Evropská unie musí přijmout opatření ke snížení cen energií. Žádné rozhodnutí nesmí vést k dalšímu zdražení, uvedl to dnes polský premiér Donald Tusk k prioritám polského předsednictví v Radě EU.

„V Evropě nelze přijmout žádné rozhodnutí, které by mohlo způsobit další zvýšení cen energií. Musíme přijmout rozhodnutí, která povedou ke snížení cen,“ řekl Tusk podle agentury Reuters na tiskové konferenci v Gdaňsku po jednání polské vlády s Evropskou komisí v přístavním městě Gdaňsk na severu Polska. „Jestliže se nám ceny energií nepodaří snížit, naše přání být konkurenceschopní s Čínou a Spojenými státy bude jen iluzí,“ dodal.

Nerezignujeme na ochranu planety a klimatu, ale hledáme pragmatičtější přístupy, aby ochrana klimatu nezvyšovala zátěž kladenou na rodiny, nezvyšovala ceny energií, řekl Tusk k budoucnosti Zelené dohody pro Evropu (Green Deal). Jde podle něj o bezpečí pro Evropu, pro klima i pro rodinný rozpočet. „Naše cíle se nezměnily, nikdo nezpochybňuje to, že klimatické změny způsobují nejrůznější katastrofy, nedávno jsme byli svědky ničivým povodní. Naše kroky na ochranu klimatu ale nesmí zasáhnout rodiny a občany a nemohou znamenat další zátěž pro evropské podniky,“ dodal předseda polské vlády.

Tusk zdůraznil, že jeho země vybuduje svou první jadernou elektrárnu a začíná největší investici v Evropě do dalších větrných elektráren na Baltu. Než se ale tak stane, potřebuje stabilní zdroje energie, aby stabilizovalo situaci v rozvodné síti, a to i za pomoci plynových elektráren. Dodal, že o tom jednal se šéfkou EK Ursulou von der Leyenovou a ta jej ujistila o pružnějším přístupu i ohledně investic do plynových elektráren. Předsedkyně Evropské komise upozornila, že nejdražší je dovoz energetických surovin do EU.

Mohlo by vás zajímat

Leyenová: Musíme být připraveni na hybridní hrozby

Von der Leyenová ve svém projevu zdůraznila hned několik priorit nové Evropské komise, od obrany přes připravenost až po konkurenceschopnost. „Navýšili jsme naši vojenskou produkci, ale musíme toho dělat víc, musíme vyrábět víc, lépe a společně,“ uvedla šéfka unijní exekutivy. Zdůraznila, že právě o tom bude pojednávat chystaná Bílá kniha o budoucnosti obrany, která by měla být zveřejněna v polovině března.

V souvislosti s připraveností von der Leyenová zmínila i připravenost čelit hybridním hrozbám, což se zásadním způsobem týká Polska, které v posledních letech čelí kybernetickým útokům, dezinformační kampani, ale i takzvané instrumentalizaci migrace, tedy využívání migrace k vydírání evropských zemí.

Evropská komise loni v prosinci rozhodla o další podpoře členských států v boji proti hybridním hrozbám a na posílení bezpečnosti hranice s Ruskem a Běloruskem vyčlenila dodatečných 170 milionů eur. „Ochrana hranic se týká Evropy, je to evropská výzva, takže potřebuje evropské řešení, netýká se to jen Polska. Je to Evropa, kdo má rozhodovat, kdo přijde do Evropy a ne Putin a Lukašenko s pomocí pašeráků,“ uvedla předsedkyně Evropské komise s odkazem na ruského prezidenta Vladimira Putina a běloruského vůdce Alexandra Lukašenka. Dodala také, že na pomoc s ochranou východní hranice EU by měly v budoucnosti zamířit další finance.

Polský premiér opět několikrát zdůraznil, že hlavním heslem nynějšího polského předsednictví je bezpečnost. „Chceme, aby byla Evropská unie a její státy bezpečné. Bezpečí potřebujete bez ohledu na to, jestli jste student nebo zemědělec. Měla by to být naše hlavní priorita,“ uvedl Tusk.

„Neměli bychom řešit věci, které nás limitují, další regulace, měli bychom se zaměřit na zlepšení konkurenceschopnosti a bezpečí v Evropě,“ dodal.