Evropská komise představila akční plán, jak se stát globálním lídrem v oblasti umělé inteligence (AI). I když Brusel mluví o světlé budoucnosti konkurenceschopnosti EU, cesta k ní bude plná výzev – zákonodárci, technologické firmy i zástupci občanské společnosti už nyní varují před problémy. Někteří aktéři dokonce tvrdí, že současná právní struktura podporující plán může vytvořit „nespravedlivé podmínky“ mezi členskými státy, a obávají se možné budoucí diskriminace evropských občanů.
Podle projektu s názvem „AI Continent Plan“ chce Unie rozvíjet umělou inteligenci na základě pěti pilířů: vybudování rozsáhlé AI infrastruktury, zlepšení přístupu k vysoce kvalitním datům, podpora AI ve strategických sektorech, posilování dovedností a zjednodušení implementace aktu o AI.
Aby byl tento rozvoj podpořen, předsedkyně Komise Ursula von der Leyen již v únoru oznámila investici ve výši 200 miliard eur prostřednictvím iniciativy AI Invest, přičemž 10 % této částky má být určeno na financování až pěti „AI gigatováren“.
AI gigatovárny na obzoru
Do konce roku 2026 očekává Brusel, že bude připraveno k provozu nejméně 13 AI továren a několik „antén“ napojených na superpočítače optimalizované pro AI, které budou umístěny v těchto továrnách. Projekt bude realizován v rámci iniciativy EuroHPC (Evropský společný podnik pro vysoce výkonné výpočty) celkem v 17 členských státech a dvou nečlenských zemích.
Evropský blok mobilizuje investici 20 miliard eur prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru za účelem výstavby až pěti AI gigatováren – ve Francii, Španělsku, Itálii a Německu (to má hostit dvě taková zařízení). Tyto rozsáhlé provozy s obrovským výpočetním výkonem a datovými centry umožní trénování komplexních AI modelů v dosud nevídaném měřítku.
Jednotný datový trh v moři nejistot
Jedním z hlavních cílů trénování těchto systémů je odbourání jazykových bariér mezi členskými státy a vytvoření jednotného datového trhu. V ideálním scénáři by to mohlo vést k navýšení vnitrounijního obchodu až o 360 miliard eur.
Cesta k této vizi však nebude snadná. Pro trénování komplexních AI modelů je potřeba sbírat obrovské množství dat – textů, obrázků i zvuků – ze zdrojů, jako jsou noviny, knihy, písně, sociální sítě nebo otevřené archivy. Technologické firmy proto požadují větší přístup k online obsahu. Komise jim už částečně vyšla vstříc, když v aktu o AI stanovila, že firmy mají dodržovat autorský zákon z roku 2019, který obsahuje výjimku pro textové a datové dolování (TDM).
Mohlo by vás zajímat
„Evropa stojí před rozhodnutím, které ovlivní region na desítky let. Buď sjednotí regulaci ve prospěch inovací, nebo riskuje, že se stane technologickým skanzenem,“ uvedli šéfové firem jako Meta, SAP a Spotify v otevřeném dopise kritizujícím akt o AI.
Zatímco technologičtí giganti požadují ještě větší přístup k obsahu a čelí hrozbě pokut až 35 milionů eur (nebo 7 % celosvětového ročního obratu) za nedodržení aktu o AI, kreativní odvětví napříč EU varují před ohrožením autorství a práv duševního vlastnictví.
Několik europoslanců, včetně zpravodaje Výboru pro právní záležitosti Evropského parlamentu (JURI) Axela Vosse (Německo/EPP), se postavilo na jejich stranu a tvrdí, že v současném systému existuje „právní mezera“.
Henna Virkkunen, eurokomisařka zodpovědná za digitální technologie, připustila, že si je „vědoma kritiky“, ale připomněla, že výkonný orgán EU bude „pokračovat v práci na těchto pokynech pro průmysl, malé a střední podniky a vývojáře AI“. Výzvou podle ní zůstává najít „správnou rovnováhu“ mezi „využitím evropského obsahu pro vývoj AI“ a „respektováním autorských práv“ tak, aby jejich autoři „dostali spravedlivou odměnu, když je jejich tvorba použita“.
Obavy o bezpečnost spotřebitelů i podnikání
Brusel vnímá AI jako klíč k větší konkurenceschopnosti. Přesto podle Komise v současnosti využívá umělou inteligenci pouze 13 % firem v EU – v kontrastu s Indií, která podle loňské studie IBM vede světový žebříček s 59 %.
Úspěch ale může mít svou cenu, zejména bez jasného právního rámce. Někteří europoslanci doufali, že směrnice o odpovědnosti za AI určí, kdo nese odpovědnost, pokud AI způsobí újmu.
Virkkunen ale tento měsíc oznámila její stažení s tím, že „nebylo možné dosáhnout dohody o jejím přijetí“. Komise chce místo toho zjednodušit stávající právní rámec. „Umělá inteligence je srdcem evropské konkurenceschopnosti, bezpečnosti a technologické suverenity. Globální závod o AI zdaleka nekončí. Teď je čas jednat,“ řekla Henna Virkkunen, výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro technologickou suverenitu, bezpečnost a demokracii.
V reakci na rozhodnutí Komise o stažení směrnice zaslaly organizace občanské společnosti a spotřebitelské skupiny otevřený dopis komisařce pro technologie a komisaři pro ochranu spotřebitelů Michaelu McGarthovi. V dopise vyzývají k vytvoření nových pravidel odpovědnosti.
Mezi signatáři jsou BEUC, Centrum pro demokracii a technologie (CDT) nebo Mozilla. Varují, že „některé národní režimy možná dostatečně chrání spotřebitele, ale zdaleka ne všechny“ a že bez vhodného zákona je „velmi obtížné, ne-li nemožné, aby většina lidí prokázala, že škodu způsobil provozovatel AI“.
Zákonodárci jsou rozděleni
Na otázku EU Perspectives, jaký by měl být další krok Komise, odpověděl Sergey Lagodinsky (Německo/Zelení), že by Komise měla „přehodnotit své rozhodnutí a znovu zahájit práci na AI Liability Directive“, protože podle něj současná legislativa neřeší, kdo nese odpovědnost, pokud AI způsobí újmu spotřebitelům.
„Kdo je odpovědný, když se rizika skutečně projeví? Vývojář, provozovatel, prodejce nebo návrhář? Nebo by měla být odpovědnost sdílená – a jak? Ani akt o AI, ani směrnice o odpovědnosti, ani většina z 27 národních rámců tuto otázku neřeší,“ tvrdí Lagodinsky a dodává, že „rozhodnutí Komise odporuje jejím vlastním slibům o zjednodušení. Místo omezení byrokracie přináší fragmentaci a právní nejistotu“.
Podobně to vidí i Voss: „Naše firmy a občané budou AI vyvíjet a nasazovat jen tehdy, když bude jasné, kdo ponese odpovědnost, když se něco pokazí. Ekosystém důvěry bez evropských pravidel odpovědnosti za AI nevznikne.“
Naopak Svenja Hahn (Německo/Renew), která podporuje stažení směrnice, tvrdí, že „pohřeb této směrnice je pozitivní pro vývoj a využití AI v Evropě“. Podle ní „je odpovědnost již dostatečně upravena evropskými a národními zákony“ a navrhovaná směrnice by tak byla „zbytečnou a nepřiměřenou zátěží pro evropskou AI“.
USA ohrožují dodávky AI čipů
Každá budoucí gigatovárna má být vybavena 100 000 špičkovými AI čipy – což je „čtyřikrát více než současné AI továrny“, uvádí Evropská komise. Tato revoluční modernizace však může být ohrožena, protože vnitřní trh EU zatím nedokáže poptávku pokrýt. AI čipy jsou většinou navrhovány v USA a vyráběny v Asii, což zanechává EU – závislou na americkém vývozu – ve zranitelné pozici při snaze dosáhnout strategických cílů.
EU v současnosti nevyrábí špičkové AI čipy a zařadila polovodiče, nezbytné pro výrobu čipů, mezi kritické oblasti. Aby to změnila, plánuje pomocí Aktu o čipech do roku 2030 zdvojnásobit svou produkci čipů z 10 na 20 procent. Ale jak přiznala Virkkunen při dotazu europoslanců na omezení vývozu AI čipů ze strany USA, „zatím tam ještě nejsme“.
