Česká ekonomika šla ve třetím letošním čtvrtletí oproti druhému kvartálu podle prvního odhadu statistiků nahoru o 0,3 procenta. Za celý rok se očekává kladné číslo kolem jednoho procenta a příští rok už kolem tří procent. Hodně ale záleží na vývoji německého hospodářství, našeho nejdůležitějšího partnera. To ve třetím kvartále překvapilo kladným číslem. Otazníky ale vyvolává situace kolem koncernu Volkswagen, který má v plánu kvůli špatné hospodářské situaci učinit doposud nevídaný krok – uzavřít nejméně tři z deseti domácích výrobních závodů.
Vývoj hrubého domácího produktu (HDP) Česka v letošním třetím čtvrtletí ekonomy zklamal. V reálném vyjádření totiž podle prvního odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) mezičtvrtletně vzrostl o 0,3 procenta a meziročně o 1,3 procenta. To je méně, než se čekalo. Česká národní banka (ČNB) počítala s mezikvartálním růstem o 0,8 procenta a meziročním růstem o 1,8 procenta. A trh, měřený očekáváním analytiků v rámci ankety agentury Bloomberg, odhadoval 0,4 respektive 1,4 procenta. O zpomalení tempa růstu lze hovořit i při pohledu na oba výsledky v předchozích dvou letošních kvartálech. Ty byly o 0,1 procentního bodu lepší.
Ekonomiku živí spotřeba, ta se ale drží při zemi
Rozhodující roli v růstu ekonomiky hraje v Česku i nadále takzvaná konečná spotřeba domácností. Ta od třetího čtvrtletí 2022 setrvale klesala a loni měla hlavní zásluhu na propadu HDP do červených čísel s minus 0,4 procenta. Od letoška spotřeba domácností nepřerušovaně roste, ale dostatečné impulsy pro rychlejší ekonomický růst nedodává. Na vině je vysoká inflace, která v Česku ještě poměrně nedávno dosahovala nebývalých, dokonce dvouciferných čísel. Ve třetím čtvrtletí 2022 dosáhla v průměru 17,6 procenta, zatímco průměrná mzda vzrostla o pouhých 3,9 procenta.
„Klíčovým důvodem slabší dynamiky HDP je stále poměrná slabá spotřeba domácností, která sice letos postupně oživuje, ale jen velmi pozvolna. Výraznějšímu růstu spotřeby brání poměrně pomalé tempo zvyšování reálných mezd v letošním prvním pololetí. Domácnosti si tak stále „připadají chudší“ v porovnání s dobou před hlubokým propadem reálných mezd v letech 2022 a 2023, který zatím tedy není letošním nárůstem ani zdaleka kompenzován,“ vysvětluje důvody nižšího růstu HDP hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Dodává, že v období mezi prvním čtvrtletím 2019 a letošním prvním čtvrtletím se reálné mzdy, tedy mzdy očištěné o inflaci, v Česku propadly o 7,5 procenta.
Nižší investice: slabá zahraniční poptávka i vysoké úrokové sazby
Za nižším než očekávaným růstem jsou i slabé investice. Tvorba hrubého kapitálu se setrvale propadá od počátku roku 2023 a v letošním třetím kvartále se snížila o 4,1 procenta. Fixní kapitál, podskupina investic, která se na tvorbě HDP podle odhadu ministerstva financí podílí 20 až 30 procenty a kam patří investice do budov, zařízení, technologií a dalších věcí, klesá od začátku letošního roku a ve třetím čtvrtletí se meziročně snížil o 0,8 procenta.
Podle hlavního ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy jsou na vině nízkých investic také vysoké úrokové sazby, pozůstatek boje ČNB proti vysoké inflaci. „Na místě je tak o to naléhavěji otázka, zda by Česká národní banka neměla v redukci úrokových sazeb postupovat rychleji, aby ekonomiku zbytečně nedusila,“ říká Kovanda.
Důvodů, proč firmy neinvestují, je ovšem celá řada. Významnou roli v tom hraje situace zahraničních ekonomik, zejména německé. Náš hlavní hospodářský partner se v poslední době neustále potácí na hraně recese. Ve druhém letošním kvartále se tamější hrubý domácí produkt podle zpřesněného odhadu Německého spolkového statistického úřadu (Destatis) mezikvartálně propadl o 0,3 procenta. Původně Destatis odhadoval minus 0,1 procenta.
Ve třetím čtvrtletí si ale naopak německá ekonomika vedla lépe, než se čekalo. Recese se nepotvrdila. Ve srovnání s druhým čtvrtletím totiž největší evropská ekonomika vzrostla o 0,2 procenta. Nicméně růst byl tažen především vyšší spotřebou domácností a vlády, nikoliv investicemi.
„Německo příjemně překvapilo, nicméně ze zprávy tamního statistického úřadu vyčteme jen růst spotřeby. O investicích, které by mimochodem měly zajistit příchod zelené budoucnosti, tam není ani slovo. A totéž platí o dříve hojně citovaném termínu export,“ poznamenává hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. Dodává, že růst v Německu se promítl i do pozitivního výsledku celé eurozóny, kdy se mezičtvrtletní tempo růstu HDP podle předběžného odhadu ve třetím čtvrtletí zdvojnásobilo na 0,4 procenta a meziroční tempo vzrostlo na 0,9 procenta.
Otázkou samozřejmě bude další vývoj. Průmysl, který hraje v Německu hlavní roli stejně jako v Česku, má stejné problémy jako všichni. Vysoké ceny energií, vysoký růst mezd, nedostatek zaměstnanců a silná konkurence především ze strany Číny. Špičkou ledovce jsou zprávy z koncernu Volkswagen, který v těchto dnech řeší s odbory nutnost uzavřít některé domovské provozy značky. Mělo by jít o tři závody z celkem deseti a desítky tisíc pracovních míst. České koncernové dcery, Škody Auto, která se v Česku spolu se svými dodavateli podle nedávného odhadu MF ČR podílí na tvorbě HDP devíti procenty, se to ovšem podle vedoucího korporátní a interní komunikace Tomáše Kotery netýká. Za loňský rok podnik ohlásil nárůst zisku po zdanění na 2,5 násobek a provozní zisk se za letošní tři čtvrtletí oproti stejnému období loňského roku zvýšil o více než třetinu.
Příští rok má být líp
Pro Česko očekávají nejdůležitější prognostická pracoviště pro celý letošní rok růst reálného HDP kolem jednoho procenta. Ministerstvo financí, které je se svým odhadem 1,1 procenta v doposud platné srpnové prognóze o 0,1 procentního bodu níže než Česká národní banka, spoléhá vedle obnoveného růstu spotřeby domácností také na kladné saldo zahraničního obchodu. To by mělo ekonomiku podle MF ČR významně podpořit především v souvislosti s oslabením dovozně náročné investiční poptávky a očekávaným vývojem zásob. Pro rok 2025 už by česká ekonomika mohla podle expertů MF ČR jít kvůli růstu investic a příznivějšímu hospodářskému vývoji v zahraničí nahoru o 2,7 procenta. Nicméně v nejbližších dnech MF ČR zveřejní novou, podzimní prognózu. ČNB české ekonomice pro příští rok předpovídá růst o 2,8 procenta.
Ivana Pečinková
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
