Elektromobilita se může stát obětí svého vlastního úspěchu. Podle analýzy společnosti Coface je rizikem například obrovská – a stále rostoucí – poptávka po kovech nezbytných pro výrobu baterií i samotných elektromobilů. Těžaři nestíhají navyšovat produkci lithia, kobaltu či mědi, jejich cena proto letí vzhůru. Místo poklesu ceny technologie si tak lze vsadit spíš na růst ceny elektromobilů.

Podíl elektromobilů v dopravě celosvětově rychle roste. Zatímco v roce 2019 činil podíl aut na elektřinu 8 procent, v roce 2020 to bylo již 13 procent. Loni prodej automobilů s konvenčním pohonem poklesl o 6 procent, zatímco v důsledku vládních pobídkových programů a zvýšeného zájmu vzrostl prodej elektromobilů v Evropě o 41 procent. „V letošním roce se očekává růst až o 70 procent,“ upozornil Ján Čarný, generální ředitel Coface pro Českou republiku a Slovensko.

Konkurenci elektromobilům odstraní i zákaz prodeje spalovacích motorů na některých trzích (včetně zemí Evropské unie) do roku 2035. Tento trend dále zvyšuje poptávku po kovech potřebných k výrobě baterií. Jde například o lithium, kobalt, grafit, nikl, prvky vzácných zemin, hliník a měď. V každé baterii pro elektromobil se používá několik desítek až stovek kilogramů těchto kovů.

Proto není divu, že za poslední rok vzrostla cena niklu o 34 procent, hliníku o 25 a mědi o 47 procent. Podle analýzy Coface bude růst ceny pokračovat i v příštích letech. Totéž lze říct o spotřebě kovů. Poptávka po mědi, hliníku, manganu, kobaltu a lithiu se bude v období let 2020 až 2050 zvyšovat o zhruba 10 procent ročně, zatímco poptávka po niklu pravděpodobně poroste tempem 11,8 procenta za rok.

Rostoucí ceny a poptávka zvyšují důležitost recyklace kovů. Zatím se to ne zcela daří. Recyklace kobaltu a niklu sice dosahuje až 60 procent, ale lithium se recykluje pouze z jednoho procenta. Rostoucí spotřebu lithia tak nejspíš nepokryjí ani těžební projekty v nových lokalitách včetně českého Krušnohoří.

Mohlo by vás zajímat

Vodíkový pohon? Snad někdy později

Výrobci baterií a jejich zákazníci se snaží snížit svou závislost na kobaltu, ale také současně najít alternativní zdroje energie. Hodně se hovoří o vodíku, ale autoři analýzy Coface neočekávají, že by vodík v tomto desetiletí získal významnější podíl v dopravě. „Neočekáváme, že by samotní výrobci automobilů v krátkodobém horizontu upřednostňovali vodík, protože investovali velké prostředky do baterií, aby splnili přísné předpisy zavedené v řadě zemí jejich státními orgány,“ říká Ján Čarný.

Pomalý rozjezd vodíku v dopravě očekává také vládní Vodíková strategie, kterou vypracovalo ministerstvo průmyslu a obchodu. Očekávat lze minimální pokrok v nejbližších letech, pomalý náběh po roce 2025 a boom po roce 2035, tažený hlavně rostoucí spotřebou vodíku v dopravě a průmyslu. Co se týká dopravy, největší využití se očekává v nákladní dopravě. Pro kamiony zkrátka není elektromobilita příliš vhodná.

Rychlejší je tak nástup elektromobility. Počet registrovaných osobních elektromobilů v Česku se loni zvýšil o 90 procent na 7103 vozů. Nicméně jejich podíl je mezi 6,13 milionu registrovaných osobních aut stále malý. Za malým podílem elektromobilů v Česku je vyšší pořizovací cena a současně absence dotačních programů motivující jednotlivce a firmy k pořízení elektromobilů.

David Tramba