Poslanci Evropského parlamentu včera schválili novou společnou zemědělskou politiku Evropské unie do roku 2027, která určuje pravidla pro rozdělování zemědělských dotací. Ta by měla podle nich podpořit hospodaření šetrnější vůči životnímu prostředí, zvýhodnit malé a střední zemědělce a lépe sektor připravit na případné krize či výkyvy na trhu. Povinné zastropování dotací v konečné kompromisní verzi balíčku nezůstalo. Tři legislativní předpisy musí nyní ještě formálně potvrdit členské země EU.
Europoslanci včera po několika letech uzavřeli diskusi o nových pravidlech rozdělování zemědělských dotací v příštích pěti letech. Poté, co těžce dohodnuté kompromisní znění balíčku tří legislativních předpisů podpořili v červnu ministři zemědělství členských zemí EU, posvětili jej v závěrečném hlasování i zákonodárci.
Nová pravidla společné zemědělské politiky, která ovlivní podobu zemědělství v členských zemích EU do roku 2027, měla původně platit již od roku 2021. Komplikované debaty mezi europoslanci, ministry zemědělství a Evropskou komisí se však protáhly natolik, že nové předpisy vstoupí v účinnost až od roku 2023.
Návrhy prošly i přes nesouhlas řady europoslanců, především z frakce Zelených. Podle nich finální text rezignoval na ambice v oblasti ochrany životního prostředí a klimatu. Členské státy se nicméně musí postarat o to, aby na životní prostředí a klima bylo vyčleněno nejméně 35 procent prostředků na investice (rozvoj venkova) a 25 procent tzv. přímých plateb (nárokových plateb na hektary). Zemědělci se mohou také dobrovolně zapojovat do tzv. ekoschémat, které je při šetrném hospodaření finančně zvýhodní.
Šojdrová: Promarněná šance
Pro mnohé je zklamáním, že v konečná verzi pravidel chybí povinné zastropování dotací pro velké koncerny. Proto návrhy nepodpořila například česká europoslankyně za KDU-ČSL Michaela Šojdrová. „Reformě společné zemědělské politiky chybí zásadní prostředek k zamezení koncentrace vlastnictví a k ochraně proti zneužívání evropských dotací – a tím je povinné zastropování,“ zdůvodnila své rozhodnutí na svém twitterovém účtu. A dodala, že výsledek pro ni představuje promarněnou šanci.
S tímto postojem ovšem vyjádřila nesouhlas její kolegyně za ODS Veronika Vrecionová, která sama povinné zastropování jako europoslankyně navrhovala. „Dvouleté zpoždění nedává moc na výběr, než kompromis schválit,“ vysvětlila na svém twitteru. Další odklad by totiž podle ní znamenal nejistotu pro zemědělce, kteří se podle nových pravidel musí řídit a již teď se na ně potřebují začít připravovat. „Vzhledem k tomu, že je (zastropování) státům dobrovolně umožněno, naše vznikající vláda si tento nástroj dala do svého programového prohlášení. Takže souhlas,“ uvedla Vrecionová.
Poslancům se nicméně podařilo dosáhnout toho, že nejméně deset procent přímých plateb musí jít malým a středním podnikům a nejméně tři procenta rozpočtu bude určeno pro mladé zemědělce. Prosadili také trvalou krizovou rezervu s ročním rozpočtem 450 milionů eur. Ta bude zemědělcům pomáhat v případě nestability cen či trhu.
Další novinkou je také povinnost sledovat dodržování pracovních norem, jejichž porušení se bude pokutovat. Informace o konečných příjemcích podpory EU mají být transparentnější díky nástroji pro vytěžování dat, k němuž členské státy získají přístup. Také by mělo být možné provádět křížové kontroly informací ve veřejných databázích, což přispěje k odhalování případných podvodů.
Národní plány nabírají zpoždění
Nová pravidla dávají členským státům více volnosti v rozhodování o tom, jak budou miliardové dotace, které představují třetinu unijního rozpočtu, rozdělovat. Musí to však podrobně popsat v tzv. strategických plánech, které mají do konce roku zaslat k odsouhlasení Evropské komisi. Ta počítá s tím, že schvalovací proces by měl skončit nejpozději do poloviny příštího roku. Již nyní je však zřejmé, že některé státy termín nestihnou. Zpoždění nabírá i příprava českého plánu. Ministerstvo zemědělství však zatím podle svého dřívějšího vyjádření pro Ekonomický deník počítá s tím, že vše se stihne.
„Naše dnešní hlasování ukázalo, že chceme ochránit a podpořit rodinné zemědělské podniky. Tedy ty, kdo udržují a zachovávají naši kulturní krajinu,“ prohlásil po hlasování německý lidovecký poslanec a jeden ze tří parlamentních zpravodajů Peter Jahr. Jeho kolegyně a také zpravodajka Ulrike Müllerová dodala: „Nový model provádění zaručí, že společná zemědělská politika se více zaměří na dosahování cílů a méně na pouhé dodržování pravidel. Zajistili jsme také, že platby budou transparentnější a finanční zájmy EU lépe chráněné.“
Naopak podle německého europoslance Martina Häuslinga za Zelené představuje včerejší hlasování „černý den“ pro evropskou klimatickou politiku i zemědělce. Do finálního balíčku se podle něj nepropsaly cíle EU vyplývající ze Zelené dohody a zejména pak unijních strategií o potravinové udržitelnosti a biodiverzitě. „Nic se výrazně nezmění. Stěžejní nejsou ekoschémata, ale to, že 75 procent peněz se bude vyplácet na základě vlastnictví půdy. A kdo vlastní mnoho půdy, ten získá většinu agrárních dotací. Budou z toho mít radost velké podniky i pánové Orbán a Babiš,“ uvedl ve svém vystoupení před europoslanci Häusling s odkazem na maďarského premiéra a českého předsedu vlády v demisi, o nichž se v médiích často hovoří v souvislosti s čerpáním unijních dotací. „Císař tak zůstal nahý,“ uzavřel s odkazem na známou pohádku Hanse Christiana Andersena.
-sed-
