Energetický regulační úřad poslal do připomínkového řízení dva návrhy, které budou pro příznivce moderní energetiky zklamáním. V novele vyhlášky o trhu s elektřinou navrhuje odklad tarifní reformy pro velké odběratele. Druhý návrh se týká výše podpory pro obnovitelné zdroje energie, avšak žádnou výši výkupních cen energie z nových zdrojů neobsahuje.
Na webu ERÚ se objevil návrh cenového rozhodnutí, kterým se stanovuje podpora pro podporované zdroje energie pro rok 2025. Po otevření dokumentu však rychle zjistíte, že tam něco chybí. Obsahuje totiž pouze výši podpory pro elektrárny postavené do konce letošního roku, která je odvozena z předchozích cenových rozhodnutí. To nejdůležitější, a sice výše podpory pro nové zdroje zprovozněné v příštím roce, zde nenajdete.
ERÚ to na webu odůvodnil takto: „Vzhledem k tomu, že dosud nebyl ukončen legislativní proces k ´aktivačnímu´ nařízení vlády o vymezení rozvoje podporovaných zdrojů energie, nedošlo k aktivaci žádné z podpor pro výrobny energie uvedené do provozu nebo modernizované v roce 2025. Návrh cenového rozhodnutí tedy podporu pro tyto výrobny nestanovuje. Proces ukončení legislativního procesu předmětného nařízení vlády je zcela v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu.“
Fakticky to znamená legislativní nejistotu pro investory, kteří chtějí v příštím roce spustit do provozu novou nebo modernizovanou malou elektrárnu. V praxi to nejvíc postihne investory do malých vodních elektráren či bioplynových stanic o výkonu do 1 megawattu, a také větrných elektráren o výkonu do 6 megawattů. Větší zdroje soutěží o výši podpory v aukcích, které ministerstvo průmyslu vyhlašuje zhruba dvakrát do roka.
Tarifní reforma? Snad v lednu 2027
Novela vyhlášky o trhu s elektřinou, kterou ERÚ také uvolnil do připomínkového řízení, obsahuje jedinou změnu. Ta se týká plánované tarifní reformy, která měla od ledna 2025 změnit výpočet plateb za sítě pro odběratele připojené na hladině vysokého a velmi vysokého napětí. Ještě v červnu přitom regulační úřad usiloval o spuštění reformy od příštího roku. Podlehl však tlaku ministerstva průmyslu a obchodu, které požadovalo odklad startu reformy o rok a zpracování studií o dopadu na jednotlivé skupiny zákazníků.
ERÚ ustoupil ještě víc a reformu tarifů pro velké odběratele odložil rovnou o dva roky – na leden roku 2027. Odůvodnil to třeba zásadními změnami, kterými v současnosti prochází obor elektroenergetiky. „V této souvislosti lze uvést například 15minutový vyhodnocovací interval, sdílení elektřiny mezi účastníky trhu, vznik Elektroenergetického datového centra, a další úpravy týkající se zejména zavedení AMM (chytré měření – pozn. red.) a následně přípravy na nové požadavky plynoucí z projednávané novely energetického zákona, tzv. Lex OZE 3,“ uvedl úřad v důvodové zprávě k návrhu.
Očekávané úspory, které si regulátor od změny tarifů sliboval, tedy nebudou. „V důsledku navržených změn očekáváme snížení celkového rezervovaného příkonu účastníků trhu o přibližně 3000 MW, což je snížení celkového rezervovaného příkonu v elektrizační soustavě o přibližně 16 procent. Tato uvolněná kapacita bude umožňovat připojení nových zákazníků bez nutnosti nových investic. Investice do nové kapacity této velikosti by představovaly v současných cenách přibližně 3 mld. Kč,“ uvedl ERÚ v červnu ve zprávě pro vládu.
Problém byl v tom, že ne všichni by na změně tarifní struktury ušetřili. Více by za použití sítě museli platit výrobci elektřiny a také provozovatelé lokálních distribučních soustav. Totéž platí pro některé specifické skupiny odběratelů elektřiny, například pro zemědělce se sezónním zavlažováním polí. Některé z jmenovaných skupin silně lobbovaly za odložení či zastavení tarifní reformy. Politicky nejcitlivější téma – reformu tarifů pro domácností a další maloodběratele – raději už nikdo ani nezmiňuje.
David Tramba
