Evropskému průmyslu v srpnu příliš nedařilo. V celé EU výroba meziměsíčně poklesla o 0,3 %, v eurozóně dokonce o 0,5 %.
Největší pokles přitom vykazuje energetika následovaná zbožím investičního charakteru. Největší meziměsíční pokles sice vykazuje český průmysl, avšak jak bylo zřejmé z tuzemských dat, šlo o výsledek dovolených v automobilkách, spíše než o změnu dosud velmi pozitivního trendu. Proto stálo za to věnovat pozornost meziročním číslům za poslední měsíc a ta byla extrémně příznivá jak z pohledu samotné výroby, tak nových zakázek.
Horší výsledek Německa rovněž není překvapivým, neboť koresponduje s dříve zveřejněnou statistikou, stejně jako lepší výsledek Francie. Vzhledem k dovoleným se však spíše podívejme, jak si vede evropský průmysl ve srovnání s loňským rokem.
Nadále platí, že v zemích mimo eurozónu jsou výsledky průmyslu obecně příznivější. Meziročně roste výroba o téměř dvě procenta, zatímco v zemích platících eurem jen o necelé jedno procento.
Naprostým rekordmanem z pohledu růstu výroby je i tentokrát Irsko s patnáctiprocentním tempem, následované Maltou a Lotyšskem. Na druhém konci spektra je Nizozemí s rychle se propadajícím průmyslem (-8,9 %), Estonsko a recesí vláčené Finsko.
Německo s tříprocentním a současně nadprůměrným růstem stále patří mezi premianty. Do plusu se tentokrát dostala i Francie a Itálie. Vzhledem k vývoji průmyslu a nakonec i celé ekonomiky obou posledně jmenovaných zemí však jde jen o velmi malý krůček k umazání ztrát, které jejich průmysl dokázal v posledních pěti letech nakumulovat.
Výroba průmyslu v EU dosahuje úrovně roku 2011 a stále zaostává za rekordy dosahovanými na sklonku roku 2008. Vzhledem k tomu, že se pozvolna začíná materializovat riziko v podobě klesající poptávky v Číně a dalších zemích BRIC, na motoristický trh teprve začíná doléhat problém emisí dieselových motorů a začíná se spekulovat o zpomalování americké ekonomiky, není výhled evropského průmyslu pro další měsíce až tak pozitivní.
Petr Dufek, ČSOB
