INZERCE

Norská hydroelektrárna Vigelandsfoss, která se nachází hned vedle metalurgického závodu, ve kterém se vyrábí hliník. Snímek pochází z doby, kdy byl vody dostatek. Foto: prezentace společnosti Hydro Energy

Energetická krize na severu. Chybí voda pro hydroelektrárny

Severské země čelí zhoršující se energetické krizi. Důvod je prostý, ve vodních nádržích není dostatek vody pro výrobu elektrické energie v hydroelektrárnách. Informovala o tom agentura Bloomberg. Severské ceny energií byly v září pětkrát vyšší než před rokem. Problém se týká v severských zemích všech, velkých firem, těžařů. Ale i studentů, sledujících každý drobný pohyb na svém účtu. Inflace na severu raketově roste.

Sever Evropy se už neskryje před globálním nedostatkem zemního plynu a uhlí díky svým hydroelektrárnám. Klesající zásoby vody totiž omezují nejdůležitější zdroj elektřiny v regionu. Švédsko tak například spoléhá na 52 let starou elektrárnu na fosilní paliva. A švédská energetická společnost Vattenfall se zase snaží přesvědčit průmyslové uživatele, aby před zimou co nejvíce šetřili energiemi.

„S novými kabely, které přivádí energie do Německa či Velké Británie, vstupují do severského systému velké cenové rozdíly, které už Evropa zaznamenala,“ sdělil agentuře Bloomberg vedoucí obchodu finské energetické společnosti Fortum Oyj Mats Persson.

Norské vodní hladiny jsou v tomto ročním období nejníže za posledních deset let. Zatímco v posledních dnech pršelo, nedobrá srážková situace na jihozápadě Norska způsobila, že provozovatel elektrické sítě Statnett SF vydal v pondělí varování obchodníkům s tím, že bilance energie je na druhém stupni.

Pokud by došlo až k pátému stupni, znamenalo by to, že budou energie „ na příděl“. Jihozápad Norska navíc disponuje největší kapacitou vodních nádrží v zemi a je propojen s Německem, Dánskem a Británií.

Kapacita naplnění vodních nádrží činila tento týden 52,3 procent, nejnižší od roku 2006. To vyvolává velké obavy jen několik týdnů před kritickým časovým termínem, kdy hladina v nádržích začne na podzim klesat.

„Obvykle se nádrže v tomto ročním období naplní, ale v srpnu i v září jsme měli teplotní rekordy a velmi málo srážek,“ řekl pro Bloomberg výkonný viceprezident pro řízení spotřeby v norské společnosti Agder Energi Anders Gaudestad.

Údaje o dostupnosti vody jsou pro trh s energií stejně důležité jako souhrnný počet evropských úrovní skladování plynu, které obchodníci v dnešní době sledují jako jestřáby. Evropský plyn v pátek vyskočil na rekordních 100 eur (116 dolarů) za megawatthodinu a v pondělí ráno se obchodoval za zhruba 95 eur.

Baterie pro Evropu nefunguje

Údaje o dostupnosti vody jsou pro energetický trh stejně důležité jako souhrnný stav evropských v zásobnících plynu. V současnosti k nim proto stále častěji upírají oči expertů na energetiku, obchodníků i ekonomů.

Podle agentury Bloomberg jsou aktuálně nejvíce zasaženými zeměmi z pohledu energetiky jsou Irsko a Velká Británie.

A bude hůř, situace ve Skandinávii se také negativně projeví na zbytku Evropy. A Británie bude zasažena asi nejvíce.

„Severské země totiž nemají dostatek vody, a proto zřejmě nebudou schopné energii exportovat,“ sdělil agentuře Bloomberg hlavní analytik průmyslového poradce StormGeo Nena AS Sigbjorn Seland. To je především velká rána pro Británii, která požárem na vedení elektřiny z Francie přišla o jednu z klíčových energetických tepen.

„Myšlenka, že budeme zelenou baterií pro Evropu, se letos v zimě rozplyne,“ konstatoval proto analytik švédské společnosti Skelleftea Kraft AB Andre Gustavsson.

Nejhorším scénářem by podle něj bylo, že rostoucí ceny zasáhnou hospodářský růst zemí, jakmile společnosti začnou omezovat vývoz.

„Na výkyvy cen si budeme muset zvyknout, protože jaderné, uhelné a plynové elektrárny budou vyřazeny z provozu,“ uvedl pro agenturu Bloomberg viceprezident pro energetiku švédské těžařské společnosti Boliden AB Mats Gustavsson. Společnost přitom čerstvě podepsala novou dlouhodobou energetickou smlouvu na hutě v Norsku.

Rychle rostoucí ceny mohou v příštích měsících vytlačit inflaci ve Švédsku nad 3 procenta, což je úroveň naposledy zaznamenaná v roce 2008.

Krize má pro miliony domácností a podniků, které pro většinu svých potřeb vytápění potřebují elektřinu, okamžitý dopad. Podle zástupce studentů Gesine Fischera byli nejhůře zasažení studenti dokonce nuceni si půjčit, aby zaplatili své rostoucí účty za enregie.

Třiadvacetiletý student z Lillehammeru Vegard Vardla očekává, že se jeho měsíční účet zdvojnásobí na zhruba 1400 norských korun (160 dolarů), když za několik týdnů expiruje nasmlouvaná fixovaná sazba pro něj a jeho spolubydlícího.

„Možná budu muset na zaplacení účtů za elektřinu obětovat část svých úspor,“ dodal pro agenturu Bloomberg Vardla.

Jan Hrbáček