Spotřeba elektřiny dlouhodobě stagnuje, ale velké obchody přibývají. Evropská energetická burza vloni zaznamenala nárůst o 46 %, rekord zažila také Praha.
Díky zatepleným budovám a účinnějším spotřebičům stagnuje poptávka po elektřině. V celé České republice se spotřebuje kolem 70 terawatthodin ročně (pokud počítáme i provoz přečerpávacích vodních elektráren a ztráty při přenosu, respektive distribuci), přičemž dosavadní rekord padl v roce 2008. Ale obchodované energie naopak výrazně přibývá, tedy alespoň účetně na velkých trzích.
European Energy Exchange AG (Evropská energetická burza – EEX) v německém Lipsku za rok 2016 vykázala celkem 4 455,6 TWh prodané a nakoupené elektřiny, což znamená meziroční nárůst o 45,6 %. Započítala přitom i bilanci svých několika dcer, včetně pražské Power Exchange Central Europe, a.s. (Středoevropská energetická burza – PXE), kterou od loňska majoritně vlastní.
Přibývají dlouhodobé i krátkodobé obchody
Také samotná PXE hlásí rekordní objem loňských obchodů s elektřinou: 30,37 TWh. Zatímco německá matka organizuje transakce, které končí dodávkou obvykle na území západoevropských států (většinou v Německu, podstatně méně ve Francii, Itálii a dalších zemích), česká dcera pokrývá východnější teritorium (ČR, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Rumunsko). Na jmenovaných burzách přitom výrazně převažují dlouhodobé obchody (i s šestiletým předstihem před realizací) nad spotovými obchody (i pouhých 30 minut dopředu).
Nové roční maximum zaznamenal také Operátor trhu s elektřinou (OTE, a.s.), který patří českému státu. Řeší odchylky v přenosové síti, a zároveň akutní nabídku a poptávku tak, že organizuje prodej a nákup v krátkodobém časovém horizontu. Vloni dosáhl dosavadního ročního maxima 20,14 TWh. Jaké příčiny najdeme za rostoucí aktivitou v čase stagnující spotřeby?
Na burzy přicházejí noví obchodníci
Operátor trhu zaznamenává stále větší zájem ze strany velkých spotřebitelů. “Ještě před deseti lety pořizovaly podniky veškeré energie prostřednictvím dlouhodobých, někdy i dlouholetých smluv. Nyní může být ekonomicky výhodnější nakupovat značnou část spotřeby variabilně – po čtvrtletích, nebo i v řádu hodin,” říká Ondřej Máca z OTE.
Pražská burza organizuje také aukce pro koncové odběratele: úřady, samosprávy nebo třeba malé firmy. Poplatek za účast činí pro nejmenší poptávku 7 Kč/MWh. (Pro představu, jedna megawatthodina elektřiny stačí na celoroční bydlení v běžné garsoniéře. Malá firma normálně platí za samotnou elektrickou energii zhruba kolem 1 500 Kč/MWh včetně daní, bez regulovaných poplatků za distribuci apod.). Ale podobné aukce představují jenom malý podíl na celkovém objemu obchodů, vloni pomohla PXE takto vydražit méně než 1 TWh.
Mnoho transakcí probíhá i mimo velkoobchodní burzy
“Roli hraje rovněž rostoucí podíl fotovoltaických, větrných a dalších intermitentních elektráren, kvůli kterým přibývá krátkodobých obchodů,” připomíná relativně nevyzpytatelné obnovitelné zdroje Barbora Půlpánová za ČEZ, a.s. Dominantní dodavatel patří mezi obchodníky, kteří působí jak na EEX, tak na tuzemské PXE, kde bývá v poslední době cena elektřiny dražší.
“Zastoupení na EEX vyžaduje vyšší náklady, navíc obchodník si musí zajistit přeshraniční kapacitu pro přenos do ČR. Menší společnosti, které nakupují pro tuzemské koncové maloodběratele, proto obvykle dosáhnou svého cíle výhodněji prostřednictvím PXE a OTE,” vysvětluje Jiří Gavor z Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE). Dodává, že nejvyšší objem obchodů nadále probíhá mimo burzy.
Do ANDE patří například společnost Amper Market, a.s., která spolupracuje s řadou malých elektráren, jež vyrábějí energii převážně z obnovitelných zdrojů. “Přímým výkupem získáváme zhruba polovinu objemu, který pak prodáváme našim zákazníkům. Druhou polovinu zajišťujeme přes PXE a EEX. Výkyvy v dodávkách potom řešíme pomocí bilaterálních kontraktů a spotových trhů OTE,” říká Jan Maňas ze společnosti Amper Market.
-Petr Woff-
