Nový cenový strop nahrazuje limit 60 dolarů za barel, který zavedla skupina G7 v roce 2022. Od té doby se kvůli propadu cen ropy stal do značné míry neúčinným. V rámci nového systému bude Evropská unie uplatňovat cenový strop o 15 % nižší, než je tržní cena ropy na světových trzích.
Nový cenový strop pro nákup ruské ropy bude v Unii platit od 3. září a zahrnuje 90denní přechodné období pro stávající smlouvy. Ke stejnému opatření se už zavázalo Spojené království. EU nyní naléhá na Spojené státy, aby následovaly unijního příkladu a připojily se. Tím budou maximalizovat účinnost cenového stropu.
Pro předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou znamená další sankční balíček přímý úder „do srdce ruské válečné mašinérie“. „Vítám dohodu o našem 18. balíčku sankcí proti Rusku. Tlak je vyvíjen. Bude pokračovat, dokud Putin tuto válku neukončí,“ reagovala na schválení unijní sedmadvacítkou.
Omezení obcházení dovozu ruské ropy
Nové sankce zahrnují rovněž opatření, jež se zaměřují na takzvanou stínovou flotilu Ruska. Jedná se o síť stárnoucích a špatně pojištěných ropných tankerů, které plují pod neprůhledným vlastnictvím, aby se vyhnuly sankcím. Na sankční seznam přibude dalších 105 plavidel, jež budou mít zakázán vstup do přístavů v celé EU. Celkově jich na sankčním seznamu bude 444. Embargo dopadne také na indickou rafinérii Nayara Energy, kterou částečně vlastní ruská společnost Rosněfť, protože zpracovává ruské fosilní suroviny.
Sankce se budou vztahovat na dovoz rafinovaných ropných produktů vyrobených z ruské ropy, i když pocházejí ze třetích zemí. Výjimku mají jen vybraní unijní spojenci – Kanada, Norsko, Spojené království, Švýcarsko a USA.
Mohlo by vás zajímat
Žádné obchodní vztahy s Ruskem
18. balíček zahrnuje zákaz investic do plynovodů Nord Stream 1 a 2, do jejich údržby a zásobování. Podmořská infrastruktura, která spojuje Rusko a Německo plynovody pod Baltským mořem, se před válkou na Ukrajině stala klíčovou pro energetickou závislost Evropy na Rusku.
Kromě energetiky se sankce dotýkají také ruského finančního systému. Dalších 22 ruských bank bude postiženo úplným zákazem transakcí. EU také snížila laťku pro sankcionování bank třetích zemí a poskytovatelů služeb v oblasti kryptoměn, kteří usnadňují obcházení sankcí nebo jsou napojeni na ruský SPFS – moskevskou alternativu platebního systému SWIFT.
Vojenským dodavatelům, zejména v Číně, Hongkongu, Turecku a Bělorusku, hrozí přísnější kontroly vývozu zboží a technologií dvojího užití. Balíček zahrnuje zákazy CNC obráběcích strojů a chemikálií, které lze použít k výrobě výbušnin.
Ukončení dovozu ruského plynu
Dosažení dohody nebylo snadné. Slovensko blokovalo několik týdnů balíček sankcí a protestovalo proti plánům Komise na úplné ukončení dovozu ruské ropy a plynu do konce roku 2027. Návrh, který Komise předložila minulý měsíc, znamená dosud nejvýraznější odklon EU od zdrojů ruských energií.
O plánech Komise na ukončení dovozu ruského plynu diskutoval s poslanci Evropského parlamentu dánský evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen během společného zasedání výborů pro mezinárodní obchod a průmysl. Zdůraznil, že se evropská závislost na Rusku od roku 2022 snížila.
„V roce 2022 byla EU závislá na Rusku z 51 % v případě uhlí, dnes je to nula. Ropa klesla z 27 % na 3 % a plyn z 45 % na 13 %,“ upřesnil s tím, že Putin stále může využívat energii jako zbraň. „Částka, kterou jsme od roku 2022 utratili za nákup ruských energií, se rovná ceně 2 400 stíhacích letounů F-35,“ dodal Jørgensen.
Konec ve dvou krocích
Ukončení nákupů ruské fosilní komodity má přijít ve dvou krocích. Od června 2026 budou v EU zakázány krátkodobé smlouvy na ruský plyn. Dlouhodobé smlouvy – jako kontrakty mezi ruskou státní společností Gazprom a odběrateli z EU – musejí být zcela zrušeny do ledna 2028. Nejedná se však o sankce, ale o závazná obchodní opatření zakotvená v pravidlech vnitřního trhu EU. Jako taková mohou být uplatňována bez nutnosti jednomyslného souhlasu všech členských států. I proto Slovensko oddalovalo souhlas s celým balíčkem sankcí.
Část evropských poslanců požadovala, aby k odklonu od ruských komodit došlo dříve. Byli to například Ville Niinistö (Zelení/Finsko) a Inese Vaidereová (EPP/Lotyšsko). Vyzvali k posunutí termínu na 1. leden 2027. Eurokomisař Jørgensen ale vysvětlil, že opatrný časový harmonogram měl za cíl uklidnit členské státy, které měly přetrvávající obavy.
Nouzová brzda
Dalším klíčovým bodem pro poslance Evropského parlamentu bylo zařazení článku 15 Smlouvy o založení Evropského společenství, který Komisi umožňuje povolit členským státům dočasně pozastavit zákaz dovozu v případě náhlých událostí, které vážně ohrožují bezpečnost dodávek energie. Pro Slovensko to znamená mít možnost zmírnit zákaz dovozu ruské ropy v případě extrémních cen.
Ústupek Komise vedl k tomu, že Bratislava stáhla své veto proti balíčku sankcí. Část evropských poslanců ale varovala před zneužitím této klauzule dalšími státy a firmami. Jørgensen zdůraznil, že nouzová doložka by se uplatňovala pouze za výjimečných okolností a pouze se souhlasem Komise.
Část europoslanců vyjádřila obavy ohledně právních dopadů ukončení odběru plynu od ruských firem. Mnoho evropských zemí je stále vázáno smlouvami s ruskými dodavateli plynu, což by je mohlo vystavit riziku soudních sporů, zejména ve střední a východní Evropě, kde zůstávají v platnosti.
