“ dodal.
