Evropská komise vybrala a Rada národních ministrů schválila dopravní projekty napříč skoro všemi členskými státy, do kterých Evropská unie investuje celkem 70 miliard Kč. Většinu dostanou chudší země. Český podíl představuje zhruba desetinu všech schválených návrhů, tedy 7 miliard Kč, nejvíce prostředků tady půjde na železniční trať Praha-Vysočany – Mstětice.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady národních ministrů č. 1315/2013 předpokládá, že do roku 2030 vyroste velkokapacitní, bezpečná, nízkouhlíková dopravní síť (Trans-European Transport Network, zkráceně TEN-T), která propojí celou Unii. Konkrétní projekty vybírají bruselští komisaři v rámci dotačního programu “Nástroj pro propojení Evropy“ (Connection Europe Facility, CEF), nyní navrhli výsledky třetího kola a členské státy souhlasí.

  • Na 152 vybraných projektů půjde celkem 2,7 miliardy eur (70 miliard Kč).
  • Z toho 1,8 miliardy eur (47 miliard Kč) dostane 15 chudších států, včetně České republiky.
  • Tuzemsko předložilo 26 návrhů, uspělo 16 projektů, na které komisaři vyčlenili 275 milionů eur (7 miliard Kč).

“Registrujeme obrovskou poptávku po investicích do dopravní infrastruktury. Nyní podpoříme především environmentálně šetrné, inovativní a digitální projekty,” uvedla odpovědná komisařka Violeta Bulcová. „Jsem ráda, že se České republice podařilo získat podporu pro svoje návrhy. Schválené projekty významně přispějí ke zlepšení tuzemské infrastruktury,“ věří europoslankyně Olga Sehnalová (ČSSD, S&D).

[mn_protected]

16 investic do české dopravní infrastruktury

Pokud všechny schválené projekty napříč Unií seřadíme podle velikosti dotace, nejdražšího českého zástupce najdeme na čtvrtém místě: železniční trať Mstětice – pražské Vysočany. Další tuzemská díla dostanou podstatně menší finanční injekce.

Unijní příspěvek bude tvořit jenom část nákladů (například v případě vysočanské trati 83 %), takže příjemce musí aspoň menšinu doplatit ze svého. Zapojeny jsou většinou polo/státní podniky (Správa železniční dopravní cesty – SŽDC, Ředitelství silnic a dálnic – ŘSD, Ředitelství vodních cest – ŘVC, ČEZ), někdy však také soukromé společnosti (E.ON, Regiojet, OLTIS Group, Advanced World Transport – AWT). V následujícím seznamu uvedeme vždycky účel, žadatele a výši unijní podpory (v závorce přibližný přepočet na české koruny podle aktuálního směnného kurzu).

Mohlo by vás zajímat

  • Zvýšení kapacity a rychlosti na železniční trati Mstětice – pražské Vysočany, SŽDC, 131 496 521 eur (3,4 miliardy Kč)
  • Zvýšení kapacity, bezpečnosti a spolehlivosti železniční tratě mezi Lysou nad Labem a Čelákovicemi, SŽDC, 42 491 999 eur (1,1 miliardy Kč)
  • Zvýšení kapacity v přerovském železničním uzlu, SŽDC, 33 137 851 eur (863 milionů Kč)
  • Modernizace železniční trati v Čelákovicích, SŽDC, 24 398 379 eur (635 milionů Kč)
  • Dokončení železniční tratě z Lanžhotu na Slovensko, SŽDC, 16 100 370 eur (419 milionů Kč)
  • Rozšíření splavnosti Vltavy, ŘVC, 10 686 547 eur (278 milionů Kč)
  • Zavádění nových nabíjecích stanic pro elektromobily, E.ON, 3 077 340 eur (80 milionů Kč)
  • Napojení integrovaných informačních systémů na železnici, SŽDC, 2 725 228 eur (71 milionů Kč)
  • Harmonizace nabíjecích stanic pro elektromobily, ČEZ, 2 496 450 eur (65 milionů Kč)
  • Modernizace letového provozu, SDM, 2 452 944 eur (64 milionů Kč)
  • Zavedení evropského systému řízení železniční dopravy (ERTMS – hardware a software) do 9 lokomotiv, Regiojet, 2 070 600 eur (54 milionů Kč)
  • Rozšíření odpočívadla v Humpolci na trase dálnice D1, ŘSD, 1 398 016 eur (36 milionů Kč)
  • Parkování pro kamiony podél D1 mezi Polskem a Ostravou, ŘSD, 834 615 eur (22 milionů Kč)
  • Napojení integrovaných informačních systémů na železnici, AWT, 723 969 eur (19 milionů Kč)
  • Napojení integrovaných informačních systémů na železnici, OLTIS Group, 510 000 eur (13 milionů Kč)
  • Zavádění inteligentních dopravních systémů (ITS) kolem hranic, ŘSD, 384 000 eur (10 milionů Kč)

V některých případech bude investicemi naplňována unijní legislativa, například zaváděním pokročilých řídících systémů, za pomoci telekomunikací a informatiky. Konkrétně: nařízení Komise (EU) č. 1305/2014 – nákladní železniční doprava, nařízení Komise (EU) č. 886/2013 – silniční doprava, nařízení Rady (ES) č. 219/2007 – letectví.

Přes Českou republiku vedou tři panevropské koridory

Podle nařízení Parlamentu a Rady ministrů č. 1316/2013 zahrnuje panevropská síť 9 hlavních koridorů, přičemž Českou republiku protínají 3 (případně klikněte SEM pro podrobnou mapu):

  • Balt – Jadran (úsek Katovice – Ostrava – Brno – Vídeň)
  • Východní a východostředomořský (Drážďany – Ústí nad Labem – Mělník/Praha – Kolín – Pardubice – Brno – Vídeň)
  • Rýnsko-dunajský (větev Mnichov/Norimberk – Praha – Ostrava/Přerov – Žilina – Košice – ukrajinská hranice)

[/mn_protected]

Petr Woff