V estonském Roosna-Alliku, v župě Järva, byla otevřena pilotní geotermální elektrárna, která získává energii z hloubky více než 500 metrů v zemské kůře. Nová pilotní elektrárna dodává udržitelné teplo do budov v místní síti dálkového vytápění, včetně mateřské školy, základní školy a střediska služeb venkovských obcí, stejně jako do bytových a komerčních budov. Podle odhadů by geotermální tepelná čerpadla mohla snížit náklady na vytápění o 30 až 60 procent a náklady na chlazení o 20 až 50 procent ve srovnání s konvenčními systémy vytápění a chlazení.
Pilotní elektrárna Roosna-Alliku byla postavena v rámci projektu GEOENEST, který poskytuje inovativní alternativní energetické řešení k současnému kotli na bázi břidlicového plynu. V Roosna-Alliku bylo vyvrtáno pět geotermálních vrtů až do krystalického podloží s hloubkou téměř 500 metrů, aby se extrahovalo geotermální teplo pro zásobování místní sítě dálkového vytápění.
Dokončená pilotní elektrárna má tepelný výkon přibližně 400 kW a zajišťuje teplo pro budovy o celkové ploše až 6 581 m².
Podle ministryně pro klima Yoko Alenderové představuje zřízení pilotní elektrárny významný krok ke zlepšení životních podmínek estonského životního prostředí i jeho obyvatel.
„Potřebujeme nové zdroje čisté energie, abychom postupně vyřadili fosilní paliva a zajistili udržitelné a cenově dostupné vytápění pro všechny. Pilotní elektrárna Roosna-Alliku nabízí cenné poznatky a zkušenosti, které mohou pomoci rozšířit podobné technologie v jiných oblastech, kde solární panely nebo větrné turbíny nejsou ekonomicky životaschopné,“ uvedla ministryně pro klima Yoko Alenderová.
Podle ředitele Geologické služby Estonska Sirli Sipp Kulliho představuje dokončení pilotní geotermální elektrárny Roosna-Alliku další fázi projektu GEOENEST, společného výzkumného projektu prováděného Estonskou geologickou službou a ministerstvem klimatu s cílem prozkoumat využití geotermální energie.
„Jedním z cílů Geologické služby Estonska je prozkoumat využitelnost využití geotermální energie v Estonsku, jakož i potenciál využití tepelných zdrojů důlních vod a mořských vod. Založením geotermálních pilotních elektráren můžeme získat přesnější údaje o jejich potenciálu v různých částech Estonska. Ve Finsku a Švédsku je geotermální energie po desetiletí klíčovou součástí tepelného inženýrství a věřím, že její využití se v příštích letech zrychlí i v Estonsku,“ řekl Sirli Sipp Kulli.
Podle Aivara Auväärta, který projekt vedl jménem Estonské geologické služby, bylo umístění pilotní elektrárny vybráno především na základě geologických podmínek, přičemž klíčovým faktorem byla také dostupnost vhodně dimenzované sítě dálkového vytápění v oblasti.
„V 500 metrů hlubokých vrtech bylo instalováno celkem pět trubek ve tvaru písmene U, kterými cirkuluje chladivo a odvádí teplo z hornin, spolu s distribuovaným teplotním senzorem. Systém zahrnuje měřicí zařízení vybavené laserem a optický kabel, který dokáže měřit teplotu alespoň jednou za minutu po každém metru,“ vysvětlil Aivar Auväärt.
Takový systém umožňuje optimalizaci parametrů systému na základě změn ve spotřebě a v dlouhodobém horizontu získává znalosti o energetickém potenciálu ze zemské kůry Estonska.
„Je důležité, aby byly zveřejněny výkonnostní parametry systému, protože tyto znalosti mohou být v budoucnu využity ke zlepšení návrhu a provozu geotermálních energetických systémů,“ dodal Auväärt.
Podle odhadů by geotermální tepelná čerpadla mohla snížit náklady na vytápění o 30–60 % a náklady na chlazení o 20–50 % ve srovnání s konvenčními systémy vytápění a chlazení.
Na jaře otevřela Estonská geologická služba pilotní geotermální elektrárnu v Tiskre v Tallinnu a další pilotní elektrárna je v současné době ve výstavbě ve výzkumném středisku Arbavere Estonské geologické služby. Dále Geologická služba Estonska plánuje prozkoumat tepelný potenciál podzemních vod cirkulujících v mocných (100 m nebo více) měkkých sedimentech na několika místech po celém Estonsku. Ačkoli se očekává, že potenciál výroby tepla u těchto vrtů bude nižší než u hlubších vrtů, měkké sedimenty a mělčí hloubky mají za následek výrazně nižší náklady na vrtání. To by mohlo podstatně snížit nejdražší nákladovou složku geotermálních stanic – vrtání –, čímž by se taková řešení stala atraktivnějšími pro menší spotřebitele.
Využívání geotermálních řešení je v Estonsku stále rozšířenější, v roce 2023 bylo vyvrtáno 563 nových geotermálních vrtů, z nichž většina je hluboká 100 metrů. Běžněji se používají horizontální zemní smyčky, ale v hustě obydlených oblastech nemusí být dostatek půdy pro využití požadované tepelné energie. Výsledkem je, že získávání tepelné energie z vrtů je alternativou pro získávání tepla bez fosilních paliv.
Při výstavbě pilotní geotermální elektrárny Roosna-Alliku spolupracovala Geologická služba Estonska s Inseneribüroo Steiger OÜ, TJ Hooldus OÜ, Balrock OÜ a HeatConsult OÜ.
(nik)
