Evropská unie chce, aby zisky byly zdaňovány tam, kde byly vytvořeny. Některé nadnárodní korporace však prý využívají mezistátních rozdílů a “agresivně” snižují svoje náklady, čímž ohrožují tržní konkurenci a dostupnost veřejných služeb, jako bezplatné školství a zdravotnictví. Komise a Parlament proto navrhují, aby velké podniky musely zveřejňovat, kde tvoří zisky a kde platí daně.

Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09, EPP), jinak také místopředseda hospodářského výboru, vysvětluje: „Malé a střední podniky jsou znevýhodněny oproti některým velkým, zejména nadnárodním korporacím, které snižují svoje výdaje pomocí agresivního daňového plánování.” V letech 2019 až 2022 proto začnou účinkovat nové směrnice (takzvané ATAD I a II, podrobnosti najdete ZDE), Unie ovšem nechce zůstat osamocená. “Hledáme vhodné řešení, které neohrozí evropské firmy a bude přijato dalšími zeměmi,” plánuje Niedermayer.

Europoslanec Pavel Svoboda (KDU-ČSL, EPP), jinak také předseda právního výboru, přidává další argument: “Unie kvůli daňovým únikům ročně ztrácí kolem 1 biliónu eur.” Což v přepočtu znamená zhruba 26 biliónů Kč, neboli rozpočet českého státu na 20 let. “Někteří levicoví poslanci by však po soukromých korporacích chtěli daleko více, než jenom správnou výměru daní,” komentuje Svoboda parlamentní rozpravu o další chystané legislativě. Socialistický přístup by prý nakonec mohl “omezit pracovní pozice v Evropě”.

Přísnější pravidla už v některých oborech platí

Většina členských států Evropské unie patří zároveň do Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která v roce 2013 vytáhla proti “erozi daňového základu a přesouvání zisku” (Base Erosion and Profit Shifting, zkráceně iniciativa BEPS). Například “akční plán č. 13” ukládá “některým nadnárodním podnikům”, aby podávaly speciální zprávy “podle jednotlivých zemí národním správcům daně na základě důvěrnosti”.

Samotná Evropská unie zatím novinku zavedla v bankovnictví a těžebním průmyslu. Například úvěrové instituce o sobě zveřejňují: název (názvy), povahu činností a zeměpisnou oblast, obrat, počet zaměstnanců, zisky nebo ztráty před zdaněním, daň ze zisku nebo ztráty, veřejnou podporu. Informace musejí být “rozlišené podle členského státu a podle třetí země, v nichž má instituce provozovnu”. Podrobnosti najdeme ve směrnicích 2013/36/EU a 2013/34/EU.

Mohlo by vás zajímat

[mn_protected]

Navržená novela, aneb za bezplatné zdravotnictví

Nyní Evropská komise navrhla novelu směrnice 2013/34/EU (“o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků”), Evropský parlament provedl v textu úpravy a výslednou verzi přijal. Vývoj dokumentu můžeme posoudit ZDE. Stávající směrnici vydali společně europoslanci a národní ministři, novela tedy zřejmě nabude účinnosti, teprve jakmile Parlament a Rada EU znovu najdou vzájemnou shodu.

Tentokrát není řeč “jenom” o bankách a těžebních společnostech. V navrženém textu například stojí: “Členské státy vyžadují, aby nejvyšší mateřské podniky, které se řídí jejich vnitrostátními právem a které mají konsolidovaný čistý obrat nejméně 750 000 000 EUR, jakož i podniky, které se řídí jejich vnitrostátním právem, nejsou přidruženými podniky a mají čistý obrat nejméně 750 000 000 EUR, každoročně sestavovaly a bezplatně zpřístupňovaly veřejnosti zprávu s informacemi o dani z příjmu.”

Základní text navrhli komisaři, poslanci upravili “pouze” tučně zvýrazněné pasáže. Obě bruselské instituce však jdou dále než OECD, protože princip “na základě důvěrnosti” nahrazují “veřejným podáváním zpráv”. Poslanci ovšem uznávají, že proti daňovým únikům potřebujeme další spojence: “Je nezbytné, aby Unie, kromě toho, že bude i nadále stát v čele tohoto boje, koordinovala svá opatření s ostatními mezinárodními aktéry, například v rámci OECD.”

Parlament také připsal například tezi, že daňové úniky ohrožují “všeobecný bezplatný přístup k veřejnému vzdělávání, zdravotnictví a státním sociálním službám”, stejně jako “cenově dostupné bydlení a veřejnou dopravu” nebo infrastrukturu. “Veřejné podávání zpráv podle jednotlivých zemí” údajně pomůže občanské společnosti, díky transparentním informacím bude lépe naplněno “právo zaměstnanců na informování a projednávání” (vizte směrnici 2002/14/ES) a investoři, respektive akcionáři potom přesněji posoudí rizika.

[/mn_protected]

Petr Woff