Návrh nového emisního nařízení Euro 7 v aktuální podobě by nemuselo znamenat zpřísnění emisních limitů pro osobní i nákladní auta oproti stávající normě Euro 6, řekl novinářům v pondělí ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle něho se tak Česku spolu s dalšími státy, které nesouhlasily s původním přísným návrhem Evropské komise, podařilo dosáhnout postatné změny. Automobilky by měly snižovat emise nových vozů méně, zároveň by měly mít na přípravu delší dobu.
Zásadní je, že nová norma Euro 7 by měla vycházet ze stávající Euro 6 pokud jde o emisní limity i podmínky testování. To bylo podle českého ministra dopravy klíčové pro zachování konkurenceschopnosti automobilek. „Abychom opravdu vytvořili podmínky, že evropské automobilky se budou dále schopny věnovat nejnovějším trendům. A nedojde tak k tomu, že by nároky, často nerealistické a nereálné, fakticky zbrzdily jejich konkurenceschpnost z hlediska investic do nových technologií, výzkumu a inovací, když by se musely jinak vracet zpátky k nákladnému vývoji současných spalovacích motorů,” zdůraznil ministr.
Česko má jeden z nejstarších vozových parků v Evropě, průměrný automobil jezdí po silnicích asi šestnáct let. Podle ministra musí proto především stát vytvořit podmínky pro obnovu vozového parku, což mají prozatím zajistit i vozy se spalovacími motory.
„Auto je volba svobody a jeho dostupnost pro nízkopříjmové i střední třídu je zásadní. Návrh by automobilky donutil skončit se spalováky do dvou let, za tak krátkou dobu ale nikdo elektromobily zásadně nezlevní,“ doplnil na setkání s novináři europoslanec Alexandr Vondra (ODS). Zdůraznil, že původní návrh Evropské komise skutečně mohl ohrozit existenci autoprůmyslu, který jen v Česku vytváří desetinu HDP a patnáct procent pracovních míst.
Společně s Kupkou uvedli, že Česko – spolu s dalšími státy, čekají teď další klíčová jednání. A to sice o termínech, od kdy bude nařízení účinné. „Tady je potřeba vyvinout tlak na Evropskou komisi, aby co nejrychleji zajistila i všechny související předpisy a určila metodiku na kterou se následně musí automobilky připravit,” uvedl Kupka. Členské státy i automobilový sektor musí mít podle něho dostatek času zaragovat na nové podmínky při homologaci vozidel.
Původní termín v polovině roku 2025 byl nereálný i podle výkonného ředitele Sdružení automobilového průmyslu Zdeňka Petzla. Návrh za španělského předsednictví počítá s dvouletou lhůtou, ale i to je ale extrémně málo času, míní. „V rámci této lhůty budou výrobci čekat dvanáct měsíců na prováděcí předpisy Evropské komise. To je mimo realitu,“ podotkl na setkání.
Podle původního návrhu měla nová norma začít platit pro osobní vozidla od poloviny roku 2025 a o dva roky později pro nákladní vozy. Španělské předsednictví Radě Evropské unie ale navrhlo, aby se lhůty pro dodržování nových pravidel automobilkami navázaly na vstup nařízení v platnost. Návrh teď tak počítá se zavedením opatření 24 měsíců od vstupu normy v platnost u nových osobních modelů a o 36 měsíců u stávajících modelů. To je podle výrobců ale pořád málo času na přípravu.
Pro automobilky znamená nově navržená podoba normy i mírnější systém palubního monitorování emisí po celou dobu životnosti vozidla nebo měření obrusů pevných částí z brzd a pneumatik.
Klíčová jednání o termínech
Podle harmonogramu zásadní jednání nejen o lhůtách proběhnou příští týdny. Ve středu prodiskutují stávající návrh velvyslanci v Coreperu I., tedy ve výboru stálých zástupců EU. O pět dní později, 25. září, mají členské státy schválit své pozice v Radě ministrů zodpovědných za konkurenceschopnost. Klíčový pak bude termín 9. listopadu, kdy má konečnou pozici schválit Evropský parlament. Po té bude následovat vyjednávání mezi ním a Radou. Na konečné podobě emisní normy se mají evropské instituce domluvit do února příštího roku.
Europoslanec Vondra věří, že by výsledná jednání tentokrát mohla dopadnout méně radikálně, než bývalo zvykem u jiných norem během posledních čtyř let. To většinou už tak poměrně tvrdé návrhy Komise Parlament ještě přitvrdil, přiblížil. Podle něho bude ale zásadní, jak se nakonec k normě postaví parlamentní frakce Renew Europe (Frakce Obnova Evropy je nástupkyní Aliance liberálů a demokratů pro Evropu v EP, která se v červnu 2019 přejmenovala po sloučení s poslanci francouzské strany Obroda prezidenta Emmanuela Macrona – pozn. redakce.) Podotkl, že tady záleží i na tom, jak kdo vnímá Green Deal – zda jako hrozbu či příležitost. „Protože pro některé výrobce to může být i příležitost,” dodal.
Pozitivní je ale také podle Kupky ještě jeden fakt, a to sice, že počet států, které se snaží zmírnit dopady připravované normy pro nové automobily, sílí. Ke skupině původně osmi států se teď připojuje už například i Chorvatsko, uvedl.
Monika Ginterová
