61 % českých respondentů vnímá korupci jako rozšířený jev. Tři z deseti Čechů se domnívají, že společnosti často nadhodnocují své hospodářské výsledky.
Geopolitická nestabilita, výkyvy cen komodit a měnových kurzů či hospodářské sankce, uvalené na některé země světa, motivují podniky a jejich vedení k rizikovějšímu chování. Vyplývá to z mezinárodního průzkumu EY mapujícího postoje k podvodům a korupci v regionu EMEIA (Evropa, Blízký východ, Indie and Afrika).
Z průzkumu, jehož se zúčastnilo 3 800 zaměstnanců velkých společností z 38 zemí, mimo jiné vyplynulo, že management je mnohdy pod zvýšeným tlakem, který ho nutí expandovat na rizikovější trhy. Tento názor zastává třetina všech účastníků průzkumu, v České republice je to dokonce 48 %. 61 % českých respondentů vnímá korupci jako rozšířený jev. Tři z deseti Čechů se domnívají, že společnosti často nadhodnocují své hospodářské výsledky.
Magdalena Souček, vedoucí partnerka EY v České republice a ve střední a jihovýchodní Evropě, říká: „Podniky se v mnoha oblastech potýkají s nejrůznějšími omezeními. Například hospodářské sankce, uvalené vloni na některé státy, nebo nová rizika, jako je kyberkriminalita, mohou mít na podnikatelskou aktivitu zničující dopad. Při realizaci potenciálně rizikových prorůstových strategií je proto nutné obezřetně zvažovat i rizika podvodů a korupce.“
Riziko podvodu ale nehrozí jen na rizikovějších trzích. Pětina českých respondentůpřiznala, že vědí o případu, kdy jejich společnost v uplynulém roce zkreslila finanční výsledky. Přitom právě tato praxe je průvodním znakem celé řady významných a široce medializovaných kauz.„Je obzvlášť s podivem, že více než polovina Čechů považuje zkreslování finančních výsledků za ospravedlnitelné,“ zmiňuje Tomáš Kafka, výkonný ředitel oddělení investigativních služeb a řešení sporů EY v České republice.
Jen čtvrtina českých respondentů je přesvědčena, že je v případě špatných finančních výsledků informována centrála společnosti. Hůře dopadly jen Slovensko a Saudská Arábie.
Jsou podvody a korupce snadnou cestou k růstu?
Někteří manažeři jsou možná v pokušení jít cestou většího rizika, která může v krátkodobém výhledu urychlit růst jejich společnosti. Nicméně z průzkumu EY vyplynulo, že mezi prosperujícími společnostmi a těmi, které berou dodržování předpisů i etických principů zodpovědně, existuje přímá souvislost. Respondenti, jejichž podnik vykázal v posledních dvou letech růst výnosů, současně častěji:
- ► Hodnotí etické normy uplatňované jejich společností jako „velmi dobré“;
- ► Znají interní protikorupční pravidla své společnosti;
- ► Věří, že jejich dceřiné společnosti v různých zemích dodržují stejné etické normy.
„Pětina zaměstnanců je v našem průzkumu přesvědčena, že interní protikorupční pravidla brání jejich podniku v růstu,“ vysvětluje Daniel Bican, partner oddělení investigativních služeb a řešení sporů EY ve střední Evropě. „Podle našeho názoru se mýlí. Pokud chcete, aby vaše společnost rostla i na rizikovém trhu, neměli byste naopak správné nastavení vnitřních kontrol a procesů ignorovat. Musíte své lidi proškolit, aby dokázali správně vyhodnotit situaci, kdy je někdo požádá o úplatek nebo po nich bude chtít, aby to v účetnictví „nějak udělali“. A také potřebujete odpovídající monitorovací a nahlašovací procedury, abyste incidenty včas odhalili a mohli minimalizovat jejich dopady.“
Ochrana před korupcí stále není dostatečná
„Přes 60 % českých respondentů považuje korupci v ČR za rozšířenou. Přesto 54 % společností nemá protikorupční pravidla nebo o nich zaměstnanci neví,“ říká Tomáš Kafka.
Průzkum opět potvrdil, že mnohé společnosti ještě nezavedly ani základní protikorupční opatření, která by jim pomohla s dodržováním etických norem.
- ► 54 % českých respondentů přiznalo, že jejich společnost nemá interní protikorupční pravidla, resp. že o nich nevědí;
- ► 30 % Čechů neabsolvovalo protikorupční školení;
- ► 31 % českých respondentů uvedlo, že jejich společnost nemá linku pro whistleblowery.
„Světlou výjimkou v ochraně před korupcí je odvětví finančních služeb, které je nuceno reagovat na intenzivní tlak především ze strany regulačních orgánů. Oproti jiným sektorům ekonomiky se tu protikorupčním opatřením a etickému chování zaměstnanců věnuje významná pozornost. Ale i ve finančních službách je ještě co zlepšovat, také v tomto odvětví se našli respondenti, kteří v průzkumu uvedli, že jejich instituce nemá interní protikorupční pravidla či linku pro whistleblowery. I tady jsou vrcholoví manažeři, kteří nevystupují dostatečně razantně proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, zneužití informací v obchodním styku nebo neoprávněnému obchodování,“ upřesňuje Daniel Bican.
Vedení musí jít příkladem
Ne všichni členové vrcholového vedení dávají dostatečně najevo svou oddanost přísným etickým zásadám. Čeští zaměstnanci nejsou spokojeni s uplatňováním etických zásad v jejich společnosti. Jen 31 % respondentů považuje vedení za vzor a jen 22 % si myslí, že etické zásady jejich společností jsou velmi dobré.
„Podniky jsou dnes pod intenzivním tlakem, protože se od nich očekává stálý růst. Pro někoho se proto fungování v „šedé zóně“ na pomezí zákonného a nezákonného jednání může jevit jako schůdná cesta, jak si takový růst zajistit,“ dodává Tomáš Kafka. „Dodržování protikorupčních pravidel není však překážkou růstu, ale podle našeho názoru naopak jedním z předpokladů trvalého ekonomického úspěchu.“
-of-
