Podpora investic do nových elektráren formou rozdílových smluv, efektivnější řešení budoucích krizí v energetice, posílení pozice maloodběratelů na trhu s elektřinou, ale také úplný konec nákupu ruského plynu a postupný přechod od „fosilního“ zemního plynu k biometanu a vodíku. To vše obsahuje balík reforem trhu s elektřinou a plynem, který dnes schválil Evropský parlament.

Co se konkrétně změní? Členské země EU budou mít právo podporovat investice do moderních nízkoemisních elektráren. Má to však jednu podmínku. Rozdílové smlouvy, známé též pod anglickým názvem Contract for Difference (CfD), musí být obousměrné. Dolní hranice ceny má zajistit návratnost investice, ale současně bude stanoven horní strop tak, aby investor nedosahoval nadměrných zisků.

Tuto podporu bude možné poskytovat investorům do jaderných, solárních, větrných a geotermálních elektráren, případně také na projekty vodních elektráren bez přehradní nádrže. Do režimu dvousměrných rozdílových smluv mají země převést dříve poskytnuté podpory typu CfD, a sice po po skončení tříletého přechodného období. Jedná se o kompromis dojednaný za španělského předsednictví v říjnu loňského roku.

Ať je z čeho vybírat

Další novinka se týká rozšíření nabídky smluv pro koncové zákazníky. Ti mají mít vedle běžných smluv na dobu neurčitou také možnost uzavírat smlouvy s pevně stanovenou cenou elektřiny na dobu určitou a smlouvy s dynamickým určováním ceny elektřiny podle aktuální situace na trhu. Zatímco smlouvy s fixací ceny nabízejí dodavatelé elektřiny v Česku již řadu let, dynamické ceníky bude možné u nás zavést až po instalaci moderních „smart“ elektroměrů.

Další navržené změny nejsou z českého pohledu žádnou novinkou. Nová legislativa počítá s posílením ochrany zákazníků před krachem dodavatele energie, a to zavedením systému dodavatele poslední instance. Ten u nás důvěrně známe. Přechod k dodavateli poslední instance si v roce 2021 vyzkoušely „na vlastní kůži“ stovky tisíc zákazníků Bohemia Energy a dalších padlých dodavatelů.

Mohlo by vás zajímat

„Tato reforma staví občany do popředí designu trhu s elektřinou. Text obsahuje opatření na ochranu spotřebitelů, zejména těch nejzranitelnějších, a na urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů energie. Parlament učinil krok vpřed v demokratizaci energetiky a vytvořil design trhu, který reaguje na selhání odhalená energetickou krizí. Všichni spotřebitelé, včetně mikropodniků, malých a středních podniků, budou mít přístup k dlouhodobým, dostupným a stabilním cenám,“ řekl zpravodaj zákona, španělský europoslanec Nicolás González Casares (S&D).

Nová legislativa též obsahuje mechanismus pro vyhlášení cenové krize elektřiny. Pokud ceny skokově vzrostou, lze za určitých podmínek vyhlásit regionální nebo celoevropskou krizi, která členským státům umožní přijmout dočasně regulaci cen elektřiny pro domácnosti, malé a střední podniky, ale také energeticky náročné průmyslové podniky.

Nová legislativa k trhu s elektřinou se skládá z nařízení a směrnice. Nařízení bylo přijato 433 hlasy pro, 140 europoslanců hlasovalo proti a 15 se zdrželo hlasování. Menší odpor byl ke znění směrnice; ta získala 473 hlasy pro, zatímco 80 poslanců bylo proti návrhu.

Plyn ano, ale ne fosilní

Podobným poměrem hlasů prošla také dvojice návrhů, týkajících se trhu se zemním plynem, s plyny z obnovitelných zdrojů a s vodíkem. Plénum Evropského parlamentu přijalo směrnici 425 hlasy, 64 hlasujících bylo proti a 100 se zdrželo hlasování. Příslušné nařízení bylo schváleno 447 hlasy, 90 poslanců zvedlo ruku proti návrhu a 54 se zdrželo hlasování.

Směrnice a nařízení k trhu s plynem mají za cíl podpořit postupnou náhradu fosilního zemního plynu za obnovitelné a nízkouhlíkové plyny, jako je vodík a biometan. Dalším cílem je omezování dovozu plynu z Ruska, ten mají členské země Evropské unie za úkol zcela ukončit nejpozději do roku 2030. Dlouhodobé smlouvy na dovoz fosilního plynu odkudkoli mají skončit nejdéle do roku 2049.

Velká pozornost se zaměřena na bezemisně vyrobený vodík. Počítá se s pilotním projektem na posílení evropského trhu s vodíkem po dobu pěti let. Nová legislativa obsahuje požadavek na vlastnické oddělení provozování vodíkové sítě od jeho výroby a dodávky, aby se vyloučilo riziko střetu zájmů. Současně má být odděleno provozování páteřní přenosové soustavy od distribuce v lokálních sítích.

Rozpor s plány plynařů

Jak Ekonomický deník upozornil ve středu, návrh obsahuje jedno kontroverzní doporučení: Evropské země by neměly přimíchávat vodík do zemního plynu, ale mají jej využívat přednostně v jeho čisté podobě. Plynárenské společnosti, a platí to i pro společnosti působící na českém trhu, se na přidávání vodíku k zemnímu plynu připravují; považují to za vhodnou cestu k „ozelenění“ zemního plynu a ke snížení emisí. Přidávání vodíku do zemního plynu v Česku povoluje novela energetického zákona přijatá na konci minulého roku.

„Evropský ocelářský a chemický průmysl, který je obtížné dekarbonizovat, budou mít prioritu při rozvoji evropského trhu s vodíkem,“ zdůraznil německý europoslanec Jens Geier (S&D). „Nové nařízení přemění dnešní trh s energií na trh, který se opírá především o dva zdroje – čistou elektřinu a čisté plyny. Je to velký skok ke splnění ambiciózních cílů Evropská unie v oblasti klimatu podílení konkurenceschopnosti EU na globálním trhu,“ doplnil zpravodaj zákona Jerzy Buzek (EPP).

Dnes schválené návrhy reforem trhu s elektřinou a plynem jsou v souladu se strategií Green Dealu a s unijním plánem Fit for 55. Legislativní proces je téměř u konce, před zveřejněním v Úředním věstníku zbývá už jen formální přijetí Radou.

David Tramba