Europoslanci: patentování přirozeně šlechtěných rostlin ohrožuje potravinovou bezpečnost

Bude možné je patentovat? Foto: Markus Spiske, Pixabay.com

Vedle „velkých“ diskusí o opatřeních na ochranu proti klimatickým změnám či společné zemědělské politice se v Evropské unii za mnohem menšího mediálního zájmu debatuje mezi aktéry zemědělské politiky o tématu, které může být pro budoucnost evropského zemědělství také dosti podstatné. Reálně totiž hrozí, že zemědělci budou platit za pěstování konvenčně vyšlechtěných odrůd zeleniny či ovoce, které byly nebo budou patentovány u Evropského patentového úřadu. Proti tomu se však jasně postavily jak členské státy EU, včetně České republiky, tak Evropský parlament a Evropská komise.

Již od počátků zemědělství využívali zemědělci procesy šlechtění rostlin a zvířat, aby zlepšili kvalitu a množství svých výnosů. Nejinak je tomu i v současnosti. Nyní však hrozí, že bude možné u Evropského patentového úřadu patentovat odrůdy rostlin získané tradičními biologickými procesy šlechtění jako křížení či selekce. Za jejich pěstování by tedy zemědělci museli zaplatit – ať již poplatky za licenci nebo pokuty za nelegální pěstování.

Podle usnesení, které schválili poslanci Evropského parlamentu minulý týden na svém plenárním zasedání ve Štrasburku, je přesně toto naprosto nepřijatelné. Podle europoslanců je neomezený přístup zemědělců k rostlinnému materiálu zcela zásadní pro zachování genetické rozmanitosti a rozvoj inovací v oblasti šlechtění rostlin a zemědělství v Evropě. Patentovatelnost rostlin by omezila možnosti vývoje nových odrůd odolných vůči nemocem a měnícím se klimatickým podmínkám a vedla k vytváření monopolů v oblasti šlechtitelství na úkor menších zemědělců, spotřebitelů, evropského vnitřního trhu i především potravinové bezpečnosti.

Patentovat odrůdy rostlin je není je možné

V principu jde o to, že šlechtitelé na jedné straně mají zájem na tom, aby výsledky jejich výzkumu byly patentově chráněné a navrátily se jim tak prostředky do výzkumu investované. Na druhou stranu možnost patentovat vyšlechtěné rostliny vede k obavám zmiňovaným europoslanci. Jedná se o spor, jehož počátky spadají do roku 2015. Abychom plně pochopili aktuální události, stojí za to si je popsat trochu podrobněji.

Začít je třeba u Evropského patentového úřadu (EPÚ). Ten nepatří mezi orgány Evropské unie, ale funguje na základě Evropské patentové úmluvy, mezi jejímiž členy jsou však všechny státy EU včetně České republiky. EPÚ uděluje tzv. evropské patenty, které jsou platné v několika či všech členských státech Úmluvy v závislosti na požadavku žadatele. V roce 2018 přijal EPÚ téměř 175 000 patentových přihlášek.

V roce 2015 rozhodl tzv. Velký stížnostní senát, jeden z orgánů EPÚ, že lze patentovat rostlinné produkty získané tradičními, tj. biologickými nikoli genetickými, způsoby jako je šlechtění založené na křížení a selekci. Na základě tohoto rozhodnutí byly úspěšně patentované odrůdy brokolice a rajčete.

To vyvolalo zděšení v Evropské unii. V návaznosti na rozhodnutí EPÚ přijal Evropský parlament usnesení, v němž se proti němu rozhodně vymezil a vyzval k vyjasnění patentového práva pro rostliny. Zemědělcům podle europoslanců nelze bránit ve volném vyvíjení nových odrůd či plemen zvířat. Evropská komise následně ve svém oznámení prohlásila, že unijní legislativa možnost patentovat rostliny či zvířata, či jejich části, získané přirozenými biologickými postupy nepřipouští, a v podobném duchu se vyjádřily i členské státy v rámci Rady EU včetně České republiky.

EPÚ se nakonec rozhodl tyto apely vyslyšet a upravil příslušné prováděcí předpisy. V Evropské unii si oddechli a považovali věc za vyřízenou. Nicméně v prosinci 2018 tak trochu vybuchla bomba. Technický odvolací senát EPÚ předchozí rozhodnutí EPÚ zamítl s tím, že Evropská patentová úmluva, na základě níž EPÚ vznikl, patenty na rostliny nezakazuje a jako dokument vyšší právní síly má před prováděcími předpisy EPÚ přednost. Celá záležitost byla následně předána znovu Velkému stížnostnímu senátu EPÚ, který má nyní s konečnou platností rozhodnout. Právě jemu pak mohou třetí strany zasílat do 1. října 2019 svá písemná stanoviska.

Je to nesmysl

Mezi těmito stanovisky bude právě i v úvodu zmíněné usnesení, v němž europoslanci vyjadřují své hluboké znepokojení a vyzývají Velký stížností senát, aby s možností patentovat rostliny nesouhlasil a obnovil právní jistotu v zájmu šlechtitelů, zemědělců i veřejnosti.

Pozadu nezůstala ani Evropská komise. Jak europoslance informovala  Elżbieta Bieńkowska, komisařka pro vnitřní trh, průmysl a podnikání, Evropská komise své písemné stanovisko právě připravuje a včas zašle. „Je nesmírně důležité, abychom v tomto měli jasno. Produkty vzniklé v důsledku přirozených procesů nelze patentovat. A je v zájmu Evropské unie, aby výklad Evropské patentové úmluvy nebyl v rozporu s unijní směrnicí o právní ochraně biotechnologií,“ prohlásila Bieńkowska.

„Je to nesmysl,“ komentovala během stejného jednání v europarlamentu možnost patentové ochrany v rostlinném a živočišném pěstitelství česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). Podle ní podlehl EPÚ „jistému lobby šlechtitelské společnosti.“ Stejný názor má i europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který „podporuje jakoukoli snahu o znovuobnovení právní jistoty“.

Musíme ochránit české šlechtitelské firmy

„Evropský parlament odvedl dobrou práci,“ řekl Ekonomickému deníku Josef Kratochvíl, předseda českého Úřadu pro průmyslové vlastnictví (ÚPV), který zároveň působí jako předseda Správní rady Evropské patentové organizace, jíž EPÚ podléhá (ta ovšem nemá na rozhodování stížnostních senátů EPÚ vliv, jsou plně nezávislé). Česká republika považuje podle Kratochvíla otázku patentovatelnosti rostlin za velmi důležitou a své písemné stanovisko, které se nese v podobném duchu jako v případě orgánů EU, prostřednictvím ÚPV již zaslala.

To Ekonomickému deníku potvrdil i mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. „Jsme jednoznačně proti patentování biologického materiálu jak z konvenčního šlechtění tak při použití nových šlechtitelských technik. Chceme ochránit české malé a střední šlechtitelské firmy, aby jejich šlechtitelé mohli využívat šlechtitelský materiál při tvorbě nových odrůd např. i v souvislosti se současnými vlivy životního prostředí,“ uvedl Bílý.

Poslední slovo bude mít v celém sporu tedy Velký stížnostní senát EPÚ. Na jeho rozhodnutí již čeká dalších 250 žadatelů o patenty týkající se rostlinných produktů.

Helena Sedláčková