Za čtyři roky by Česká republika měla snížit schodek státního rozpočtu v poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) na polovinu. Tento závazek si na základě dohody s Evropskou komisí a Radou EU vytyčila vláda Petra Fialy (ODS). „Dosažení tohoto cíle však není možné při stávajícím nastavení daňových a dávkových politik,“ varuje člen Národní rozpočtové rady (NRR) Jan Pavel.
V roce 2028 má strukturální saldo státního rozpočtu dosáhnout jedno procento hrubého domácího produktu. V roce 2023 to přitom bylo 2,3 procenta a pro letošek je strukturální saldo odhadováno na 2,1 procenta. Podle Jana Pavla se ale dosažení plánovaných cílů neobejde bez opatření zacílená na růst rozpočtových příjmů a snížení výdajů a nejpozději do konce roku 2026 bude nutné přijmout další opatření. Ekonom a člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) Dominik Stroukal zase upozorňuje na riziko slabšího než plánovaného výkonu české ekonomiky, což by znamenalo zvýšení deficitu.
Vláda dnes projedná takzvaný Fiskálně-strukturální plán České republiky pro období 2025 až 2028. Dokument, který coby novinku pro Evropskou komisi a Radu EU vypracovávají členské země bez eura, Česko především zavazuje k postupnému snižování deficitu veřejných financí.
„Fiskálně strukturální plán specifikuje trajektorii vývoje veřejných výdajů do roku 2028, která by měla zabezpečit, že Česká republika bude plnit nová evropská fiskální pravidla. Předpokládá postupné zlepšování strukturálního deficitu ze současné úrovně mírně přesahující 2 % HDP až na 1 % HDP v roce 2028,“ vysvětluje Jan Pavel. Dodává, že plánovaná trajektorie vývoje deficitů veřejných financí je zcela v souladu s aktuálním zněním zákona o pravidlech rozpočtové odpovědnosti, což NRR považuje za klíčové. Nicméně bude problém se na plánované trajektorii udržet. „Dosažení tohoto cíle však není možné při stávajícím nastavení daňových a dávkových politik a nejpozději do konce roku 2026 bude nutné přijmout další opatření směřující k růstu veřejných příjmů a redukci veřejných výdajů.“
Mohlo by vás zajímat
Na rizika naplnění plánu poukazuje i člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a přednášející na Metropolitní univerzitě Praha Dominik Stroukal. „Plán je v pořádku. Jen je potřeba k němu dodat, že riziko, že přijde pomalejší růst ekonomiky a více problémů kvůli stagnujícímu Německu, konfliktu na Ukrajině a na Blízkém východě, ceně ropy a tak dále, je větší, než výkyv opačným směrem, tedy že by růst byl rychlejší,“ podtrhuje Stroukal. „Jak opakovaně říká předseda NRR Mojmír Hampl, potřebovali bychom další konsolidační balíček,“ dodává na adresu stavu veřejných financí Stroukal.
Nový plán má zajistit rozpočtovou stabilitu
Konsolidační balíček, který vláda schválila v roce 2023, zvýšil některé rozpočtové příjmy, například daň z příjmu právnických firem, spotřební daň u tabákových výrobků a alkoholu či platbu za dálniční známku. Na výdajové straně naopak přinesl některé škrty, jako například snížení podpory stavebnímu spoření, pětiprocentní škrty provozních výdajů ministerstev a centrálních vládních institucí či dvouprocentní snížení objemu peněz na platy ve státní správě.
Fiskálně-strukturální plán je novinkou, která nahradí dosavadní dva dokumenty. Těmi jsou Konvergenční program a Národní program reforem (NPR). Plán bude po schválení vládou na základě nařízení Evropského parlamentu (EP) a Rady EU o účinné koordinaci hospodářských politik a mnohostranném rozpočtovém dohledu předložen Radě EU a Evropské komisi. Cílem je přispívat prostřednictvím vzájemného dohledu a koordinace rozpočtových politik k vyšší rozpočtové disciplíně a tím k naplňování závazků plynoucích z Paktu stability a růstu, který mimo jiné stanoví, jak velký smí být deficit veřejných rozpočtů či vládní dluh vůči hrubému domácímu produktu (HDP).
Strukturální deficit je deficit rozpočtu očištěný o vliv hospodářského cyklu, čili rozdíl mezi ryze plánovanými příjmy a výdaji rozpočtu.
Potřeba jsou i reformy a investice
Konvergenční program je dokument, v němž členské státy Evropské unie, které stojí mimo eurozónu, pro horizont tří či více let předkládají své střednědobé rozpočtové strategie. „Konvergenční programy podávají odpočet z plnění střednědobého rozpočtového cíle. Objasňují též základní předpoklady o makroekonomickém vývoji z pohledu hospodářského růstu, vývoje na trhu práce, inflace a dalších důležitých ekonomických veličin. Popisují a hodnotí dílčí opatření hospodářské politiky, která umožňují dosažení cílů konvergenčního programu. Analyzovány jsou dopady přijatých opatření na velikost deficitu a dluhu veřejných financí. Pozornost je věnována střednědobým cílům měnové politiky a dopadům přijímaných opatření na cenovou a kurzovou stabilitu,“ vysvětluje poslání Konvergenčního programu ministerstvo financí. Konvergenční program přijímala vláda každoročně v dubnu. Stejně jako Národní program reforem, které připravují vlády zemí EU v rámci cyklu koordinace hospodářských politik EU. Letošní, tedy poslední plán, počítá s investicemi do digitalizace veřejné správy a podniků, zelené tranzice či zdravotnictví. A dále na podporu aktivní politiky zaměstnanosti, dostupného bydlení, výzkumu a vývoje a zvýšení energetické účinnosti a bezpečnosti.
Součástí Fiskálně-strukturálního plánu jsou i reformy a investice. „Neméně podstatnou částí (vedle plánu snižování rozpočtových deficitů – pozn. red.) Fiskálně-strukturálního plánu je charakteristika významných schválených či plánovaných reforem a investic,“ upozorňuje ministerstvo financí. Reformy a plánované investice byly podle něj s ohledem na požadované oblasti doporučení Rady EU rozděleny do čtyř oblastí: 1.dekarbonizace, 2.sociální systémy, 3.vzdělávání, věda a výzkum, trh práce, podpora bydlení, 4. moderní veřejná správa a digitalizace. „Uvedenými opatřeními ČR reaguje na ta doporučení z let 2019-2024, u kterých nebyl v rámci hodnocení Evropské komise zaznamenán výraznější pokrok.
Ivana Pečinková
