Evropský komisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela i předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová prosazují rychlé sbližování s Kanadou. Především provázání dodavatelských řetězců, dovoz kritických surovin i otevření dveří pro statut prvního přidruženého člena EU. Europoslanci však upozorňují na právní překážky.
Evropská unie a Kanada se vzájemně potřebují. Nejlépe to vystihla europoslankyně Kathleen Van Bremptová (S&D/Belgie). „Ve světě plném ‚Trumpů‘ potřebuje Evropa stabilní a spolehlivé partnery. Kanada takovým partnerem je,“ prohlásila během středeční debaty ve Štrasburku.
„Nic není hotové, dokud to není hotové. A týden je pořád dlouhá doba,“ uvedl evropský komisař odpovědný za mezinárodní partnerství Jozef Síkela. Měl se vyjádřit k podrobnostem o summitu EU–Kanada, který se uskuteční 29. až 30. října v Montrealu.
Aliance pro budoucnost
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová chce posunout vztahy od dohody CETA (dohoda o volném obchodu mezi oběma celky) směrem k „alianci pro budoucnost“. Ta má tři pilíře: integrované dodavatelské řetězce, důvěryhodný digitální a technologický prostor a koordinovanou politiku v oblasti hospodářské bezpečnosti. Zároveň otevřela dveře tomu, aby se Kanada stala prvním přidruženým členem EU, ať už to v praxi znamená cokoli.
Kanada se již stala prvním mimoevropským účastníkem v rámci nástroje SAFE (Security Action for Europe – Bezpečnostní opatření pro Evropu). Na základě dvoustranné dohody z prosince 2025. I Evropský parlament podniká další kroky. Místopředseda Younous Omarjee (Levice/Francie), který debatu řídil, oznámil, že předsednictvo Parlamentu rozhodlo o otevření kanceláře v Kanadě.
Nálepky a obsah
Europoslanec Jörgen Warborn (EPP/Švédsko) podpořil vznik aliance, která přinese konkrétní ekonomické a geopolitické přínosy. Vyzval k uzavření dohody o digitálním obchodu, otevření trhů s veřejnými zakázkami a k tomu, aby Unie svou poptávkou podpořila kanadské dodávky kritických surovin. „Buďme pragmatičtí, flexibilní a otevření hledání nových cest. Méně se soustřeďme na nálepky a více na samotný obsah,“ uvedl Warborn.
Kathleen von Bremptová (S&D) jménem své politické skupiny uvedla, že očekává konkrétní výsledky v oblastech energetiky, bezpečnosti, obrany, obchodu a kritických nerostných surovin. Ostatní se k tomuto názoru připojili.
„Společně můžeme bránit demokracii, čelit nátlaku a prosazovat mezinárodní právo,“ prohlásil europoslanec Ville Niinistö (Zelení/EFA). Rovněž vyzval ke společnému úsilí v oblasti spolupráce v Arktidě, včetně podpory ochrany přírody vedené původními obyvateli.
Jak dosáhnout prohloubení vzájemných vazeb
Ani zastánci tolik proklamovaného „prohlubování vazeb“ s Kanadou se však neshodli na tom, jak toho dosáhnout. Europoslanec Rihards Kols (ECR/Lotyšsko) upozornil, že dovoz nerostných surovin z Kanady do EU dosahuje hodnoty pouhých 3,3 miliardy eur (80,2 miliardy korun).
Kanada disponuje ložisky více než 34 druhů kritických nerostných surovin – včetně lithia, kobaltu a niklu. A patří mezi přední producenty deseti surovin, které jsou pro energetickou transformaci klíčové.
Kols poznamenal, že iniciativa SAFE zatím přinesla jediný kontrakt, a to na dodávku taktických radiostanic pro Polsko. „Pro vztahy s Kanadou nepotřebujeme žádné nové institucionální nálepky. Musíme naplnit dohody, které jsme již podepsali,“ prohlásil.
Jeho kolegyně z konzervativní frakce, Veronika Vrecionová (ECR/Česko), s tím souhlasila. „Summit EU a Kanady by neměl být jen příležitostí pro společnou fotografii nebo dlouhý seznam slibů,“ zdůraznila. Požaduje odstranění obchodních bariér a posílení bezpečnosti v Arktidě.
Problém s ratifikací
Europoslanec Brando Benifei (S&D) poukázal na právní problém. „Jsme paralyzováni příliš velkým množstvím návrhů, které nikdy nespatřily světlo světa,“ konstatoval. Argumentoval, že status přidruženého člena by vyžadoval změnu článku 49 Smlouvy o Evropské unii a zvláštní protokol.
Síkela následně popsal současný stav. Uvedl, že dohodu CETA musí ratifikovat ještě devět členských států. Slovinsko tak učinilo nedávno. Další tři státy musí ratifikovat Dohodu o strategickém partnerství. Vyzval poslance z těchto zemí, aby doma usilovali o její ratifikaci.
Jiní se snažili z dohody vybírat jen určité části. Poslankyně Lynn Boylanová (Levice/Irsko) podpořila spolupráci v oblasti klimatu a obchodu, avšak odmítla arbitrážní soudy pro řešení sporů mezi investory a státy, včetně těch, které jsou součástí dohody CETA. „Tyto soudy představují přímý útok korporací na suverenitu států. Podkopávají opatření v oblasti klimatu i poskytování kvalitních veřejných služeb,“ prohlásila rázně.
Připomínka historie
Přišla řeč i na historii. Wouter Beke (EPP/Belgie) připomněl první světovou válku. „Před více než 100 lety přišli kanadští vojáci na pole ve Flandrech, aby bránili naši svobodu,“ řekl. Poslankyně Stéphanie Yon-Courtinová (Renew/Francii) dodala: „V Normandii nikdo nezapomněl na roli, kterou tam sehráli.“
Dariusz Joński (EPP/Polsko) se naopak díval do budoucna. „Společně můžeme vybudovat světový řád, který nebude stát na dominanci či vydírání, ale na právu, spolupráci a vzájemné důvěře,“ uvedl s notnou dávkou optimismu.
Nesouhlasné hlasy v sále
Ne všichni však byli stejného názoru. Poslankyně Angéline Furetová (PfE/Francie) prohlásila, že dohoda CETA ničí zemědělství. Argumentovala tím, že nákup severoamerických zbraní by vystavil Evropu vydírání. „Financovali bychom tím vlastní cestu do vazalského postavení,“ uvedla.
Tyto drobné zádrhely však nezabránily komisaři Síkelovi, aby své vystoupení zakončil v sebevědomém duchu. „Hleďme na summit, který se uskuteční příští týden, s velkým optimismem,“ řekl. Poděkoval poslancům Evropského parlamentu za to, co označil za silnou podporu prohlubování vztahů mezi EU a Kanadou.
