Firmy v Česku příliš neinvestují, což brzdí hospodářský růst. Hlavním důvodem jsou úrokové sazby z úvěrů, které i přes postupný pokles v návaznosti na snižování sazeb České národní banky stále zůstávají vysoko. Šéf Komerční banky Jan Juchelka hovoří o zadržených investicích, způsobených právě vysokými sazbami. Mnoho podniků tak sahá po úvěrech v eurech, které jsou stále podstatně levnější než ty v korunách. Tyto peníze ale jdou do nemovitostí, nikoliv do strojů a zařízení. Další pokles úroků u korun a tím i zvyšování investic je ale podle všeobecného názoru na obzoru.

„Byť nemáme kompletní data za čtvrtý kvartál loňského roku, je z údajů za tři čtvrtletí jasné, že investiční aktivita firem byla nižší. Bylo to vidět na vývoji investic do strojů, zařízení a ICT. To potvrzuje, že nejde o žádnou nahodilost, žádný výkyv, nýbrž že dochází už dva roky k permanentnímu útlumu. A moc se tomu ani nedivím. Pokud má za sebou průmysl dvouletou recesi, tak to asi loňský rok nebyl obdobím, kdy by se někdo hrnul do investování. Zvlášť když tady panují velké obavy z toho, co se bude dít v Německu. A co se eventuálně bude odehrávat po zavedení cel v USA. Firmy jsou opatrné a do investic se nehrnou,“ hodnotí hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

„Myslíme si, že firmy v předchozích letech mnoho investic zadržovaly z důvodu zvýšených nákladů na financování. Více než negativní sentiment v tom hrálo roli to, že peníze byly po relativně dlouhou dobu spíše drahé,“ uvedl na dotaz České justice při komentování výsledků Komerční banky její generální ředitel Jan Juchelka. „Předpokládáme, že letos dojde ke zvýšení investiční aktivity,“ dodal.  

Vysoké úrokové sazby dávají na první místo i samotné podniky. „Výše úrokových sazeb a vývoj ekonomiky ČR v posledních třech letech se odrazil ve zhoršení dostupnosti úvěrů pro firmy oproti předchozí dekádě, což potvrzují i naše šetření, která provádíme mezi firmami společně s ČNB. Poslední šetření SP ČR a ČNB v závěru loňského roku zároveň ale ukazuje, že problém se získáváním externích zdrojů či výše úrokových sazeb není pro mnoho firem hlavní bariérou investic a růstu,“ řekl České justici ředitel Sekce hospodářské politiky Svazu průmyslu a dopravy ČR Bohuslav Čížek.

Dalšími faktory, které ovlivňují výši investic, jsou podle něj nízká poptávka, přetrvávající nejistoty na trzích, ceny energií či nové regulace včetně hodnotících kritérií ESG. Ty se mohou odrážet a odráží se u některých firem a sektorů i v přístupu k financím. „Postupné snižování úrokových sazeb a tím náklady financování tak na druhé straně mohou v některých případech vyvažovat ekonomické výhledy, které se příliš nezlepšují. Právě slabý vývoj poptávky ukazuje, že by firmy uvítaly, pokud by ČNB ještě dále snížila úrokové sazby.  Rozdíly mezi velkými a malými firmami nadále přetrvávají, nějak významně odlišný zvrat oproti dřívější situaci nevidíme,“ uzavřel Čížek.

Mohlo by vás zajímat

Za zásadní faktor, který ovlivňuje dostupnost úvěrů, považuje úrokové sazby i analytik Hospodářské komory ČR (HK ČR) Roman Renda. „I přes pokles může být výše úrokových sazeb pro řadu firem problematická, o to spíše po ekonomicky velmi náročném období posledních let. Věříme, že další snížení úrokových sazeb, i když třeba v menším rozsahu než v průběhu minulého roku, by příznivě zapůsobilo na ochotu a schopnost firem investovat a podpořilo růst české ekonomiky. To by se téměř jistě týkalo jak velkých, tak malých firem,“ říká Renda.

„Především malé firmy ale čelí i dalším překážkám, jelikož mohou být pro instituce poskytující úvěry více rizikové. Tato rizikovost dostupnost úvěrového financování pro malé firmy dále omezuje,“ dodává analytik HK ČR.

Kdo mohl, vzal si levnější úvěr v eurech

Doby, kdy průměrná úroková sazba z nově poskytovaných firemních úvěrů dosáhla přes devět procent (9,12 procenta v říjnu 2022) už sice zůstávají jen minulou epizodou, nicméně významnější pokles začal teprve loni. Pro srovnání – v lednu 2024 dosáhla průměrná sazba z nově poskytovaných korunových úvěrů 8,02 procenta, v prosinci se snížila na 5,65 procenta.

Podniky se proto do úvěrů, a tedy i investic, nehrnou. Ještě v roce 2019, kdy se průměrná úroková sazba z korunových úvěrů pohybovala kolem tří procent, si firmy od bank vzaly na nových úvěrech zhruba 418 miliard Kč. Loni to bylo jen necelých 313 miliard. Zato šly ale nahoru úvěry poskytované v eurech. Od října 2022 se objem nově poskytnutých eurových půjček začal přibližovat objemu úvěrů v korunách. Není divu. Zatímco v říjnu 2022 dosahoval průměrný úrok z korunového úvěru 9,12 procenta, u eurových to bylo pouhých 2,47 procenta. „Více než 50 procent všech podnikatelských úvěrů v České republice je v eurech,“ potvrzuje člen představenstva Komerční banky David Formánek.

Poměrně jednoduchá matematika říká, že úvěry v eurech se vyplatí pouze tomu, kdo má eurové příjmy. Tedy kdo může postavit proti splátkám úvěru příjmy v eurech a nemusí je převádět na jednotnou evropskou měnu, platit konverzní poplatky a být závislý na vývoji směnného kurzu mezi naší a cizí měnou. Na eurové úvěry, říká hlavní ekonom BH Securities a poradce premiéra Štěpán Křeček, dosáhnou velké a střední firmy.

„Velká část úvěrů šla do komerčních nemovitostí. Jednak na stavbu nových, za druhé se přeprodávaly již existující projekty. Nižší sazba u eurových úvěrů samozřejmě zafungovala. Zvlášť když se nájemné v komerčních nemovitostech obvykle platí v eurech. Takový úvěr je pak bez problémů a bez kurzového rizika,“ upozorňuje hlavní ekonom Creditas Petr Dufek.

Nižší korunové sazby na obzoru?

Česká národní banka (ČNB) snížila 6. února svou dvoutýdenní repo sazbu, která hraje velkou roli pro úrokové sazby z úvěrů, o čtvrtinu procentního bodu na 3,75 procenta. V prosinci ponechala sazby na stejné úrovni s tím, že nelze podceňovat inflační rizika. Proti tomu celkem nešlo moc namítnout – v prosinci poskočila inflace z listopadových 2,8 na tři procenta a ve vzduchu visela otázka, jak se budou spotřebitelské ceny chovat v lednu, tradičním měsíci plošného přelepování cenovek na pultech obchodů.

V lednu, jak před pár dny ohlásil Český statistický úřad, ceny vzrostly o 2,8 procenta. Ekonomové tak považují za jisté, že snižování úrokových sazeb ČNB bude pokračovat. Ke konci roku by se podle většiny názorů mohla repo sazba dostat na 3,25 až tři procenta. Hlavní ekonom Komerční banky Jan Vejmělek počítá s třemi procenty. „V situaci, kdy reálná ekonomika nevykazuje takovou výkonnost, jakou bychom si představovali a měnová politika je stále restriktivní, není na co čekat. Úrokové sazby nás opravdu brzdí a inflační příběh je vyřešen,“ říká Vejmělek.