Evropský parlament pracuje na novém nařízení, podle kterého výrazně klesnou emise skleníkových plynů v oblastech, kde nejsou obchodovány emisní povolenky. Se závěry plánované regulace souhlasí ministři členských států. Emise chtějí snížit v mnoha oborech – od dopravy, přes energetiku, odpadové hospodářství, některá průmyslová odvětví a stavebnictví, až po zemědělství. Odpovědný parlamentní výbor navrhl České republice jako cíl 14% redukci, pro rok 2030 oproti roku 2005.
Koncem loňského roku proběhla v Paříži konference, nazvaná “Jedna planeta”. Prezident Skupiny Světové banky (Jim Yong Kim), generální tajemník Organizace spojených národů (António Guterres) a představitelé dalších mezinárodních institucí tam potvrdili, že chtějí “vyhrát bitvu proti klimatické změně”. Evropská unie, prostřednictvím svých premiérů, prezidentů a Evropské komise průběžně deklaruje, že globální ekologickou akci “vede”.
“Smluvní strany rozvinutých zemí by měly pokračovat ve své vůdčí roli tím, že se zaváží k absolutním redukčním emisním cílům v rámci celého hospodářství,” stojí v Pařížské dohodě, kterou v roce 2015 dojednala, poté podepsala a ratifikovala velká většina států celého světa. Spojené státy americké prostřednictvím svého prezidenta sice vloni ohlásily, že odstoupí, ale Donald Trump nyní připouští opětovné přistoupení.
Evropská unie mezitím kodifikuje svůj, dobrovolně velký, závazek: Do roku 2030 snížit emise celkem o 40 %, oproti roku 1990. Ale jednotlivá ekonomická odvětví rozděluje do dvou velkých skupin, a následující procentní změny vztahuje pro změnu k roku 2005: Těžký průmysl má snížit emise o 43 % pomocí systému emisních povolenek, zatímco řada jiných oborů má snížit emise o 30 % díky novému nařízení, které dojednávají Evropský parlament a Rada EU (odpovědní ministři členských států).
Mohlo by vás zajímat
[mn_protected]
Těžký průmysl a emisní povolenky
Parlament a Rada, ještě před vstupem České republiky do Evropské unie, přijaly směrnici 2003/87/ES: o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů. Velké průmyslové podniky monitorují svoji produkci exhalací (především oxid uhličitý – CO2), přičemž určité množství takových externalit mají dovolené a za nadměrné znečištění musejí platit.
Direktiva platí především pro energeticky náročný průmysl: velké spalovny (kromě zpracování nebezpečných nebo komunálních odpadů); výrobu surového železa, oceli, cementového slínku, vápna, skla, keramiky; rafinerie minerálních olejů; koksovací pece; pražení nebo slinování kovové rudy. Zde má do roku 2030 dojít k poklesu emisí o 43 %, oproti roku 2005.
Tuzemskou situaci vloni v uceleném materiálu popsalo Ministerstvo životního prostředí: “Emisní náročnost ekonomiky ČR se zřetelně snižuje, je však nadále téměř dvojnásobná oproti průměru zemí EU‐28, což je dáno rovněž vysokým podílem energeticky náročného průmyslu na tvorbě HDP.” A dále (EU ETS = unijní systém pro obchodování s emisemi): “Celkové emise českých podniků zahrnutých do systému EU ETS dosáhly v roce 2014 66,7 mil t CO2ekv., což představuje snížení o 19 % oproti roku 2005. K dosažení cíle snížení emisí v systému EU ETS dochází každoročním snižováním celkového množství emisních povolenek na úrovni EU o 1,74 %.”
Zemědělství, stavebnictví a další obory
Zástupci členských států vloni (ještě za estonského předsednictví) s poslanci Evropského parlamentu předjednali a nyní (už za bulharského předsednictví) potvrdili návrh nové regulace: “nařízení o sdílení úsilí”. Obory mimo systém emisních povolenek mají snížit svoje emise o 30 %, opět do roku 2030 oproti roku 2005. Rada ministrů výslovně zmiňuje stavebnictví, zemědělství, odpadové hospodářství, dopravu (kromě letecké a námořní) a některá průmyslové odvětví (například “zásobování energií a používání výrobků”).
Ale podobně jako v případě předepsaného podílu obnovitelných zdrojů energie, každý členský stát dostane svůj vlastní cíl, podle místních možností. Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu nyní navrhl pro Českou republiku 14% redukci, zatímco největší ekonomiky mají vyšší mety: Německo 38%, Spojené království a Francie 37%.
Zároveň očekávejme další regulaci: “o zahrnutí emisí skleníkových plynů a jejich pohlcování v důsledku využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví do rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030”. Toto nařízení, zkráceně nazývané “LULUCF” (land use, land use change and forestry), má zohlednit primární ekonomický sektor nejenom jako producenta, ale taky jako pohlcovače emisí, přičemž cílem je vyváženost obou procesů.
[/mn_protected]
Petr Woff
Téma sledujeme dlouhodobě:
Europarlament odhlasoval “zelenější” energetiku. Jak zvedali ruku Češi? 18.1.2018
Anketa s europoslanci o mezivládních dohodách v oblasti energetiky 21.2.2017
Nejenom Trump, taky energetici pochybují o boji proti oteplování 3.2.2017
Česko splní své závazky, řekl ministr Brabec na summitu v Marakéši 17.11.2016