Krize na energetických trzích neskončila, ale vše je na správné cestě k návratu k normálu. Elektřina v základním pásmu na příští rok na německé burze EEX v pátek zlevnila až na 170 eur za megawatthodinu. Za jediný měsíc tak cena takzvaného baseloadu klesla o celých 100 eur, neboli o 38 procent. Otevírá se tak cesta ke zlevnění energie, které by odběratelé v České republice mohli na svých účtech poznat zhruba za rok.
Neméně nadějný je vývoj ceny zemního plynu. Tady se pojďme podívat na nizozemský trh TTF, který je hlavním cenotvorným místem pro evropské trhy. Zemní plyn s dodáním v roce 2024 dnes zlevnil na 66 eur za MWh. Jedná se o nejpříznivější cenu od konce června. Tuto hodnotu můžeme srovnat jak s rekordní cenou plynu z konce srpna, kdy roční pásmo 2023 vyšlo na zhruba 300 eur/MWh, tak s běžnou „předkrizovou“ cenou plynu do poloviny roku 2021; ta se pohybovala od 15 do 20 eur/MWh.
Snížení ceny? Zřejmě až za rok
Nabízí se také srovnání s cenovými stropy, které stanovují maximální cenu pro koncové odběratele v České republice během letošního roku. Zemní plyn se na burze dostal hluboko pod tento limit, stanovený na 2500 korun/MWh (tj. 104 eur) bez DPH. Složitější je situace v případě elektrické energie, kde baseload představuje tu nejlevnější energii. Dodavatelé musejí dokupovat ještě dražší energii pro denní špičku a zimní období, což výslednou cenu pro zákazníky navyšuje.
Plošné snížení cen elektřiny a plynu lze tak očekávat nejdříve za rok. Velcí odběratelé totiž zpravidla nakupují elektřinu a zemní plyn v předstihu a letošní předpokládané dodávky zákazníkům tak pořídili za vysoké ceny platné během minulého roku. Odvážnější mohou zkusit spotové ceny, ale cestu k nim pro běžné maloodběratele česká vláda fakticky zablokovala.
Vývoj burzovní ceny elektřiny (baseload, rok 2024)
„Velmi teplá zima, ale hlavně postupný návrat francouzských jaderek do provozu a obnovení exportu elektřiny ze strany Francie ukončuje krizi v evropské energetice. Už v roce 2024 by v cenách energií mohla přijít proti roku 2023 znatelná úleva. Návrat k cenám před rokem 2021 je ale nemožný,“ domnívá se energetický analytik a investor Michal Šnobr.
Letošní zima je natolik mírná, že se od vánočních svátků zemní plyn ze zásobníků nečerpal, ale doplňoval se. Konkrétně v České republice se plyn do zásobníků doplňoval až do 8. ledna, kdy byla jejich kapacita naplněna z 87,1 procenta. Až poté se situace vrátila k normálu a plyn se začal čerpat do rozvodné sítě. Podobná je situace v sousedním Německu, kde jsou zásobníky teď, uprostřed zimy, naplněny skoro z 91 procent.
Francouzské reaktory opět běží
Další dobrou zprávou je návrat francouzských jaderných elektráren do práce. V loňském roce totiž zhruba polovinu výkonu francouzských reaktorů ochromily nutné opravy a údržba kvůli odhalené korozi v blízkosti svarů na potrubí. Výpadek zhruba 28 tisíc megawattů výkonu otřásl evropskou energetikou a Francie – dříve největší exportér elektřiny v Evropě – musela až 15 procent spotřeby elektřiny pokrývat dovozem ze sousedních zemí.
Nyní se situace uklidňuje. Francouzské jaderné elektrárny podle informací webu app.electricitymaps.com, který shromažďuje aktuální data z evropské energetiky, běží na 70 procent maximální kapacity. Francie se díky tomu vrátila do pozice exportéra elektrické energie.
David Tramba
