Historický milník, který má zemi přinést růst ekonomiky a silnější hlas v evropské měnové politice, doprovází hluboká politická krize. Zatímco Brusel i bulharský byznys vnímají euro jako cestu k prosperitě, společnost zůstává rozdělená pod vlivem silné ruské dezinformační kampaně.
Ekonomicky nejslabší země Unie vstupuje do eurozóny. Po devatenácti letech od vstupu do evropského bloku v roce 2007. Neplánují se však žádné velké oslavy. Historický okamžik kalí dlouhodobá politická nestabilita a přetrvávající špatná ekonomická situace.
Krok k silnější ekonomice?
Přistoupením k eurozóně ale Sofie získá právo podílet se na rozhodování o měnové politice v eurozóně. Bulharské firmy nemusí nést transakční náklady a kurzová rizika. Přijetí eura by mohlo podpořit cestovní ruch, který je důležitou součástí bulharské ekonomiky.
„Díky euru bulharská ekonomika posílí, dojde k nárůstu obchodu s partnery v eurozóně, přímých zahraničních investic, přístupu k financování, kvalitních pracovních míst a reálných příjmů. Bulharsko zaujme své právoplatné místo při formování rozhodnutí v samém srdci eurozóny,“ uvedla předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová, když v červnu rozhodla, že je země připravená společnou měnu přijmout.
Zázraky ale nelze očekávat. Bulharsko zůstane ještě nějakou dobu ekonomicky nejslabším členem evropského bloku. Podle Eurostatu je HDP Bulharska na obyvatele (měřeno paritou kupní síly) i přes růst v posledních letech pouze na úrovni dvou třetin unijního průměru.
Volby a vměšování Ruska
Od roku 2021 se v zemi u Černého moře konaly už šestkrát předčasné parlamentní volby. Navíc po sérii pouličních protestů, které patřily k největším v historii země, podala vláda premiéra Rosena Željazkova 11. prosince 2025 demisi. Bulhaři zamíří opět k volebním urnám. Obyvatelé protestují hlavně proti rozšířené korupci a nepotismu.
Před rokem navíc protesty organizovala prokremelská krajně pravicová strana Revival, jež iniciovala několik pochodů proti přijetí jednotné evropské měny. Demonstrující se také střetli s policií.
Mohlo by vás zajímat
Náchylnost k dezinformacím
Analýza organizace Balkan Investigative Reporting Network dokládá, že jsou bulharští občané náchylní k dezinformacím, zejména těm, které pocházejí z Ruska. Je to pravděpodobně také způsobeno relativní kulturní blízkostí obou zemí. A skutečností, že značná část Bulharů vnímá Rusko jako mocnost, která pomohla zemi osvobodit od osmanské nadvlády v 19. století. Moskvu vnímají jako spojence, který významně přispěl k vytvoření nezávislého bulharského státu.
V současné době se eurozóna skládá z 20 členských států EU, přičemž Bulharsko bude 21. zemí. Mimo eurozónu zůstává pouze šest zemí. Jedná se o Dánsko, Švédsko, Česko, Maďarsko, Rumunsko a Slovensko. Dánsko je jedinou zemí, která si v rámci Maastrichtské smlouvy vyjednala právo nevstupovat do eurozóny.
Česká vláda měnu odmítá
Ve východoevropských zemích se přijetí eura stalo předmětem ostré politické debaty. Zejména populistické strany učinily zachování národních měn otázkou národní hrdosti a symbolem odporu proti Bruselu. Dalším častým argumentem je, že by přijetí jednotné měny vedlo ke zvýšení spotřebitelských cen.
Zatímco většina obyvatel Česka, Maďarska, Polska a Rumunska je proti přijetí eura, zástupci podnikatelské sféry jednotnou měnu většinou podporují. Česká vláda ANO, SPD a Motoristů se v programovém prohlášení zavázala, že evropskou měnu nepřijme ani nepodnikne žádné kroky směrem k jejímu zavedení.
