INZERCE

Disident Pavel Wonka byl pro komunistický režim černou můrou. Jeho znalosti práva zaskočily často nejen policii, ale i soudy. Foto: Libri prohibiti

Estébáci, kteří šikanovali Jiřího Wonku, unikli stíhání. Policie případ odložila jako promlčený

Dva příslušníci komunistické Státní bezpečnosti v roce 1988 pod záminkou údajného doručení předvolání ke svědecké výpovědi kontaktovali na chodbě Okresního soudu v Pardubicích Jiřího Wonku (1950). Ten, když zmíněné příslušníky uviděl, pochopil nebezpečí, které mu hrozí, chytil se ústředního topení a začal volat o pomoc. Estébácí už měli předem připravené příslušníky Veřejné bezpečnosti, kteří násilím odvlekli Wonku do policejního vozu a následně pak na psychiatrické oddělení nemocnice v Pardubicích. Při zákroku byl Wonka zraněn. Případ začal po letech prověřovat Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Případ ale nakonec odložil s odůvodněním, že jde o promlčenou věc.

Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) začal kvůli šikaně a týrání bratra známého disidenta Pavla Wonky Jiřího Wonky lednu trestně stíhat bývalého příslušníka Státní bezpečnosti Josefa Nepovíma. Další, proti Wonkovi zasahující estébák Josef Počta už zemřel.

Nepovím byl obviněn ze spáchání zvlášť závažného zločinu zneužití pravomoci úřední osoby, čehož se měl dopustit tím, že dne 23. 11. 1988 spolu s dalším příslušníkem Státní bezpečnosti Počtou, když pod záminkou údajného doručení předvolání ke svědecké výpovědi kontaktovali na chodbě Okresního soudu v Pardubicích Jiřího Wonku.

Wonka, když zmíněné příslušníky uviděl, pochopil nebezpečí, které mu hrozí, chytil se ústředního topení a začal volat: „Pomoc, vražda! Chtějí zavraždit Jiřího Wonku, jako zabili mého bratra. Uvědomte Svobodnou Evropu, všichni jsou vrahové.“ 

Jiřího bratr Pavel o sedm měsíců dříve zemřel za dosud nevyjasněných okolností v královéhradecké věznici.

Nepovím s Počtou už měli předem připravené příslušníky Veřejné bezpečnosti, kteří násilím odvlekli Wonku do policejního vozu a následně pak na psychiatrické oddělení nemocnice v Pardubicích, odkud byl následující den propuštěn. Při policejním zákroku byl Wonka zraněn, pracovní neschopnost trvala 5 týdnů, ale jeho stížnosti na zacházení s ním byly odloženy jako nedůvodné. Naopak Městský národní výbor ve Vrchlabí mu 20. 7. 1989 uložil pokutu 300 korun za výtržnost.

Vyšetřovatel ÚDV Jan Trnečka nejprve zjistil, že ve skutečnosti neexistovalo žádné řízení, kvůli kterému by měl být Wonka předvoláván jako svědek. Ze strany příslušníků Státní bezpečnosti šlo o šikanu a „nerespektování základních lidských práv a svobod občanů“.

Ve vztahu k omezení osobní svobody byl už Wonka rehabilitován usnesením Okresního soudu v Pardubicích loni 28. ledna. Rozhodnutí o pokutě ve výši 300 korun bylo zrušeno Okresním soudem v Trutnově loni 29. července.

ÚDV nakonec letos 8. června „věc podezření ze spáchání trestného činu zneužívání pravomoci veřejného činitele… …v souběhu s trestným činem ublížení na zdraví z nedbalosti“ odložil.

Úřad dospěl k závěru, že se estébáci sice trestných činů dopustili, ale že je to už promlčené, neboť se na věc nevztahuje ustanovení o nepromlčitelnosti.

„Mám za to, že ÚDV sice počínání obou podezřelých podrobně popsal, ale zneužívání pravomoci veřejného činitele nesprávně kvalifikoval, což ve svých důsledcích znamená, že popsaná trestná činnost by promlčená nebyla,“ tvrdí Wonkův právní zástupce Lubomír Müller.

„Rovněž se domnívám, že v daném případě nešlo o ublížení na zdraví z nedbalosti, ale o předem připravenou akci, ke které podezřelí zorganizovali ozbrojené příslušníky SNB odhodlané použít vůči Jiřímu Wonkovi jakékoli formy násilí. Tento rozdíl sám o sobě na promlčitelnost vliv nemá, ale značně bagatelizuje trestnou činnost podezřelých,“ tvrdí dále Müller.

Proto podal proti oběma usnesením ZDE a ZDE stížnost.

„K věci ještě dodávám, že JUDr. Nepovím žije a za perzekuci rodiny Wonkových byl dne 9. 9. 1986 služebně odměněn částkou 1 200 korun,“ připomněl Lubomír Müller.

Josef Počta již zemřel.

„Takže ho samozřejmě nelze stíhat, nicméně mám za to, že ani v jeho případě nešlo o promlčené trestné činy. Jinak řečeno, věc by neměla být odložena kvůli promlčení, ale kvůli úmrtí. Tento detail se může zdát zanedbatelný, ale z hlediska historického hodnocení věci je to významný rozdíl,“ dodává právní zástupce Jiřího Wonky.

Téměř čtyřicetiletý „justiční seriál“ rodiny Wonkových tak zatím stále nekončí.

(hrb)