Dvě velké ocelárny se vydávají různými cestami. Zatímco Nová huť je od krachu podniku Liberty Ostrava mimo provoz, Třinecké železárny se připravují na bezemisní budoucnost. Prvním krokem bude pořízení elektrické obloukové pece, která nahradí jednu z dvojice vysokých pecí, a přechod od uhlí k zemnímu plynu. Investice do ekologizace výroby oceli dosáhne výše zhruba 25 miliard korun, oznámil na dnešní tiskové konferenci generální ředitel Třineckých železáren Roman Heide.
Podle slov šéfa Třineckých železáren se jedná o největší investici v českém ocelářství od 80. let minulého století. Výsledkem zmíněné investice bude snížení emisí oxidu uhličitého o 55 procent oproti roku 1990. Vzhledem časové tísni musí železárny tento projekt realizovat rychle, a to za plného provozu hutě.
„Projekt nám umožní dál vyrábět strategický materiál bez závazku placení extrémních nákladů na emisní povolenky, jejichž bezplatný příděl bude postupně ukončen. Nepřinese nám ani vyšší objem produkce, ani zvýšení zaměstnanosti či přidané hodnoty. Splníme však náročné požadavky nízkoemisní výroby. Bez velmi výrazné dotační podpory projekt není reálný,“ řekl Roman Heide.
Ekologizace výroby v Třineckých železárnách, neboli projekt zvaný Green Werk, zahrnuje následující opatření:
Mohlo by vás zajímat
- Nová elektrická oblouková pec nahradí polovinu výroby oceli, a to v objemu 1,3 milion tun ročně. Zahájení stavby firma plánuje na rok 2026 a ukončení na prosinec roku 2028. Výsledkem bude zvýšení spotřeby elektřiny o 30 procent na 1 TWh ročně.
- Bezemisní železnorudná briketační linka sníží emise CO2 o 70 tisíc tun za rok. Náklady na stavbu linky dosáhnou téměř 1 miliardu korun, dotační podpora z Modernizačního fondu přesahuje 50 procent. Technologie briketace za studena je v Evropě ojedinělá. Výstavba začne na jaře letošního roku, do provozu bude uvedena v roce 2027.
- Paroplynová elektrárna zajistí přechod od černého uhlí k ekologičtějšímu zdroji energie. Investice je klíčová v oblasti snižování emisí CO2. Paroplynový cyklus s elektrickým výkonem 62 MW nabídne možnost využití odpadního tepla pro výrobu a dodávku horké vody. Výstavba bude probíhat v letech 2025 až 2027. Výše investice dosahuje 2 miliard korun.
Vedení železáren očekává, že až 70 procent nákladů uhradí stát z dotačních programů, například z Modernizačního fondu. Žádost o dotaci podá zřejmě v únoru. „S českou vládou jsme v březnu loňského roku uzavřeli Memorandum, které vnímáme tak, že vláda za námi v dekarbonizaci stojí a bude nás podporovat. To nám dává jistotu, abychom do investic šli a provedli je. O státní podporu žádáme v prvním kvartále tohoto roku,“ uvedl k financování Roman Heide.
Jak konkurovat zámořským ocelářům bez povolenek
Zásadní pro budoucí fungování nové technologie a výroby tímto způsobem bude podle odborníků dostatek bezemisní energie za konkurenceschopné ceny, ochrana evropského trhu, ale také dostatek šrotu, který bude klíčovou surovinou pro nový způsob výroby oceli v obloukové peci. Je tu však jeden problém – musí skončit masivní vývoz šrotu z Evropy do Číny a dalších mimoevropských zemí. Jen v roce 2023 bylo takto odvezeno pryč téměř 19 milionů tun evropského šrotu, který tak místo evropských ocelářů zužitkovali jejich konkurenti.
Čeští oceláři se do 25miliardové investice pouští navzdory temným vyhlídkám oboru. „Naši globální konkurenti vyváží na trh EU miliony tun levné a uhlíkově náročné oceli, která je vyrobená nekalými obchodními praktikami, nedodržuje závazné dekarbonizační ani environmentální cíle a pracovní standardy na globální úrovni. Úspěšná transformace Třineckých železáren vyžaduje plnou podporu české vlády. Tak, aby byla v souladu s cílem EU zastavit globální nadměrnou kapacitu oceli účinnými opatřeními na ochranu obchodu, zajistit cenově dostupnou elektřinu a financování během transformace,“ řekl k investici Axel Eggert, generální ředitel Evropské ocelářské asociace (EUROFER).
Jak také Roman Heide dále zmínil, ocel je strategickou surovinou, která nachází uplatnění v celé řadě odvětví. Důkazem může být složení odběratelů hutních produktů z Třineckých železáren. Podle odvětví je hlavním odběratelem automobilový průmysl s podílem 33 procent, následuje železniční doprava (22 procent), strojírenství (19 procent), stavebnictví (15 procent) a energetika (9 procent). Zhruba 70 procent produkce jde na export, hlavně do zemí EU.
Třinecké železárny jsou tradiční hutní podnik s historií sahající až do roku 1839. Loni vyrobily přes 2,4 milionu tun oceli. Mezi hlavní produkty podniku patří dlouhé válcované výrobky – válcovaný drát, speciální tyčová ocel, tažená ocel, kolejnice, široká ocel, bezešvé trubky a hutní polotovary. Včetně odloučených provozů mají okolo 6800 zaměstnanců. Třinecké železárny jsou nejdůležitější součástí skupiny Moravia Steel, která zaměstnává na 12 tisíc lidí.
