Kvóty pro rozdělování imigrantů mezi členské státy zdaleka nejsou jediným právním sporem, který rozděluje Evropskou komisi a Českou republiku. “Řízení o nesplnění povinnosti” probíhá například také kvůli bezpečnosti dodávek zemního plynu. Praha podle Bruselu dostatečně nespolupracuje, pokud jde o ochranu domácností, zdravotnických nebo sociálních zařízení a dalších citlivých odběratelů.
Celkovou strategii Evropské unie komentuje europoslanec Miroslav Poche (ČSSD, S&D): “Naši dlouhodobou energetickou bezpečnost ohrožuje neudržitelná, nerozumná závislost na ropě a zemním plynu,” říká člen parlamentního Výboru pro průmysl, výzkum a energetiku. Mezi riziky jmenuje “dovozy ze zemí, které mají sklon používat takzvanou energetickou zbraň k prosazování svých zahraničně-politických cílů”.
Místopředseda Evropského parlamentu Pavel Telička (ANO, ALDE) vzpomíná na rok 2009, kdy Rusko omezilo dodávky energie na Ukrajinu. Poslanci a národní ministři unie proto vydali a letos revidovali nařízení č. 994/2010, které řeší bezpečnost dodávek zemního plynu. “Nejde jenom o závislost na ruských zdrojích. Nařízení je pojistkou pro případ plynových krizí, které se opakují statisticky jednou za 20 let,” říká a revidovaný text plně podporuje Telička.
[mn_protected]
Mohlo by vás zajímat
Energetická bezpečnost rodin, sociálních služeb atd.
Právě kvůli regulaci č. 994/2010 (o opatřeních na zajištění bezpečnosti dodávek zemního plynu) Česká republika čelí výtce, podobně jako v případě migračních kvót. Podle našeho zdroje unii vadí “nesplnění povinnosti oznamovat určité informace Evropské Komisi”.
České Ministerstvo průmyslu a obchodu nechce zveřejňovat podrobnosti. V rámci takzvaného “řízení pro nesplnění povinnosti” údajně “všechna vyjádření členského státu a Evropské komise představují důvěrnou komunikaci”. Tiskový mluvčí František Kotrba taky tvrdí, že zmíněné nařízení “účinkuje přímo, a proto není nutná implementace do právního řádu ČR”.
Česká vláda však dříve připustila, že diskutované regulaci nevyhovovala vyhláška č. 334/2009 Sb., o stavu nouze v plynárenství. Nedokonalý právní předpis byl proto zrušený novou vyhláškou č. 344/2012 Sb., o stavu nouze v plynárenství a o způsobu zajištění bezpečnostního standardu dodávky plynu. Tam najdeme i definici “chráněných zákazníků”, mezi nimi domácnosti, zdravotnická zařízení a sociální služby, velké potravinářské závody nebo výrobny pohonných hmot či spalovny, krematoria, Českou národní banku atd.
Odpovědnost nesou plynárny, státy a Evropská komise
Zmíněné nařízení Evropské unie například říká: “Odpovědnost za bezpečnost dodávek plynu nesou ve svých oblastech činnosti a působnosti společně plynárenské podniky, členský státy, především prostřednictvím svých příslušných orgánů a Komise. Tato společná odpovědnost vyžaduje velkou míru vzájemné spolupráce.”
Nařízení dále stanovuje, že “chráněnými zákazníky” jsou především domácnosti, připojené k plynárenské distribuční síti. Členský stát může do svojí národní definice dobrovolně zahrnout taky další poměrně zranitelné nebo důležité odběratele, což Česká republika učinila.
“Revize dokumentu, kterou vloni navrhla Komise a letos schválily Parlament a Rada národních ministrů, má posílit regionální spolupráci a solidaritu mezi jednotlivými členskými státy, aby chránění zákazníci dostávali plyn i v případě krizových situací,” vysvětluje Telička.
[/mn_protected]
Petr Woff