Diplomaticky volená slova s cílem nikoho neurazit a každému nabídnout aspoň něco z toho, co chce slyšet. Tak lze shrnout projev dánského kandidáta na pozici evropského komisaře pro energetiku a bydlení Dana Jørgensena před poslanci Evropského parlamentu. Pozitivní z českého pohledu je, že prohlásil jadernou energetiku za součást řešení vedoucího k dekarbonizaci unijní ekonomiky.
Jørgensen se prezentoval jako skromný a milý chlapík, který se na svou práci upřímně těší. Za své priority nepříliš překvapivě označil boj s globální změnou klimatu, zrychlení reforem a strukturálních změn i snížení cen energií pro evropské podniky a obyvatele. Vysoké ceny energií považuje za vážný problém a jejich zkrocení považuje za svou „top prioritu.“
Poměrně rázně se vyjádřil k otázce ukončení odběru paliv z Ruska. „Dříve jsme odebírali 45 procent zemního plynu z Ruska. Dnes tento podíl klesl na 18 procent, ale to nestačí. Musíme být stoprocentně nezávislí na ruských fosilních palivech,“ zdůraznil Jørgensen. Později během debaty uvedl, že během prvních sta dní v úřadě představí plán, jak závislost na ruském plynu ukončit co možná nejrychleji.
Pustil se i do úvahy o tom, že instituce Evropské unie musí být více inkluzivní a že Evropská komise nesmí být uzavřena v bruselské bublině. „Musíme více naslouchat lidem, kteří mají obavy z dopadů politiky Green Dealu a Fit for 55,“ prohlásil Jørgensen. Poté se vrátil k tradiční agendě, jakou je volání po snížení byrokratické zátěže, zrychlení povolovacích řízení a lepší propojení přenosových sítí mezi jednotlivými státy.
Dan Jørgensen se stručněji zmínil také o svém druhém oboru působnosti, kterým je oblast bydlení. Jeho ambicí je sestavit první unijní plán pro dostupné bydlení, přislíbil také zdvojnásobení dotací z kohezních fondů EU na tuto oblast. Za další prioritu označil boj s takzvanou energetickou chudobou.
Hlasováním dánský politik hladce prošel, získal důvěru dvou třetin europoslanců z příslušných výborů.
Sociální demokrat Jørgensen působil v letech 2019 až 2022 jako ministr pro klima a energetiku. Poté přešel na pozici ministra pro globální opatření v oblasti klimatu a rozvoje a stal se prominentním vyjednavačem na každoročních klimatických summitech. Jak Ekonomický deník upozornil v září, Jørgensen je známý jako skalní fanoušek Green Dealu, který v dánské vládě prosadil ambiciózní cíl snížení emisí skleníkových plynů o 70 procent do roku 2030 ve srovnání s úrovní roku 1990.
Web The Brussels Times v září uvedl, že funkce komisaře pro energetiku není ani zdaleka tak vlivná, jak se obecně předpokládá. Značný vliv na to, kam se bude energetika dál vyvíjet, totiž získá komisař pro klima a čistou ekonomiku; tím se má stát nizozemský politik Wopke Hoekstra. Další osobou, která bude nejspíš do oboru energetiky silně zasahovat, je navržená viceprezidentka Evropské komise Tereza Ribera, která má mít na starosti oblast energetické a ekonomické tranzice.
(dtr)
