Evropským domácnostem by měla být v letošní zimě poskytnuta vládní pomoc ve výši nejméně 376 miliard eur na snížení vysokých účtů za energie. I přes obří sumu existuje riziko, že ani tyto výdaje nebudou schopny pokrýt raketově rostoucí zálohy na platby za plyn a elektřinu, zdražující fosilní paliva nevyjímaje. V České republice byly ceny elektřiny a plynu zastropovány na 6 korun u silové elektřiny a tři koruny u plynu za jednu kilowatthodinu.
Evropské pokusy o zmírnění problému s přerušením dodávek zemního plynu z Ruska se mohou ukázat pouze jako dočasná řešení. Není totiž vyloučeno, že velkoobchodní ceny energie už zůstanou do budoucna výrazně nad léta placenými částkami.
Podle finské poradenské společnosti VaasaETT byla průměrná cena nabízená zákazníkům v hlavních evropských zemích v srpnu o 67 procent vyšší než před rokem a u elektřiny a o 114 procent vyšší u plynu.
„Pokud nemůžete kontrolovat velkoobchodní cenu, můžete v podstatě jen rozdávat peníze,“ konstatoval generální ředitel společnosti VaasaETT Philip Lewis.
„Jediné, co mohou spotřebitelé skutečně udělat, je šetřit energií,“ upozornil.
České úlevy
Jedno je jasné. Letošní zima bude na celém kontinentu, minimálně finančně, hodně ponurá.
A to i přesto, že například v České republice budou ceny energií zastropovány.
„Rozhodli jsme o národním řešení současných vysokých cen energií, které koncem srpna vystoupaly do neakceptovatelných výšek. Proto jsme se rozhodli učinit následující kroky: Zastropujeme cenu silové elektřiny včetně DPH na šesti korunách a cenu plynu na třech korunách včetně DPH za kilowatthodinu. Toto zastropování platí pro domácnosti, živnostníky i pro podnikatele, pro ty, kteří jsou bráni jako maloodběratelé,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala s tím, že pokles záloh všichni odběratelé pocítí už během listopadu.
Za stejnou cenu budou energie nakupovat i poskytovatelé veřejné služby – například samosprávy, školy, nemocnice, ústavy sociální péče. Energie jim bude dodávat státem určený dodavatel.
Dopad na rozpočet by měl být maximálně 130 miliard korun. „Doufám, že bude částka nižší, ale nikdo není schopen to nyní spočítat,“ řekl šéf státní kasy Zbyněk Stanjura (ODS). Záleží totiž na vývoji cen energií v budoucnu.
„Připravujeme také řešení pro průmysl. Toto řešení představíme ve středu po jednání se zástupci podnikatelských svazů a s ohledem na souběžně připravované evropské řešení,“ doplnil premiér Fiala. Další podrobnosti naleznete ve vládní prezentaci.
Kruto v Británii
Ve Spojeném království, které má již nyní nejvyšší náklady na elektřinu v Evropě, se zimní účty zvýší přibližně o 178 procent.
Spotřebitelé v Nizozemsku, které má nejvyšší sazby za plyn, se rovněž dočkají trojciferného zvýšení.
Podle nových oznámení a údajů think-tanku Bruegel se celkový účet evropských vlád přiblíží 400 miliardám eur. A tato částka se pravděpodobně i zvýší.
Ve Velké Británii budou tedy letošní zimu účty většiny domácností od 1. října téměř trojnásobné oproti minulé zimní sezóně. Regulační úřad Ofgem zvýšil horní hranici sazeb, které si dodavatelé mohou účtovat za jednotku energie. Dodavatelé energie jsou soukromé společnosti.
Přibližně 30 z nedostatečně chráněných společností zkrachovalo, když velkoobchodní ceny vzrostly nad předchozí limity stanovené Ofgemem.
Vláda dotuje účty domácností částkou 400 liber a slibuje další podporu nejchudším, ale na novou premiérku Liz Trussovou je vyvíjen tlak, aby udělala ještě více.
Podle spotřebitelského portálu Check24 vzrostly srpnové účty domácností v Německu, které je epicentrem evropské krize, v průměru o 185 procent ve srovnání s předchozím rokem. Vláda nabízí pomoc ve výši 95 miliard eur poté, co se rozhodla ztrojnásobit svůj balíček.
Francouzská vláda zmrazuje a omezuje zvyšování cen energií pro domácnosti, které k vytápění používají převážně elektřinu, nikoli ale plyn.
Regulované ceny plynu nabízené společností Engie SA byly v říjnu 2021 zmrazeny a financovány ze státních dotací. V opačném případě by se ceny nejméně zdvojnásobily, přiznal energetický regulační úřad.
V únoru zavedla státem kontrolovaná společnost Electricite de France SA čtyřprocentní strop pro roční nárůst regulované ceny energie pro domácnosti a malé podniky. Přibližně tři pětiny francouzských občanů jsou zásobovány energiemi od společností Engie a EDF.
V Itálii může krize ovlivnit volby
Typická italská domácnost čelí ve finančním roce končícím v říjnu 91procentnímu nárůstu cen elektrické energie a 71procentnímu nárůstu účtů za plyn ve srovnání s předchozím rokem, uvedl tamní energetický úřad.
Účty od dodavatelů, z nichž desítky v posledních měsících zkrachovaly, jsou neomezené. Náklady na energie jsou hlavním tématem voleb, které se konají 25. září.
Vláda Maria Draghiho zavedla zákaz změn smluv pro některé zákazníky až do dubna.
Nizozemská vláda pak údajně pracuje na plánu, jak získat až 16 miliard eur na snížení zátěže občanů. Domácnosti nemají stanoven žádný horní limit účtů, přibližně 90 procent zákazníků využívá variabilní smlouvy a dodavatelské společnosti jsou soukromé.
Podle nizozemských novin NRC se standardní roční smlouva společností Essent NV a Vattenfall AB v srpnu zvýšila z loňských 2 000 eur na 5 000 eur.
Švédsku chybí elektřina na jihu
Donedávna jeden z největších evropských vývozců elektrické energie – Švédsko – trpí vážným nedostatkem elektřiny na jihu země, kde je přitom spotřeba nejvyšší.
Úzká místa v přenosových vedeních způsobují, že levná elektřina vyráběná ve vodních a větrných parcích na severu země se na jih zkrátka kapacitně neprobojuje.
Vzhledem k tomu, že se tento měsíc blíží volby, slíbila premiérka Magdalena Anderssonová pomoc ve výši 6 miliard dolarů pro ty, kteří jsou nejvíce postiženi rostoucími náklady, které jsou asi třikrát vyšší než minulou zimu.
Ve Švédsku neexistuje žádný cenový strop a vláda zdůrazňuje, že nejjednodušší způsob, jak ušetřit peníze, je spotřebovat méně energie.
Cena energie v Dánsku není omezena, ale většinu energetických společností obvykle vlastní obce nebo v nich mají většinový podíl.
Podle Danske Bank zaplatí domácnost využívající zemní plyn k vytápění v letošní zimě přibližně 38 000 dánských korun, tedy cca 5 075 amerických dolarů, což je o 70 procent více než v loňském roce.
V této situaci úřady poskytují dotaci 6 000 korun občanům s nízkými příjmy, kteří jsou závislí na zemním plynu.
Významné zásahy ve Španělsku a Portugalsku
Významné zásahy na velkoobchodním trhu ve Španělsku a Portugalsku přispěly ke snížení cen energie tím, že se snížily náklady na plyn zahrnuté do kalkulací.
Ceny účtované dodavateli, kteří jsou soukromými společnostmi, tak zůstaly v porovnání s loňským rokem relativně stabilní a v Portugalsku se tak zvýšily pouze o 1 až 2 procenta.
Španělsko snížilo daně z účtů za energie. Portugalsko naopak snížilo daň z pohonných hmot a umožnilo malým podnikům přejít na regulované, levnější tarify plynu.
Plánuje také snížit DPH z 13 procent na 6 procent pro určité množství spotřebované elektřiny.
Řecko pokryje 94 procent navýšení
Řecká vláda začala dotovat účty za energie už v září 2021. Tento měsíc Řecko pokryje 94 procent navýšení pro většinu domácností, přičemž nejchudší domácnosti obdrží téměř 100 procent podpory. Dotace činí 1,9 miliardy eur, zatímco minulý měsíc to bylo přibližně 1,1 miliardy eur.
Podle odhadů bruselské agentury Bruegel Řecko zatím věnuje na ochranu domácností a podniků ekvivalent 3,7 procenta svého hospodářského výkonu, což je nejvyšší procento ze všech zemí EU.
Státní irská společnost Electric Ireland zvýšila ceny nejméně čtyřikrát během jednoho roku. Země nemá žádný strop pro účty spotřebitelů. Na Irsko se nevztahují cíle EU v oblasti spotřeby, protože tři čtvrtiny plynu pochází ze Spojeného království, ale země přesto vyzývá občany, aby „snižovali spotřebu“.
Vládní podpora zahrnuje úlevy na náklady na energie a snížení DPH na účty z 13,5 procent na 9 procent.
Rakouská vláda se spíše než na zásahy do trhů zaměřuje na snižování nákladů pro spotřebitele. V červnu úřady omezily účty na 1 000 eur a ve třetím čtvrtletí nabízejí další „klimatický bonus“ ve výši 500 eur. Domácnosti a podniky získají v letošním a příštím roce nejméně 6 miliard eur ve formě dávek a dalších 22 miliard eur ve formě nižších daní do roku 2026.
V Polsku jsou ceny energií pro domácnosti regulovány a téměř všichni dodavatelé jsou kontrolováni státem. Společnosti zasílají návrhy na zvýšení tarifů regulačnímu orgánu v odvětví, který stanoví horní hranici pro následující rok.
Částka na rok 2023 by měla být známa v polovině prosince. Polský energetický regulátor varoval, že pokud vláda nepřijme opatření, mohou účty vzrůst o 180 procent, ale premiér Mateusz Morawiecki tyto odhady bagatelizuje.
Vláda schválila jednorázový příspěvek ve výši 3 000 zlotých na domácnost, který má zmírnit dopad dražšího uhlí, poměrně běžného paliva pro vytápění domácností.
(nik)
