INZERCE

Nový 660MW blok Elektrárny Ledvice u Bíliny. Zdroj: fotogalerie společnosti ČEZ

Energetika v útlumu. Výroba elektřiny byla loni v Česku nejnižší od roku 2002, spotřeba od roku 2009

Roky koronavirové a energetické krize výrazně ovlivnily podobu české elektroenergetiky. Výroba elektřiny mezi lety 2019 a 2023 klesla o celkem 12,6 procenta, spotřeba je nižší o 7 procent. Netto vývoz elektřiny z Česka ve stejném období klesl z 13 na 9 terawatthodin (TWh), tedy o celých 30 procent. Vyplývá to ze zpráv o provozu elektrizační soustavy ČR, které pravidelně publikuje Energetický regulační úřad.

Spotřeba elektřina byla v Česku naposledy nižší v roce 2009 poznamenaném silnou ekonomickou krizí. Ještě delší výlet v čase se týká výroby elektřiny. Ta byla nižší naposledy v roce 2002, tedy v době přes spuštěním druhého temelínského bloku do běžného provozu.

Podle zveřejněných čísel zůstává netto výroba elektřiny z jaderné energie a obnovitelných zdrojů stabilní. Naopak se výrazně propadla výroba v paroplynových elektrárnách – z 5,45 TWh v roce 2019 na loňských 2,06 TWh. Důvod je zřejmý: drahý zemní plyn a jeho horší dostupnost. ČEZ proto omezil provoz paroplynové elektrárny v Počeradech, paroplynová elektrárna Sokolovské uhelné ve Vřesové je dlouhodobě odstavena z provozu.

Vývoj výroby elektřiny v čase je shrnut v následující tabulce. Vynechán je zde rok 2020, silně ovlivněný koronavirovou krizí a dlouhými lockdowny.

Podíl zdrojů na výrobě elektřiny v ČR

údaje v GWh/rok2019202120222023
jaderné28 58229 04529 31128 729
parní37 55435 09237 28830 445
paroplynové5454514624992058
plynové (+bioplyn)3454370536833483
vodní1992239020772325
přečerpávací115211969771050
větrné691594633693
solární 2265213522802171
netto výroba celkem81 14579 30278 74870 956
zdroj: ERÚ – zprávy o provozu elektr. soustavy

Největší podíl na výrobě elektřiny mají uhelné (parní) elektrárny, i když loni své prvenství uhájily před jadernými už jen těsně. Dlouhodobě klesající trend výroby elektřiny z uhlí se přerušil na podzim roku 2021, kdy se po zdražení plynu. Po vysoké výrobě v roce 2022 (37,3 TWh) nastal loni prudký pád, objem produkce elektřiny z uhlí klesl o 18,3 procenta na 30,45 TWh. Ukazuje se, že když klesne spotřeba a export, tak uhelné bloky jsou „první na ráně“ a omezování provozu se týká především jich.

Spotřeba elektřiny se v Česku zmenšuje, mezi lety 2019 a 2023 to bylo o 7 procent na 57,8 TWh. Pokles se týká hlavně velkoodběratelů, kde je dokonce 9procentní. Podnikatelský maloodběr vykazuje snížení o 6,5 procenta. Naopak poměrně stabilní v čase zůstává spotřeba domácností, která se většinou pohybuje mezi 15 a 16 TWh ročně. Výjimku tvoří rok 2021, kdy se kvůli dlouhé a chladné zimě spotřeba dočasně zvýšila.

údaje v GWh/rok2019202120222023
netto spotřeba celkem62 26762 83260 30457 826
– velkoodběr ze sítě vvn7922773673077202
– velkoodběr ze sítě vn24 23623 38723 04222 095
– podnikatelský malooodběr8020774977387495
– domácnosti15 25717 26015 70215 074
netto export13 09711 07513 5299 184
zdroj: ERÚ – zprávy o provozu elektr. soustavy

Již zmíněný propad exportu souvisí hlavně s omezením dodávek na Slovensko. Zatímco v roce 2021 mělo Česko kladné saldo exportu elektřiny k východnímu sousedovi ve výši 23,8 miliardy korun, loni už to bylo jen 7,1 miliardy korun. Příčiny tohoto jevu Ekonomický deník už dříve popsal. Na Slovensku vzrostla výroba elektřiny po spuštění nového bloku jaderné elektrárny Mochovce, naopak spotřeba klesla po zastavení výroby hliníku v hutích Slovalco a ferroslitin v podniku OFZ.

Statistiky ERÚ mají několik specifik, které snižují jejich přesnost a využitelnost. Pokles spotřeby elektřiny ze sítě může být zčásti způsoben vlastní výrobou ve střešních fotovoltaikách, které v posledních letech rychle přibývají; ve statistikách se však vůbec neobjevují. Výroba elektřiny z biomasy je zahrnuje v kategorii parní elektrárny, zatímco bioplynové stanice se počítají mezi plynové elektrárny a zajišťují zde dvě třetiny z jejich celkové výroby.

David Tramba