Nechceme válku. Ale abychom jí zabránili, musíme se na ni připravit, a to znamená vydávat peníze na obranu. Buďme v tom ale chytří, protože výše investic není všechno, říká česká europoslankyně Markéta Gregorová (Zelení/EFA/Piráti). Ale i tak jsou čísla v konfliktu s Ruskem na naší straně, uvedla v posledním díle podcastu EU Perspectives.
Tam, kde jiní politici mají tendenci využívat eufemismy, když hovoří o napětí mezi EU a současnou americkou administrativou, hovoří europoslankyně Gregorová otevřeně. „Donald Trump je jméno, které spojuje (evropské politiky). Není se čemu divit – v současné době opravdu není zodpovědným a spolehlivým spojencem,“ řekla při úterním natáčení podcastu EU Perspectives. „Jde o systém nastavený po roce 1945, (USA) byly spojencem, který nás měl chránit, zajišťovat stabilitu a bezpečnost světa. Nechtěli jsme mít další světovou válku. Nyní však musíme změnit pohled na geopolitiku a způsob spolupráce.“
Nevyhnula se ani kritice samotné Evropské unie. „Jsem velkou kritičkou toho, jak se EU chovala před rokem 2022, protože si myslím, že naše samolibost, když jde o Gruzii, Arménii a Ukrajinu v roce 2014, vlastně způsobila, že si Putin myslel, že už nic neuděláme. Takže když jsme skutečně zareagovali, byl překvapen,“ myslí si. „A i když to byli Ukrajinci, kdo ho zastavil, my jsme je také podpořili a nyní je udržujeme při životě, udržujeme je v boji.“
Kdyby šlo jen o Ukrajinu, Rusko by neobětovalo tolik
„Upřímně řečeno, Rusko obětovalo opravdu mnoho, aby rozjelo svou válečnou ekonomiku. Vzdalo se přístupu na západní trhy, vzdalo se své běžné ekonomiky, zhoršilo svou inflaci. Nedělali by to jen kvůli Ukrajině. Dělají to proto, že jsou připraveni na dlouhodobou válku,“ řekla.
„A nejde jen o Ukrajinu,“ pokračovala. „Jsou připraveni ovládnout Ukrajinu a pak postupovat dál do Pobaltí, do Polska a dalších zemí. Myslím, že si musíme uvědomit, že to hrajeme dlouhodobě. Budu citovat čínské přísloví, které se mi velmi líbí. V současné situaci je lepší být válečníkem v zahradě než zahradníkem ve válce, víte? Takže si myslím, že bychom měli začít uvažovat tímto způsobem. Nechceme válku, ale abychom jí předešli, musíme za ni utrácet.“
To samozřejmě vyvolává otázku: Jak se ze zahradníka stane během krátké doby válečník? „Společná evropská obrana je samozřejmě něco, co jsme zatím měli jen na papíře,“ přiznala. „Ale je tu těch osm set miliard (eur, se kterými na zbrojení počítá plán ReArm Europe představený předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyen, pozn. red.), to je výborné číslo. Takže mou ideální ambicí je mít plně autonomní evropskou odnož NATO, která nebude závislá na technologiích našich spojenců – a samozřejmě i protivníků. Mějme Euro Eyes místo Five Eyes (aliance zpravodajských služeb zahrnující Austrálii, Kanadu, Nový Zéland, Spojené království a Spojené státy, pozn. red.) a tak dále.“
Jak moc je to reálné? „Těch osm set miliard, to je dobrý začátek, ale jen začátek. Chci do této debaty vnést to, co je možné udělat teď, takže budu mluvit o tom, o čem už jsme slyšeli od Komise, což je samozřejmě 150 miliard eur v půjčkách,“ přešla rovnou k otázce financí.
