Evropská unie čelí vážným obviněním, že nepřímo podporuje porušování lidských práv v Mauritánii. V západoafrické zemi má docházet k mučení, sexuálnímu obtěžování a svévolnému zatýkání u migrantů, kteří se chtějí dostat na Kanárské ostrovy. Tvrdí to zpráva organizace Human Rights Watch.
Mauritánská policie, pobřežní stráž a armáda se dopouštějí systematických zločinů na migrantech. Ti jsou často zadržováni ve věznicích v nelidských podmínkách, uvádí zpráva nevládní newyorské organizace Human Rights Watch (HRW).
Brusel jako spoluviník
Spoluviníkem je podle HRW také Evropská unie, potažmo Španělsko. Africká země totiž uzavřela s Unií v březnu 2024 dohodu o omezení přílivu nelegálních migrantů na španělské Kanárské ostrovy, které jsou součástí evropského bloku. Na oplátku země získala od Bruselu 210 milionů eur (5,2 miliardy korun).
Zpráva HRW odhaluje šokující realitu na africkém pobřeží. Mauritánské bezpečností složky se podle ní pravidelně dopouštějí mučení, znásilňování, sexuálního obtěžování, svévolného zatýkání, kolektivního vyhánění a rasové diskriminace vůči migrantům, kteří pocházejí ze zemí západní a střední Afriky.
Zločiny a zneužívání. Běžná praxe v západní Africe
Nezisková organizace se odkazuje na svědectví a důkazy od více než 200 lidí, kteří poukázali na násilí a nelidské zacházení ze strany mauritánských úřadů. Rozhovory probíhaly po telefonu i osobně během návštěv Mauritánie, Mali a Senegalu v letech 2020 až 2025.
Experti HRW také zkoumali zranění způsobená údajným zneužíváním a shromáždili fotografie, videa a dokumenty, které potvrzují výpovědi. Navštívili i nechvalně proslulou věznici Dar Naïm, kam jsou umisťováni lidé obvinění z převaděčství migrantů.
„Mauritánské úřady po léta prováděly represivní kontrolu migrace porušováním práv afrických migrantů z jiných regionů,“ uvedla Lauren Seibertová z HRW. „Taková praxe je bohužel běžná v celé západní Africe.“
Mohlo by vás zajímat
Zpráva zdůraznila, že navzdory zdokumentovaným případům porušování lidských práv EU a bilaterálně i Španělsko stále platí Mauritánii za to, aby řídila a omezovala migrační toky z afrického kontinentu.
Zapomenutá Mauritánie
Do roku 2020 byla Mauritánie do značné míry přehlíženou zemí s minimálními kontakty s EU. Je to rozlehlá, řídce osídlená země s nerozvinutou ekonomikou. V posledních letech se ale poměry v zemi mění právě kvůli masové migraci.
Třímilionová země se se stala tranzitní zemí pro desítky tisíc migrantů přicházejících z Mali, Guinei, Pobřeží slonoviny, Burkiny Faso a dalších chudých zemí západní a střední Afriky. Většina z nich se pokouší dostat na Kanárské ostrovy. Mnozí prchají před ozbrojenými konflikty. Jiní doufají, že uniknou chudobě a najdou si lepší práci v Evropě.
V roce 2024 připlulo na Kanárské ostrovy rekordních 46 843 lidí. Mezi lednem a červencem 2025 se už jejich počet výrazně snížil na 11 500. Kritici tvrdí, že je tento pokles způsoben dohodou s EU, jež nebere v potaz porušování lidských práv v zemi. Mauritánská vláda obvinění odmítla. Uvedla, že postupně zlepšuje dodržování práv migrantů, včetně „zákazu hromadných vyhoštění“.
EU sází na problematické partnery
Migrační pakt s Mauritánií není ale jedinou kontroverzní dohodou, kterou kritizují ochránci lidských práv. EU uzavřela podobné smlouvy i s dalšími nedemokratickými režimy v Africe. Takovým příkladem je Tunisko, kterému Brusel slíbil stovky milionů eur, přestože zemi ovládá nedemokratický režim. Podobnou dohodu Unie uzavřela i s Egyptem, který fakticky řídí armáda.
