Žádný strom neroste až do nebe, totéž platí o finanční spekulaci. Po týdnech mohutného růstu se vývoj otočil i v případě evropských emisních povolenek. V úterý 18. května cena na německé burze EEX spadla o 5,8 procenta, ve středu následovalo další výrazné snížení: o 6,4 procenta na 49,70 eura za tunu. Další vývoj prakticky nelze odhadnout, protože vývoj ceny za emise se jaksi odpoutal od ekonomické logiky.
Růst ceny povolenky za poslední rok byl doslova živelný. Ještě před rokem se za tento odpustek za jednu tunu vypuštěného oxidu uhličitého platilo zhruba 20 eur. Do Nového roku 2021 již povolenka EU ETS vstupovala s cenou 32 eur za tunu, na počátku května překonala hranici 50 eur. Na rekordní hodnotu 56,65 eura (1390 korun) za tunu emisí se kurz dostal při uzavření trhu 14. května. Taková hodnota příliš nemá logiku, k vytěsnění uhelných elektráren z trhu by stačila i nižší cena.
Neexistuje přitom žádné rozumné vysvětlení, proč se výše zmíněný cenový skok odehrál. Některé energetické a průmyslové podniky postižené růstem plateb za emise z vývoje obviňují finanční spekulanty. Analytička Yan Qin z firmy Refinitiv upozornila, že se hodnota povolenky pohybuje podobně jako cena bitcoinu, což by teorii o spekulacích potvrzovalo.
Bláznivý vývoj ceny povolenky zesílil volání po regulaci či zásahu Evropské unie. Podobné napády však už před dvěma týdny zavrhl eurokomisař Frans Timmermans. „Je to trh a musíme být velmi, velmi opatrní a nezasahovat, protože zásahem bychom vytvořili netržní cenu, což by absolutně podkopalo důvěryhodnost systému obchodování s emisemi,“ řekl eurokomisař Timmermans.
Co se týká energetiky, drahé povolenky přiměly řadu společností – jmenovitě ČEZ, EPH, Sokolovskou uhelnou, Plzeňskou teplárenskou i další podniky – k urychlení plánů na náhradu uhelných bloků za jiné energetické zdroje. ČEZ má své plány v oblasti dekarbonizace výroby elektřiny oznámit dnes v odpoledních hodinách. V horší pozici jsou hutní podniky a cementárny, kde jsou emise oxidu uhličitého způsobeny technologií výroby. Zdražení se nejspíš nevyhnou ani koncoví spotřebitelé elektřiny.
Jak nedávno Ekonomický deník upozornil, od počátku roku došlo na velkoobchodním trhu k 28procentnímu zdražení elektrické energie i zemního plynu. Tak vysoký růst se zákonitě musí projevit v cenách pro domácnosti. Vzhledem k tomu, že dodavatelé nakupují energií dopředu, lze vlnu zdražování očekávat až v závěru roku.
Z pohledu spotřebitelů energií je nicméně pozitivní, že spolu s povolenkou začaly po týdnech dramatického růstu klesat také ceny elektřiny. Například celoroční základní pásmo na rok 2022 se na pražské energetické burze PXE v pátek 14. května dostalo na rekordních 71 eur za megawatthodinu. Pak se trend obrátil, včera kurz klesl o osm procent na 63 eur za MWh.
David Tramba
