Technologicky šikovná pobaltská země doufá, že se jí podaří proměnit prosperující technosektor ve vojensko-průmyslový komplex a využít rostoucí evropské výdaje na obranu.

Evropa je na prahu obrovských výdajů na obranu poté, co americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa zpochybnila dlouhá desetiletí trvající americkou podporu evropské bezpečnosti. V reakci na to plánují evropské vlády vrhnout stovky miliard dolarů na rozšíření a modernizaci svých armád.

Tyto peníze nepůjdou jen do takzvaných „primes“ – velkých obranných společností, které dominují průmyslu. Způsob, jakým se odehrála válka na Ukrajině, ukázal potřebu rychlých inovací, jaké mohou nabídnout startupy.

Kusti Salm byl až do loňského léta nejvýše postaveným státním úředníkem na estonském ministerstvu obrany. Jako jestřábí zastánce vojenské pomoci Ukrajině byl přesvědčen, že jeho země – a zbytek Evropy – je na ruský útok chronicky nepřipravena. Armáda s ním souhlasila a požádala o 1,6 miliardy eur na dostatek raket dlouhého doletu, aby mohla klást vážný odpor. To byla obrovská částka, zhruba 10 procent estonského rozpočtu. Vláda váhala, zda peníze najde. Zklamaný Salm podal výpověď, veřejně a nahlas. Sám skončil, ale vláda nakonec ustoupila.

Mohlo by vás zajímat

Smrtící strategie

Nyní přistupuje k vyzbrojování Evropy pragmaticky. Spolu s bývalým nejvyšším estonským generálem, předním raketovým vědcem a jedním z nejbohatších podnikatelů v zemi založil Frankenburg Technologies – raketový startup, který chce využít hotové senzorové technologie určené pro chytré telefony k vytvoření platformy protivzdušné obrany za zlomek ceny stávajících systémů.

V rozhovoru s agenturou Boomberg si vzal Salm k ruce mapu elektráren, letišť a železnic ve Finsku, Pobaltí a Polsku. Všechny tyto objekty by se v případě ruské invaze staly „v první den“ cílem palby raket a bezpilotních letounů, říká. „Ani jedna země kromě Ukrajiny by této spršce leteckých útoků neodolala. Ani na jeden den.“

Co s tím? „Musíte mít řešení, která jsou levná a která lze rychle masově vyrábět, a to v situaci, kdy je celá země válečnou zónou,“ řekl Tomas Jermalavicius, vedoucí studií v think tanku Mezinárodní centrum pro obranu a bezpečnost v Tallinnu. Dodal, že evropská obrana je „zralá na technologický průlom“.

Estonsko nemívalo příliš velký obranný průmysl. Až do roku 2018 neměly soukromé společnosti dokonce ani zákonné povolení vyrábět výbušniny. Až invaze na Ukrajinu zemi vyburcovala k akci.

Od roku 2022 vláda zdvojnásobila svůj vojenský rozpočet. V lednu se premiér Kristen Michal zavázal vydávat na obranu pět procent HDP země. Estonsko opevňuje svou hranici s Ruskem sítí skrytých pěchotních bunkrů a „stěnou z dronů“, která má odhalovat a sestřelovat nepřátelské bezpilotní letouny. To odráží podobu bojiště na Ukrajině, které se vyznačuje zákopovou válkou a souboji špičkových dronů.

Kromě plánování továrny na výbušniny, nákupu raket dlouhého doletu a zavedení daně z obrany estonská vláda v lednu spustila fond ve výši 100 milionů eur, který má investovat do obranných startupů. „Budujeme průmysl od nuly, na prázdném papíře,“ řekl Sille Pettai, generální ředitel společnosti SmartCap, která fond provozuje. Pro Evropu je neobvyklé, že se fond výslovně zaměřuje na zbrojní průmysl. „Jsme jedním z mála evropských limitovaných partnerů se smrtící strategií,“ řekl Pettai.

Podle zprávy londýnské společnosti pro rizikový kapitál Atomico se v této malé pobaltské zemi již dříve rozvíjela technologická komunita, která se může pochlubit nejvyšším počtem „jednorožců“ – startupů v v hodnotě alespoň miliardy eur – v Evropě. Sdružení startupů Founders Society uvádí, že má nyní přibližně 100 členů, kteří pracují na aplikacích souvisejících s obranou. Přibližně polovina z nich byla založena v posledních třech letech. „Je to nejrychleji rostoucí odvětví našeho technologického průmyslu, a to ze smutných a pochopitelných důvodů,“ řekl prezident firmy Allan Martinson.

Mezi místními startupy jsou společnosti vyrábějící samořídící obrněná vozidla, platformy pro zaměřování s umělou inteligencí, systémy elektronického boje a podvodní drony.

Východ je priorita

Vedoucí pracovníci některých nejúspěšnějších estonských technologických společností tomuto odvětví fandí. Finanční prostředky poskytl Plural, investor rizikového kapitálu, za nímž stojí Sten Tamkivi a Taavet Hinrikus, bývalí zaměstnanci firem Skype a Wise. K investorům Salmova Frankenburgu patří například Margus Linnamäe, podle žebříčku estonské podnikatelské publikace Äripäev pátý nejbohatší Estonec.  

Nejúspěšnější evropský hráč v oblasti obranných technologií, německý startup Helsing, nedávno založil v Estonsku kancelář. Firma, která byla založena v roce 2021, má nyní hodnotu pět miliard eur a od svých počátků v oblasti umělé inteligence rozšířila své působení na dodávky dronů na Ukrajinu. „Východní křídlo je pro Helsing velkou prioritou, vzhledem k tomu, že právě tam nyní hrozí největší nebezpečí,“ uvedla Kadi Sildeová, ředitelka evropského angažmá Helsingu. „Estonsko jsme si vybrali, protože je to technologická země s velkými schopnostmi v oblasti softwaru.“

Firma Milrem Robotics se v roce 2023 stala první velkou estonskou obrannou společnosti, již převzal mezinárodní kupec, jmenovitě Edge Group se sídlem ve Spojených arabských emirátech. Společnost byla sice založena mnohem dříve než současná vlna firem, v roce 2013, ale válka na Ukrajině přitáhla k její práci potřebnou pozornost. Její bezpilotní vojenská vozidla v současnosti využívají ukrajinské ozbrojené síly k přepravě munice a evakuaci zraněných vojáků. „Výhodou startupů je že pracují rychleji a levněji a přemýšlejí jinak než zavedené firmy,“ řekl Bloombergu Kuldar Väärsi, šéf Milrem Robotics. „Zkušenosti z Ukrajiny ukazují, že právě to je potřeba.“

Patrioty proti dronům? Raději ne

Mnoho startupů v tomto odvětví tvrdí, stejně jako Väärsi, že umějí být pohotovější a inovativnější než velcí dodavatelé obranného průmyslu. Ti se věnují spíš dlouhodobým a rozsáhlým zakázkám.

Zatímco velké množství tanků, dělostřeleckých zbraní a letadel se uplatní i na moderním bojišti, válka na Ukrajině ukázala, že zapotřebí mít k dispozici i levnější a přizpůsobivější systémy. Relativně levné bezpilotní letouny, ovladatelné z pohledu (fyzicky neexistujícího) pilota, mohou zničit tanky v hodnotě milionů dolarů. Nemá smysl používat rakety protivzdušné obrany Patriot za čtyři  miliony dolarů k sestřelení dronu kamikadze íránské výroby Shahed, který podle nedávné zprávy estonské zpravodajské agentury stojí méně než 300 000 dolarů.

Právě posledné zmíněný problém se Salmův Frankenburg snaží vyřešit. Ruští výrobci nyní do války chrlí stovky tisíc levných, ale smrtících dronů. Podle Salma však Evropa v současné době postrádá cenově dostupné protiopatření a ve své strategii protivzdušné obrany se již desítky let nedočkala skutečné inovace. „Obchod s raketami krátkého doletu probíhá posledních 30 let naprosto nepromyšleně,“ řekl. „Po celá léta neměla ta branže zájem dělat věci levněji nebo rychleji. Je to zcela proti podnikatelskému duchu.“

Salm chce vyrábět levné, lehké rakety, které mohou létat třikrát rychleji než bezpilotní letouny a mohou se vyrábět po milionech. Letos je plánuje otestovat na Ukrajině.

V panice vyvolané válkou a radikální proměnou postoje Spojených států vidí Estonsko příležitost proniknout na další evropské obranné trhy. V letech 2022 až 2023 vzrostly příjmy estonského obranného sektoru z vývozu o téměř 60 procent; počet jeho zaměstnanců stoupl o více než 17 procent. Hlavní destinací pro vývoz obranných výrobků se stala pochopitelně Ukrajina.

Šance pro malé, pružné firmy

Nárůst evropských výdajů na obranu by mohl příležitosti pro startupy řádově zvětšit. Polsko a Pobaltí oznámily výrazné navýšení rozpočtu ještě před únorovým šokujícím obratem Trumpovy administrativy; další země, včetně například Británie, se je rozhodly následovat. Německý budoucí kancléř Friedrich Merz usiluje o schválení nouzového fondu na obranu ve výši 200 miliard eur. Salm odhaduje, že evropský obranný trh se v příštích pěti až deseti letech ztrojnásobí.

Investice rizikového kapitálu do evropských obranných startupů vzrostly v roce 2024 o 24 procent na rekordních 5,2 miliardy dolarů, uvádí únorová zpráva Inovačního fondu NATO, fondu rizikového kapitálu v oblasti obrany a „hlubokých technologií“, který byl spuštěn v roce 2022 a který má podporu 24 členských zemí NATO. Tyto peníze však nejsou vždy k dispozici malým podnikatelům. Ekosystém financování je roztříštěný, často podle národních hranic, přičemž státní fondy podporují pouze místní společnosti.

Evropská investiční banka, úvěrová odnož EU, v současné době nemůže investovat do zbraní – ačkoli tato instituce již navrhla, aby se to změnilo. Stejně tak nemůže investovat ani Inovační fond NATO. Kromě toho mají armády tendenci být pomalé a konzervativní a je nepravděpodobné, že by podporovaly neověřené technologie. To vše startupům nahrává, včetně obavy, že už také může být pozdě.