Mrazivé počasí ohrozilo dodávky elektřiny ve Francii a prudce zvedlo cenu energie v Německu. Mezi českými provozovateli obnovitelných zdrojů převládá názor, že náš západní soused zavírá jaderné elektrárny unáhleně.
Statisíce francouzských domácností se uprostřed letošního ledna ocitly dočasně bez proudu. Mezinárodní energetická agentura (IEA) vidí tři souběžné příčiny: velké mrazy, závislost na elektrickém vytápění a odstávku několika jaderných reaktorů, které v zemi galského kohouta normálně obstarávají 75 % vyrobené elektřiny.
Agentura Bloomberg upozorňuje, že francouzská cena elektřiny při krátkodobých velkoobchodních kontraktech (s dodávkou následující den) stoupla na několikatýdenní maximum. Ale mnohem razantnější zdražení zažil belgický a německý trh: V lednu 2017 tam měla elektřina nejvyšší hodnotu od roku 2008.
V České republice se cena nevyvíjela ani tak mírně jako ve Francii, ani tak extrémně jako v Německu. Hodnota elektřiny na středoevropské energetické burze v Praze (PXE) sice během mrazivého období stoupala a 24. ledna 2017 byla nejvyšší od roku 2013, ale zároveň méně než třetinová oproti špičce roku 2008.
Tuzemsko, stejně jako náš západní soused, přitom vyrábí většinu elektrické energie v tepelných elektrárnách, stále tedy spoléháme hlavně na uhlí. Máme taky podobný podíl obnovitelných zdrojů – například vodních, větrných nebo slunečních. Jenomže zatímco Česká republika plánuje spíše pozvolné změny, Německo chce podíl “zelené energie” rychle zvyšovat a do roku 2022 zcela odstavit jádro, čímž reaguje na havárii japonské jaderné elektrárny Fukušima z roku 2011. Učinila spolková republika prozíravý, anebo unáhlený krok?
Technická revoluce se v energetice (zatím) nekoná
Petr Lukáč v Hospodářských novinách upozorňuje, že během mrazivých dní a nocí německé obnovitelné zdroje dosahovaly jenom velmi nízké produkce, takže jako dominantní výrobní kapacita mohou zklamat. Podobný názor převládá mezi českými provozovateli slunečních elektráren.
„Žádné fyzikální, strukturální ani přírodní změny se nedějí ze dne na den, tudíž ani v energetice nelze předpokládat radikální změny přes noc. Německá reakce na japonskou jadernou katastrofu byla z tohoto pohledu přehnaná,“ říká Petr Maule, ředitel České fotovoltaické asociace (ČFA). Jako příklad uvádí solární park, který vyrostl na pozemcích havarované elektrárny Fukušima a ačkoli patří v zemi vycházejícího slunce mezi největší svého druhu, ani při ideálních podmínkách nenahradí dosavadní konvenční zdroj.
ČFA doporučuje, aby nebyly předčasně odpojovány žádné výrobní kapacity, které nejsou opotřebované nebo na konci svojí životnosti, pokud stále dobře slouží svému účelu. “Potřebujeme velmi pozvolný vývoj energetického mixu směrem k necentrální energetice, abychom instalovali téměř ke každému zdroji potřebný objem elektrické akumulace, naučili se efektivně řídit elektrické spotřebiče a začali využívat skladovanou elektřinu nejen jako záložní, nýbrž jako regulační a podpůrný zdroj,” vysvětluje Maule. Dodává, že jmenované změny jsou podmíněny nemalými investicemi do všech přenosových a distribučních sítí.
Pokrok mohou přinést nové baterie a evropská síť
Také další provozovatelé obnovitelných zdrojů sice věří solárním elektrárnám nebo bioplynovým stanicím, ale nechtějí zbrklé změny. “V době nižšího slunečního svitu již dnes začíná pomáhat nastupující akumulace energie. Ceny baterií by měly během příštího desetiletí klesnout podobě, jako dříve fotovoltaické panely,” věří Veronika Hamáčková ze Solární asociace.
“Pokud by byly lépe propojeny evropské sítě, mohli bychom podle aktuální situace využívat přebytky solárních elektráren z jihu, anebo větrných parků ze severu. Dobrým příkladem je spolupráce mezi Dánskem a sousedními zeměmi,” poukazuje Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.
Obnovitelné zdroje podle svých zastánců posilují naši bezpečnost i nezávislost a nezatěžují tolik životní prostředí. I kdybychom však maximálně přizpůsobili spotřebu aktuálnímu počasí a například méně svítili zářivkami, když nesvítí slunce ani nefouká vítr, staré kapacity zcela odstavit nemůžeme. “Domnívám se, že se v energetice neobejdeme bez některých konvenčních zdrojů ještě asi desítky let,” odhaduje Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
Na počasí nemusí záviset bioplyn, vyráběný z odpadu
Jádro považuje za doposud jedinou spolehlivou náhradu fosilních paliv Jiří Míka z Katedry energetiky Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava. “Dominance obnovitelných zdrojů energie by vlastně znamenala návrat před éru parního stroje, kdy provoz veškeré techniky závisel na rozmarech počasí,” říká docent Míka.
Připomíná, že zatímco výkon tepelné nebo jaderné elektrárny dokážeme předvídat poměrně přesně, větrné a sluneční elektrárny závisejí na povětrnostních podmínkách. Za trvale dostupný a využitelný považuje bioplyn, pokud pochází například ze zemědělského odpadu nebo čistíren odpadních vod. V případě zbytkového komunálního odpadu doporučuje jako daleko praktičtější spálení v teplárenské jednotce, ve skutečnosti však často bývá cílovou stanicí skládka. „Čtyři spalovny jsou na tuto republiku zoufale málo,“ uzavírá Míka.
Petr Woff, aktualizováno 9.3.2017
