Evropská komise by měla v půlce března představit takzvanou Bílou knihu obrany. Dokument by se měl zabývat zásadními otázkami schopností obranného sektoru, konkurenceschopností průmyslu a investičními potřebami. Měl by rovněž vymezit celkový přístup k obranné integraci Evropské unie s cílem posílit schopnost EU reagovat na hrozby, zejména v souvislosti s pokračující agresí Ruska na Ukrajině v kombinaci s vyvíjejícími se geopolitickými výzvami na jihu a zvýšenými vojenskými schopnostmi dalších globálních aktérů. Rozpory při případné europarlamentní diskusi mohou podle českého ministerstva obrany nastat při řešení otázky financování společné obrany. „Sporným tématem napříč členskými státy i parlamentním spektrem bude otázka financování z hlediska rozpočtu Evropské unie i mimo něj,“ predikují zástupci ministerstva obrany.
Vypracováním Bílé knihy obrany byla pověřeni komisaři určení k převzetí portfolia vysokého představitele/místopředsedy (Kaja Kallasová z Estonsko) a portfolia pro obranu a vesmír (Andrius Kubilius z Litvy).
Bílá kniha by měla mimo jiné nastínit cestu ke klíčovým iniciativám, jako je evropský vzdušný štít k posílení protivzdušné obrany na celém kontinentu a rozšíření kapacit kybernetické obrany; užší spolupráce mezi Evropské unie a NATO; efektivnější výdaje členských států Unie na obranu, snížení vnější závislosti při zadávání veřejných zakázek v oblasti obrany; a intenzivnější spolupráce v rámci EU v otázkách průmyslu, inovací, zadávání veřejných zakázek a výroby.
Odborníci se obecně shodují na tom, že klíčovou výzvou, kterou je třeba řešit, je, jak navýšit financování obranného průmyslu, mimo jiné poskytováním pobídek pro investory a vytvářením úspor z rozsahu; jasné posouzení potřeb EU v oblasti obrany, a koordinaci mezi mnoha obrannými iniciativami EU navrženými v posledních letech.
Mohlo by vás zajímat
Pryč s byrokracií. Česká republika očekává širší deregulaci pravidel
„Česká republika vítá přípravu Bílé knihy, která má za cíl vymezit investiční potřeby a zlepšit koordinaci mezi obrannou politikou Evropské unie a její obranně-průmyslovou politikou. Obecně očekáváme pragmatický přístup a mnohem efektivnější využití existujících nástrojů, zjednodušení procesů a širší deregulaci pravidel v oblasti bezpečnosti a obrany s cílem odstranění zbytečné byrokracie, a to zejména v oblasti společných nákupů vojenského materiálu a posilování schopností obranného průmyslu vojenský materiál produkovat včas a v potřebném množství a kvalitě. V rámci diskusí o příštím víceletém finančním rámci (VFR 2028+) podpoříme, aby bezpečnost a obrana byla jednou z prioritních oblastí,“ uvedl Karel Čapek z ministerstva obrany.
Evropa musí podle ministerstva převzít větší díl odpovědnosti za svou bezpečnost a zároveň musí upevňovat transatlantickou vazbu.
„V první řadě je nutné dostát svým závazkům vůči kolektivní obraně v rámci NATO a důsledně realizovat stanovené cíle a požadavky na schopnosti. Prioritně musíme společně rozvíjet takové schopnosti, které přesahují finanční možnosti jednotlivých členských států a jsou zároveň kritické pro kolektivní bezpečnost a obranu. Mezi takové očekáváme zařazení např. integrované protiletadlové a raketové obrany, přesné munice, kybernetické bezpečnosti a vojenské mobility. Považujeme za důležité zvýšit zaměření na investice do infrastruktury a technologií duálního užití. Velkou roli v propojení obranných iniciativ EU se schopnostními cíli NATO musí sehrávat Evropská obranná agentura (EDA),“ rozvedl dále Čapek.
Identifikace zmíněných vlajkových projektů pak bude podle Čapka bude představovat hlavní zadání pro obranný průmysl. Ten musí razantně navýšit své výrobní kapacity. Klíčovým předpokladem je zajištění přístupu k financování, dostatek kvalifikované pracovní síly, bezpečnost dodavatelských řetězců a dostupnost kritických surovin a materiálů.
„Důležitá je pro nás podpora rozvoje obranného průmyslu s důrazem na geografickou vyváženost a podporu malých a středních podniků napříč celým dodavatelským řetězcem. Musíme se prioritně zaměřit na zlepšení přístupu obranného průmyslu k financím. Česká republika se v této oblasti delší dobu aktivně angažuje a usiluje o změnu „mindsetu“ finančních institucí. S tím souvisí další rozvolňování pravidel Evropské investiční banky (EIB) s cílem zvýšení financování obrany a poskytování půjček i čistě obranným firmám.
Bílá kniha by se rovněž měla zaměřit i na další posílení podpory Ukrajině a zahrnutí jejího obranného průmyslu do toho evropského. Obranně-průmyslovou spolupráci EU a Ukrajiny vnímáme jako strategickou příležitost.
Členské státy jsou ve shodě
Karel Čapek podotkl, že mezi členskými státy panuje všeobecně shoda na potřebě posilovat evropskou obranu a bezpečnost a lépe nastavit přístup Evropské unie v této oblasti.
„Členské státy se shodují, že musíme stavět na již existujících nástrojích Evropské unie v plné komplementaritě s aktivitami NATO. Pokud jde o financování, obecně panuje shoda na dalším navyšování národních výdajů na obranu. Členské státy se shodují na potřebě posilovat evropský obranný průmysl. Přidanou hodnotu může mít Evropská unie v oblasti standardizace a agregace poptávky z hlediska větší transparentnosti pro obranný průmysl a zjednodušení pravidel hospodářské soutěže pro společné zadávání veřejných zakázek v obraně a bezpečnosti,“ podotkl Čapek.
Shoda podle něj panuje rovněž na posílení investic do vojenské mobility, zejména do pokračování výstavby, modernizace a rekonstrukce odolné duální dopravní infrastruktury na prioritních dopravních koridorech.
Kontroverzní může být ale debata o rozpočtu
Mohou při projednávání Bíle knihy nastat i komplikace? „Obecně lze říci, že sporným tématem napříč členskými státy i parlamentním spektrem bude otázka financování z hlediska rozpočtu Evropské unie i mimo něj. Z hlediska financování příštího víceletého finančního rámce 2028+ bude problematickým tématem rozsah alokovaných prostředků na obranné iniciativy,“ analyzuje úředník ministerstva obrany.
Upozornil, že pozice členských států se rovněž rozcházejí, co se týče schválení mimorozpočtových zdrojů, ať už se jedná o mimořádné společné půjčky a eurobondů na obranné účely či vytvoření zvláštního obranného fondu rizikového kapitálu, který by umožnil investice do rozšíření výrobních kapacit a obranných inovací. Sporným tématem je podle něj rovněž uvolnění finančních pravidel EIB k umožnění financování výroby zbraní a munice.
„Kromě financování je viditelný například přetrvávající spor v otázce evropské preference při financování obranně-průmyslových projektů. Členské státy jsou rozděleny, zda omezit financování pouze pro evropský obranný průmysl či zvolit flexibilnější přístup se zapojením partnerů z třetích zemí. Tento principiální střet se v současnosti projevuje u vyjednávání Programu pro evropský obranný průmysl (EDIP),“ pokračuje.
Členské země se na tvorbě Bílé knihy nepodílejí
Podle Karla Čapka je nutné si uvědomit, že Bílá kniha bude v prvé řadě dokument Evropské komise. Půjde o podklad pro diskuzi s členskými státy, která určí strategické směřování evropské obrany. Členské státy do přípravy Bílé knihy nejsou formálně zapojeny.
České ministerstvo obrany nicméně přistoupilo k přípravám Bílé knihy aktivně. „Spolu s dalšími členskými státy jsme se podíleli například na společném non-paperu pod vedením Dánska s konkrétními návrhy, jak zlepšit spolupráci mezi evropským a ukrajinským obranným průmyslem, včetně zajištění účasti subjektů ukrajinského průmyslu ve společných projektech a programech EU. Evropský průmysl musí umět propojit své produkční kapacity a know-how s konkurenceschopnými a inovativními technologiemi, které prošly zkušeností na ukrajinském bojišti a jsou produkované ukrajinským průmyslem. Očekáváme v této oblasti zpracování Akčního plánu EU,“ uvedl dále Čapek.
Konkrétní návrhy prosazuje podle něj Česká republika také v oblasti rozvoje vojenské mobility. „Což považujeme za klíčovou prioritu financování z rozpočtu Evropské unie. Zde bychom měli jít za rámec plánovaného zaměření na kritická místa na prioritních dopravních koridorech a postupovat v souladu s aliančními potřebami konceptu NATO Host Nation Support,“ dodal Karel Čapek z ministerstva obrany.
