Budoucí podoba energetického systému, související infrastruktura, dekarbonizace. To jsou některá z témat nadcházejího jednání unijních ministrů, kteří mají v gesci energetiku. Český zástupce, ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN), chce prosazovat vyvážený energetický mix včetně jaderných zdrojů.
„Při diskuzi o energetickém systému po roce 2030 bude Česko prosazovat jasná a stabilní pravidla, která podpoří investice a zároveň umožní státům flexibilitu. Jádro a obnovitelné zdroje spolu s nízkouhlíkovými technologiemi a flexibilními řešeními zajistí bezpečnost,“ řekl před pátečním zasedáním Rady pro energetiku v Kodani Ekonomickému deníku ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček.
Podle ministra patří mezi české priority také rychlý rozvoj elektrizační sítě, která je strategická pro integraci obnovitelných zdrojů,
Rozvoj po roce 2030 a problémy kolem infrastruktury
Právě rozvoj energetického systému po roce 2030 a otázky související s nutnými úpravami energetické infrastruktury jsou hlavní témata nadcházející Rady pro energetiku. Resortní ministři budou diskutovat mimo jiné o lepším přeshraničním propojení energetických sítí v rámci EU. Což se má stát základem tzv. Energetické unie.
Místy až překotný rozvoj obnovitelných zdrojů jako je energie ze slunce a větru vede v posledních letech ke zvýšeným nárokům na energetickou infrastrukturu. Ta se musí vyrovnávat se značnými výkyvy, které závisejí například na intenzitě slunečním svitu či síle větru. EU odhaduje, že nutné investice do evropských energetických sítí tak, aby se systém s těmito výkyvy dokázal bezpečně vyrovnat, dosáhnou několika stovek miliard eur.
Mohlo by vás zajímat
Resortní ministři zodpovědní za energetiku budou v Kodani jednat v tzv. neformálním modu, tedy z něj nevzejde žádná nová legislativa. Podle ministra Vlčka Česko bude i tak v debatě aktivní. „Budeme podporovat plánování infrastruktury s ohledem na dekarbonizaci průmyslu a transformaci regionů. Zejména jde o ty závislé na uhlí. Podpoříme také využití inovativních řešení pro zvýšení celkové efektivity sítě,“ sdělil Lukáš Vlček.
Německo posiluje přenosy energie ze severu na jih
Důraz na rozvoj tzv. inteligentních energetických sítí potvrdilo v krátkém vyjádření pro Ekonomický deník i německé Ministerstvo pro hospodářství a energetiku (BMWE). Konkrétně v Německu, největší evropské energetice, se jedná o přenosy energie, vyrobené především ve větrných elektrárnách při severním pobřeží, do střední a jižní části země. Právě tam, v nejhustěji osídlených a nejvíce průmyslových oblastech Německa, je po po elektřině největší poptávka.
Na projekty související s energetickou transformací Němci zatím v rámci nového Infrastrukturního fondu alokovali 100 miliard eur (asi 2,5 bilonu korun). Z toho značnou část tvoří právě investice do „chytrých“ sítí a dálkových přenosů energie ze severu na jih země. Na rozdíl od Česka ovšem Německo v debatách o budoucí energetické infrastruktuře EU nehovoří o jaderné energii. Berlín totiž zbývající jaderné elektrárny odpojil v dubnu 2023.
Po nástupu nové německé vlády kancléře Friedricha Merze (CDU) zejména některé lobbistické organizace začaly tlačit na možné „oživení“ odstavených jaderných elektráren. Podle ministryně hospodářství a energetiky Katheriny Reicheové (CDU) k tomu ale nedojde.
„Odstavení jaderných zdrojů bylo ukončeno (…) Nevidím žádnou důvěru, žádný pohyb ze strany průmyslu, který by tuto skutečnost chtěl zvrátit,“ řekla nedávno Reicheová.
Česko v přechodu na obnovitelnou energii zaostává
Podle dat Eurostatu se v Evropské unii v roce 2024 vyrobilo už 47 procent elektřiny z obnovitelných zdrojů. Jde zejména o energii získávanou prostřednictvím větrných turbín, solárních panelů a hydroelektráren.
Mezi členskými státy jsou ale velké rozdíly. Například Dánsko či Portugalsko pokrývají národní spotřebu elektřiny výrobou z obnovitelných zdrojů téměř z 90 procent. Česko je naopak s podílem zhruba 18 procent na chvostu Unie; analogické číslo za Německo je 57 procent.
