Doba velkých, až pohádkových zisků v energetice skončila. Důkazem může být vývoj hospodaření společností, které se zaměřují na dodávky regulační energie. Zisk Elektrárny Prostějov byl loni 19krát menší než v rekordním roce 2022. Propadl se také zisk elektrárny C-Energy v Plané na Táborsku.

Elektrárna Prostějov, tehdy ještě pod starším názvem UCED Elektrárna Prostějov, uzavřela rok 2022 s ohromujícím čistým ziskem 658 milionů korun. To je na menší plynovou elektrárnu o výkonu 58 megawattů obdivuhodný výkon. Tržby přesáhly hranici jedné miliardy korun. Loňské výsledky jsou již o dost skromnější.

Místo 658 milionů jen 35

Podle výroční zprávy, nově vložené do Sbírky listin Obchodního rejstříku, klesly loni tržby Elektrárny Prostějov na 326 milionů korun a čistý zisk na 35 milionů korun. „Společnost neočekává, že v příštím roce i v následujících letech budou výsledky jejího hospodaření výrazně ovlivněny vývojem situace na trhu s elektrickou energií,“ uvedlo vedení firmy ve výroční zprávě.

Finanční výsledky společnosti Elektrárna Prostějov

výsledky (mil. Kč)2020202220232024
tržby1961065583326
provozní zisk146840376132
čistý zisk10165819335
zdroj: výroční zprávy spol. Elektrárna Prostějov

Plynová elektrárna v Prostějově se zaměřuje na poskytování služeb výkonové rovnováhy pro provozovatele přenosové soustavy – společnost ČEPS. Donedávna fungovala s jednou turbínou značky Rolls-Royce o výkonu 58 megawattů. Od začátku června je v plném provozu také druhá turbína o výkonu 50 MW, kterou dodal americký koncern GE. V obou případech se jedná o turbíny s rychlým startem, které dokážou v řádu minut reagovat na nerovnováhu v elektrizační soustavě.

Nepřímým vlastníkem Elektrárny Prostějov je byznysmen Pavel Hubáček. Do loňského února patřila do Hubáčkovy energetické skupiny UCED, poté byla převedena do fondu kvalifikovaných investorů GAMA SICAV.

Pokles o 75 procent

Výrazně loni klesl také zisk společnosti C-energy, kterou vlastní podnikatelé Michal Šušák a Ivo Nejdl. C-energy zahrnuje teplárnu na biomasu v Plané nad Lužnicí, kogenerační jednotky, plynové turbíny s rychlým startem, elektrokotel, tři bateriová úložiště a fotovoltaickou elektrárnu. Ve výstavbě je zdroj na energetické využití odpadu. Podobně jako prostějovská elektrárna se C-energy zaměřuje na trh služeb výkonové rovnováhy.

Nové bateriové úložiště s kapacitou 22 MWh v Plané nad Lužnicí: Foto: C-energy

Podle nedávno zveřejněné výroční zprávy klesl loni čistý zisk C-energy na 200 milionů korun, což je jen čtvrtina předloňského zisku. Ten dosáhl rekordních 796 milionů korun. Tržby se snížily na 1,44 miliardy korun, tedy na zhruba polovinu hodnoty z roku 2023. Objem dodávek elektřiny zákazníkům klesl z předloňských 160 gigawatthodin (GWh) na 84 GWh.

Méně vydělává EPH i ČEZ

Propad ziskovosti lze pozorovat nejen u menších a středních firem, ale i u největších energetických gigantů. Třeba Energetický a průmyslový holding (EPH) za loňský rok vykázal čistý zisk bez menšinových podílů 643 milionů eur (16,15 miliardy korun), což je v meziročním srovnání o 85 procent méně. Tržby skupiny EPH, kterou ovládají miliardáři Daniel Křetínský a Patrik Tkáč, meziročně klesly o tři procenta na 23,3 miliardy eur (586 miliard korun).

Hlavní podíl na tom měl propad ziskovosti uhelných a plynových elektráren. Fosilní zdroje, které EPH vlastní, totiž z trhu postupně vytlačují větrné a solární elektrárny. Zisk také stále více odčerpávají drahé emisní povolenky. V jiné situaci je ČEZ, který nejvíc elektřiny vyrábí v jaderných elektrárnách. Tomu zisk odčerpává hlavně stát prostřednictvím kontroverzní daně z neočekávaných zisků – windfall tax.

Mohlo by vás zajímat